Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

22. 2. 2006

K čemu jsou Armádě České republiky vojenští duchovní?

Milovníci seriálu MASH mají jistě v živé paměti jednu nezapomenutelnou postavu. Mírného a hodného člověka, který nezkazil žádnou legraci a byl vždycky nablízku každému, komu bylo právě zle. Jde o otce Mulcahyho, katolického kněze a vojenského kaplana americké armády. Tato ?vymoženost? (v americké armádě běžná) pronikla už před osmi lety i do českého vojska. Současného hlavního kaplana Armády České republiky Tomáše Holuba jsme se zeptali, co práce vojenského duchovního obnáší.
Lidská a kněžská blízkost
od velitele až po posledního vojáka


Mezi lidmi jsou rozšířené dva poněkud extrémní pohledy na vojenské duchovní: feldkuráta Katze ze Švejka a romantické představy o chlapíkovi, kterému sviští kulky nad hlavou. Jaká je realita?


Jak už to tak bývá, je o hodně všednější než romantické představy. Člověk si na spoustu neobvyklých momentů za chvilku zvykne, a tak mu nakonec nepřipadají ani tak zvláštní a romantické, ačkoliv na lidi by tak mohly působit. Spíš než opilému Katzovi je ale skutečnost mnohem blíž představám o nebezpečných situacích, i když kaplan není, a ani nesmí být v první linii.




Kdo kaplanovi velí, komu se zodpovídá a jak se podílí na životě své jednotky?


V praktických otázkách svého života mezi vojáky je podřízen veliteli jednotky, o kterou se stará. V otázkách duchovní služby je podřízen hlavnímu kaplanovi Armády České republiky. Se svou jednotkou prožívá všechny radosti i starosti, okamžiky všedního dne i chvíle nebezpečí, napětí či odpočinku. Důležitá je jeho lidská i kněžská blízkost všem, kteří ho potřebují, od velitele až po posledního vojáka - nevnucovaná, ale nabízená přítomnost. Velmi významná je svátostná a liturgická služba, která ale časově zabere nejméně prostoru.




Můžete přiblížit okruhy problémů, s jakými se na vojenské kaplany vojáci obracejí?


Ta škála je hodně pestrá. Od všedního života v jednotce přes potíže s velitelem až k vážným okamžikům, jako jsou zranění či smrt kamaráda. Od povídání o nezávazných partnerských vztazích přes životní rozhodnutí až ke smutným tahanicím o děti. Od zvědavých a mnohdy ironických otázek z církevní historie až po hluboké rozhovory vedoucí k přijetí daru víry. Pro velkou vzájemnou blízkost kaplanů a vojáků jsou to rozhovory velmi intenzivní.




Co nebo kdo je největším nepřítelem vojenského kaplana?


Když se stanete takovou součástí armády, která už žije sama od sebe a ztratí neustálé úsilí sloužit konkrétně tady a teď.




Jakou zkušenost si kněží i jáhni mohou odnést z armády do svého dalšího působení?


Tato služba jim může pomoci vidět a intenzivně zažít různost poctivého lidského hledání po smyslu života, dále nutnost ekumenismu, palčivost mezináboženského dialogu a také zrádnost pokušení moci i sílu zla.




V uniformě vojenského kaplana jste už řádku let. Měnil byste po té zkušenosti?


Měnit budu už brzy. Vracím se do služby v královéhradecké diecézi a myslím, že je to dobře. Služba v armádě mi dala moc, ale v životě duchovního by měla být jen určitým úsekem kněžské cesty - důležitým, ale určitě ne jediným.




***
Se svolením převzato z: webu Katolického týdeníku
Katolický týdeník 08/2006
Autor textu: Macháně, Jiří

Čtení z dnešního dne: Neděle 19. 11.

Př 31,10-13.19-20.30-31; Žalm 128; 1 Sol 5,1-6
Mt 25,14-30

Při čtení evangelia této neděle se posluchači často ptají, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Vždyť pán je tvrdý a „sbírá, kde nerozsypal“. Úvaha vypravěče však poukazuje na důležitý detail: Cožpak třetí služebník neznal Pána dobře? Vždyť ví, jak smýšlí! Jde o zaměstnance, který neprovede zadanou práci a ještě se vymlouvá. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je třeba nepřehlédnout, v jaké souvislosti náš úryvek zaznívá, protože není obecná! Jde o texty mluvící o konci světa. Proto je pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu. Nic „nového“ ze strachu nepřipouští. To ovšem nenese plody, které Pán očekává.

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...