19. 12. 2014 , Vojtěch Kodet (Foto: IMA)

Jak nerezignovat na jakékoli prožívání adventu?

Jak nerezignovat na jakékoli prožívání adventu?

Většina lidí žije úplně stejně, ať už je advent nebo není… Pro většinu lidí je období adventu jedním z nejhektičtějších v roce. Nikdo není zvědavý na další požadavky, natož moralizování. Musí ale přece existovat řešení, abychom i v této uspěchané době zcela nerezignovali na duchovní hodnoty spojené s adventem i  Vánocemi a neminuli to podstatné… 

Nejhektičtější období v roce

Většina z nás žije úplně stejně, ať je advent nebo advent není. Možná se někdy vzchopíme jít na ranní roráty, ale pro většinu současníků je období adventu jedním z nejhektičtějších v roce. Komplikuje se nám to i tím, že jsme na konci kalendářního roku, v práci děláme uzávěrky, účastníme se vánočních večírků a vánočních koncertů. Z období přípravy se stalo období slavení a honění se, abychom nejlépe hned po vánocích mohli odjet na dovolenou. Advent se nám nějak ztratil.

Je před Vánocemi a máme mnoho starostí s tím, co je třeba ještě udělat, zařídit. Chceme stihnout koupit nějaké dárky, uklidit a někdo do toho ještě peče cukroví. Některým ještě k tomu leze na nervy, že mnohde už svítí vánoční stromek a v obchodech zní koledy. My kněží se můžeme tvářit, že jsme nad věcí, ale ve skutečnosti jsme dětmi své doby. Sice nekupujeme dárky a nepečeme cukroví, ale také chceme mít uklizeno a hlavně máme kněžské služby až nad hlavu. Z určitého pohledu se tomu nevyhnou ani sestry v klauzurovaném klášteře. Možná jen v sobě nemají tu zvláštní touhu, aby už konečně byl svátek svatého Štěpána, a tím vlastně po Vánocích..

Nikdo není zvědavý na další požadavky,
natož moralizování

Z kazatelen zní slova o tom, jak se nemáme honit a nepropadnout předvánočnímu shonu, jak máme bdít na modlitbách a připravit cestu tomu, který přichází. Přitom už nikdo není zvědavý na jakékoliv další požadavky, natož na moralizování. I mnozí z těch, kdo mají v srdci upřímnou touhu s Pánem žít a Jemu sloužit, se cítí při poslechu těch slov tak bídně, jako by na ně bylo nakládáno jen další břemeno, které prostě v tom množství povinností a úkolů konce roku v práci i doma už nejde unést. Co s tím? Jak nežít v iluzi a přitom nerezignovat na jakékoli prožívání adventu? Co vlastně od nás v této situaci Pán očekává?

Musí existovat řešení,
abychom i v této uspěchané době neminuli to podstatné

Jedno je jisté. Nejprve musíme vzít vážně historickou a kulturní realitu, ve které se ocitáme, a přestat mentorovat a naříkat. Nemohu jít přece na náměstí podříznout vánoční strom se slovy, že ještě nejsou Vánoce, nemohu ignorovat zvyky, které dnes patří do předvánočního období a násilně lidi vracet do doby minulé. Budu-li v sobě živit vnitřní naštvanost a otrávenost, nikomu tím neprospěji. Musí přece existovat řešení, abych i v této uspěchané době zcela nerezignoval na duchovní hodnoty spojené s adventem a Vánocemi a neminul to podstatné.

Povzbudila mne myšlenka, že Ježíš při svém narození přišel do reality společnosti a kultury tehdejší doby, aniž by ji měnil. Naplnil ji prostě svou přítomností. Ačkoli se narodil v chlívku a v chudobě, jak to nikdo nečekal, nalezli ho prostí pastýři, objevili ho mágové, poznali ho Simeon a Anna v chrámu. Každý ho poznal v tom svém. Mnozí ho ale nepoznali a nepřijali právě proto, že se nevešel do jejich představ.

V adventu ON čeká na nás

Věřím, že advent je dobou čekání, ale domnívám se, že je to On, kdo spíše čeká na nás, než my na Něho, a že až se přece jen zklidníme a zastavíme, budeme vnímat, že je nám blízko. Věřím, že Ježíš stále přichází a že se může narodit i v maštali našeho shonu, našich nákupů, večírků a koncertů.

A tak se modlím,
abych ho objevil i uprostřed své práce a starostí,
ve své únavě i při setkání s přáteli,
a nečekal, až se naplní MÉ představy o Vánocích
a o přípravě na jejich slavení.

Se svolením zpracováno podle textu
Ztracený advent a nečekané Vánoce 
na webu VojtechKodet.cz 
Redakčně upraveno, doplněno mezitit
ulky

Čtení z dnešního dne: Pondělí 23.4. svátek sv. Vojtěcha

Sk 13,46-49 nebo Kol 1,24-29; 2,4-8; Jan 10,11-16

Komentář k Sk 13,46-49: Pokud někdo Boží slovo odmítá, ono zapustí kořeny jinde. V tom je jeho nezničitelnost. Nevytrácí se však z našeho národa „radost z evangelia“? Jsme schopni dialogu?

Zdroj: Nedělní liturgie

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2018) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači...

„Mezi námi“ – motto a téma promluv hlavních řečníků festivalu UNITED

„Mezi námi“ – motto a téma promluv hlavních řečníků festivalu UNITED
(22. 4. 2018) Hlavní řečníci vsetínského festivalu UNITED se každý rok z různých stran dotýkají motta festivalu. Po tříleté sérii...

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2018) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v...

Celosvětový den skautů - 24. duben

Celosvětový den skautů - 24. duben
(21. 4. 2018) Na svátek sv. Jiří se po celém světě připomíná Den skautů.

Josef Beran, kardinál

Josef Beran, kardinál
(19. 4. 2018) * 29. prosinec 1888 Plzeň + 17. květen 1969 Řím

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916

P. Emil Kapaun - výročí narození 20. 4. 1916
(19. 4. 2018) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce...