7. 4. 2014 , (Foto: IMA)

Jak jsem se vrátil obnoven z duchovní obnovy ve věznici, aneb Blues rýnovické věznice

Jak jsem se vrátil obnoven z duchovní obnovy ve věznici, aneb Blues rýnovické věznice

Za svůj dosavadní život jsem překročil práh věznice dvakrát. Pokaždé to bylo dobrovolně a jen na skok a pokaždé mě přes něj převedla souhra různých náhod a narážek jen tak mimochodem.

K té druhé návštěvě došlo minulý rok v červenci v rámci duchovní obnovy ve věznici v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou. Původní přednášející zrušil svou účast a náhradní mě požádal, jestli bych nejel s ním, jako morální podpora. Řekl jsem, že ano, s tím, že vůbec netuším, k čemu tam budu dobrý, že mohu nabídnout pouze svoji účast a modlitbu. Stejně tak jsem na dotaz duchovní správy věznice, kdo jsem, odpověděl, že v podstatě „nikdo“. Ale pro ty zúčastněné jsem nebyl nikým, ale někým. Někým, kdo pro ně obětoval volný den, komu stáli za rozhovor. A obzvlášť cenné bylo, že jsem byl někdo z těch „slušných“ lidí. Jeden z nich mi pak do dopisu napsal: „Jseš můj první kamarád, kterej není grázl“.

Co mě asi šokovalo nejvíc, byla struktura účastníků obnovy. Nevím, co jsem čekal, ale 20 kluků mého věku (lehce nad 30 let) s opakovanými tresty a dvoucifernou délkou skutečně ne.

Druhý hlavní dojem byla jejich víra. Není vyumělkovaná a impotentní, jejich prosby mají zvuk, jejich radost a chvála vychází z živé zkušenosti. Není sebestředná, mnoho z nich se modlí nejen za své oběti a jejich rodiny, ale i za různé lidi, o kterých se dozvěděli, že potřebují modlitbu, s vědomím, že čas na modlitbu je jedna z mála věcí, které mají dostatek, a že nemusí do konce trestu čas zabíjet, ale mohou mu dávat smysl.

Zároveň je to ale víra křehká. Celou dobu mi ti hromotlukové s holými hlavami a potetovanými pažemi připomínali moje dva syny ještě zcela neodrostlé plenkám. V bezpečí svého společenství pod křídly paní kaplanky to „funguje“, ale bez této opory se všechno rychle sesype. A mnozí si uvědomují, že nemají kam jít, že nemají někoho, kdo jim pomůže v jejich boji proti starým známostem, návykům a způsobům řešení, a jsou vlastně rádi za dlouhé tresty.

Takže otázka, se kterou jsem odjel a která pořád neodezněla, je, co s tím? Co by se dalo dělat pro tyto lidi, jejichž všichni kamarádi jsou grázlové, jejichž rodiny jsou často rozbité, jejichž zaměstnatelnost je díky záznamu v rejstříku mizivá… a co můžu udělat já.

Duchovní obnova má člověka zneklidnit v jeho jistotách a pohodlí, znovu nastolit otázku, kdo je můj bližní, rozšířit pohled a srdce. Nevím, jak primární účastníci, ale já jsem se vracel domů obnoven.

PS: Toto je spíše spam využívající distribuční síť Zpravodaje: další věc, se kterou by bylo potřeba něco dělat, je nabídka práce pro vězně. Ve vězení je možné pracovat, ale jelikož velmi málo zaměstnavatelů má chuť si s takovými lidmi něco začít, je nabídka velmi malá a práce tak častěji není než je, což je demoralizující a rozkladné. Tak kdyby někdo ze čtenářů cítil, že tudy vede odpověď na otázku, co můžu udělat já…

Jiří Ozzy Černý

Převzato ze Zpravodaje pražské arcidiecéze 2014/02

Redakčně upraveno

Čtení z dnešního dne: Neděle 21. 1.

Jon 3,1-5.10 ; Žalm 25; 1 Kor 7,29-31
Mk 1,14-20

Velmi podobný text povolání jsme slyšeli minulou neděli, jen ho vyprávěl sv. Jan. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. Co je společné? U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledání učedníka. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2018) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...