Křesťan nesmí nikdy zapomenout, že středem jeho života je Ježíš Kristus – zdůraznil papež František v homilii v Domě sv. Marty. Papež hovořil o nezbytnosti přemoci pokušení být „křesťany bez Ježíše“ nebo křesťany „pěstující pobožnosti bez Ježíše“.

Není-li středem Ježíš, stanou se středem různé věci

Papež František soustředil svoji homilii na centrální postavení Ježíše v životě křesťana.

„Ježíš je středem. Ježíš je Pánem, ale přece – dodal – ne vždycky chápeme toto slovo správně, není snadno srozumitelné. Ježíš, není takovým či onakým pánem, nýbrž jediným Pánem. A On je středem, který nás regeneruje a zakládá. Farizejové, o nichž mluví dnešní evangelium (Lk 6,1-5), vyčítali učedníkům, že trhali klasy a jedli je v sobotu. Činili tak středem své religiozity množství různých přikázání. A stejně tak dnes, není-li středem Ježíš, stanou se středem různé věci. Proto se pak setkáváme s mnoha křesťany bez Krista, bez Ježíše:

Víra postavená jen na příkazech a zákazech

Například ti, co je postihla nemoc farizejů. To jsou ti, co vkládají svoji víru, svoji religiozitu do spousty příkazů: »Musím udělat toto, musím tamto a támhleto..« … »Ale proč děláš toto?« - »To se musí!« - »Ale proč?« - »Ach, to nevím, ale má se to dělat.« A Ježíš je kde? Přikázání je platné, přichází-li od Ježíše. Konám to, protože Pán chce, abych to dělal. Ale poněvadž jsem křesťanem bez Krista, dělám to a nevím, proč to mám dělat.

Pobožnosti bez Ježíše

Jsou křesťané, kteří hledají pouze pobožnosti, ale bez Ježíše. Vedou-li tě pobožnosti k Ježíši – řekl papež – je to dobré. Avšak zůstaneš-li u jen nich, tak něco nesedí. Potom existuje ještě další skupina křesťanů bez Krista. Ti hledají výjimečnosti a zvláštnosti a chodí za soukromými zjeveními. Avšak Zjevení se skončilo Novým zákonem a takovíto křesťané – varoval papež – chtějí zjevení jako podívanou, chtějí slyšet novinky. Ale potom si tedy otevři evangelium.

Jak být křesťanem s Kristem?

Podle čeho tedy budu křesťanem s Kristem a nestanu se křesťanem bez Krista? Podle čeho se pozná, že je někdo křesťan s Kristem? Pravidlo je jednoduché. Platí pouze to, co vede k Ježíši, a pouze to, co přichází od Ježíše. Ježíš je středem, Pánem, jak sám praví. Vede tě to k Ježíši? Pokračuj. Přichází-li tento příkaz a tento postoj od Ježíše, pokračuj dál. Avšak nevede-li tě to k Ježíši a nepřichází-li to od Ježíše, pak je to poněkud ošemetné.

Pokud se nedokážeš klanět Ježíši, něco ti chybí

Ale podle čeho se tedy pozná - opakoval papež - že jsem křesťan s Kristem? Znamení je prosté a spočívá v tom, co učinil slepec od narození, který padl před Ježíšem na kolena a klaněl se mu (Jan 9,38). Pokud se nedokážeš klanět Ježíši, něco ti chybí. Nějaké pravidlo, nějaké znamení. To pravidlo praví: jsem dobrý křesťan, jsem na cestě dobrého křesťana, pokud dělám to, co přichází od Ježíše a vede k Ježíši, protože On je středem. Znamením je, zda jsem schopen se klanět, adorovat. Modlitba adorace před Ježíšem.

Kéž nám Pán dá pochopit, že pouze On je Pánem, jediným Pánem. A dá nám také milost velmi Jej milovat, následovat Jej a jít cestou, které nás naučil. Ať se tak stane.“