Když církev nevyznává Ježíše Krista,
vyznává světáckost ďábla

Můžeme toho jako církev spoustu vybudovat, ale pokud nebudeme vyznávat Ježíše Krista, nebude to k ničemu. Staneme se nevládní organizací, ale nebudeme církví, Pánovou nevěstou. Když se nevyznává Ježíš Kristus - napadá mne věta z Leona Bloy: „Kdo se nemodlí k Pánu, modlí se k ďáblu“ - když se nevyznává Ježíš Kristus, vyznává se světáckost ďábla.

Když vyznáváme Krista bez kříže,
nejsme Pánovými učedníky

Evangelium nám staví před jednu zvláštní situaci. Samotný Petr, který Ježíše Krista vyznal, mu říká: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha. Půjdu za tebou, ale nemluvme o kříži. To tam nepatří. Budu tě následovat v jiných možnostech, bez kříže.“

Když kráčíme bez kříže, když budujeme bez kříže a když vyznáváme nějakého Krista bez kříže, nejsme Pánovými učedníky, jsme světáky, jsme biskupy, kněžími, kardinály, papeži, ale nikoli Pánovými učedníky.

Dochází k otřesům

Věc však není vždycky tak jednoduchá, protože během putování, při budování a při vyznávání někdy dojde k otřesům, nastanou hnutí, která nepohánějí vpřed, ale stahují nás nazpět.  Chtěl bych, abychom všichni po těchto dnech milosti měli odvahu – právě odvahu – putovat v Pánově přítomnosti, s Pánovým křížem, budovat církev na Pánově krvi, která je prolita na kříži, a vyznávat jedinou slávu Krista Ukřižovaného. A tak půjde církev vpřed.

Přeji nám všem, aby se nám od Ducha svatého na přímluvu Naší Paní, naší Matky, dostalo této milosti: putovat, budovat, vyznávat Ježíše Krista Ukřižovaného. Kéž se tak stane.

Homilie papeže Františka při mši sv., Sixtinská kaple 14.3.2013
Se svolením převzato z webu České sekce Radia Vatican
Přeložil Milan Glaser
Redakčně zkráceno, upraveno a doplněno nadpisem a mezititulky