Jsem šťastný, že patřím do té legrační rodiny církve - archív citátů

8. 10. 2009 , Benedikt XVI.

Lidská svoboda - hledá smysl


Prvním tématem promluvy Benedikta XVI. k představitelům politického a občanského života a k diplomatickému sboru byla svoboda. Papež se zmínil o znovuzískání svobody před dvaceti lety a kladl si otázku, k čemu je využívána.
 
To je pro posluchače prvý podnět k zamyšlení. Pohybujeme se totiž v myšlenkovém prostoru, kde je svoboda často absolutizována: klade se jen otázka, zda člověk svobodu má nebo nemá, neklade se už tak často otázka k čemu jí využívá a jaké jsou další souvislosti mezi svobodou a jinými podstatnými prvky lidského života.

Papež představuje svobodu jako jednu ze základních struktur lidského života, ale současně ukazuje na její přesažný charakter: „Lidská touha se povznáší nad sebe samu, nad to, co může poskytnout vládnoucí politická a hospodářská moc, a směřuje k oné velké naději, která má původ mimo nás, ale zároveň je uvnitř nás jako pravda, krása a dobro“. Takto chápaná svoboda směřuje podle křesťanské víry k Bohu a současně k tomu, co nachází člověk ve svém nitru jako obraz velkých hodnot, v podstatě božských atributů - pravdy, krásy a dobra. Papež zde zřejmě projevuje své okouzlení svatým Augustinem, aniž ho cituje. Ale hlavně: ukazuje velký rozměr svobody, který takříkajíc sahá do bezhraničných prostor Božích i do největších hlubin člověka. Tak se jeví svoboda jako něco neskonale většího, než jen pouhá možnost „dělat si co chci“. Proto dodává: „Svoboda hledá smysl: vyžaduje přesvědčení. Opravdová svoboda předpokládá hledání pravdy.“

Hledání pravdy je další papežovou myšlenkou, která se v jeho projevech opakuje a nalézání smyslu je mu výslednicí dobrého užití svobody. Nemluví ani tak o „vlastnění věčných pravd“ jako o úkolu člověka pravdu hledat jakožto o svrchovaném a nutném výsledku užívání svobody. S odvoláním na encykliku Fides et ratio pak říká: “Společně se musíme zasazovat v boji za svobodu a za hledání pravdy: obojí je totiž buď vzájemně spojováno, nebo společně bídně zaniká“. Tento úkol je náročný a jeho naplňování není jen výsadou křesťanů, byť papež ukazuje na vrchol nalézané pravdy když říká: „Pro křesťany má pravda jméno: Bůh.“ Naopak, je to něco, co může spojovat lidi přes hranice kultur a náboženství, pokud si cení svobody a přijímají úkol hledat pravdu v situacích a oblastech, do kterých v životě vcházejí.

Můžeme z této části projevu vybrat klíčová slova: PRAVDA - SVOBODA - NADĚJE - SMYSL a hledat jejich souvislosti.

Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.

Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.

- titulek: redakce pastorace.cz -

Čtení z dnešního dne: Neděle 20. 5.

Sk 2,1-11; Žalm 104; 1 Kor 12,3b-7.12-13
JAN 15,26-27; 16,12-15

Praxe křesťanů není postavena jen na jejich osobních schopnostech, vytrvalosti či snažení se. Bůh jim dává zvláštní sílu. Nejde o vitamíny ani vesmírnou energii, ale o někoho! Duch svatý chce a může s člověkem úzce spolupracovat. Duch Boží člověka posiluje, dává mu moudrost, odvahu či sílu. V jeho moci mohou lidé konat velké věci, i když jsou obyčejní a slabí. Podmínkou je přijetí Ježíše do svého života a otevřenost pro působení Ducha.

Zdroj: Nedělní liturgie

zveřejněno v rámci mediální spolupráce

Život plný překážek, protivenství a hledání: Klement Maria Hofbauer Dvořák (svátek 20.5.)

(19. 5. 2018) * 1751, Tasovice u Znojma + 1820, Vídeň, Rakousko

Letnice, Svatodušní svátky...

(16. 5. 2018) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)...

Svatý Jan Nepomucký (16. 5.)

(14. 5. 2018) Jan Nepomucký - v černých vodách času naše hvězda...

´Pobožný lenoch´sv. Izidor (svátek 15.května)

(14. 5. 2018) Svatý Izidor rolník (1080-1130)

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(13. 5. 2018) Ježíš, Boží Syn, se stal člověkem v rodině. Základem dobré rodiny je dobré manželství.

Svatý Pankrác (svátek 12.5.)

(11. 5. 2018) Svatý Pankrác zemřel mučednickou smrtí pro Krista, když mu bylo pouhých čtrnáct let. Stalo se tak 12. května roku 304