Myšlenky ke 2. neděli postní
"Bůh zkoušel Abraháma a řekl: "Abraháme!" Odpověděl: "Tady jsem!" 2Bůh pravil: "Vezmi svého syna, svého jediného syna, kterého miluješ, Izáka, a jdi do země Moria a obětuj ho tam jako celopal na jedné z hor, kterou ti označím."
9Když došli na místo od Boha určené, Abrahám tam vystavěl oltář, narovnal dříví, svázal svého syna Izáka a položil ho na oltář, nahoru na dříví. 10Pak vztáhl Abrahám ruku a vzal nůž, aby zabil svého syna. 11Ale Hospodinův anděl na něho zavolal z nebe: "Abraháme, Abraháme!" Tu se ozval: "Tady jsem!" 12(Anděl) řekl: "Nevztahuj svou ruku na chlapce a nic mu nedělej, neboť nyní vím, že se bojíš Boha, když mu neodpíráš svého syna, svého jediného syna." 13Abrahám pozdvihl své oči, a hle - za ním beran, který se chytil za rohy do křoví. Abrahám šel, vzal ho a obětoval jako celopal místo svého syna. 15Hospodinův anděl zavolal na Abraháma podruhé z nebe a řekl: 16"Při sobě samém přísahám - praví Hospodin - že jsi to udělal a neodepřel jsi mi svého syna, svého jediného syna, 17zahrnu tě požehnáním a rozmnožím tvé potomstvo jako nebeské hvězdy, jako písek na mořském břehu, a tvé potomstvo se zmocní brány svých nepřátel. 18V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy země za to, že jsi mě poslechl."

Abrahám prožívá další situaci, kdy prokazuje svoji víru a bezmeznou oddanost. Bůh nyní žádá, aby Abrahám obětoval svého syna, a tím zjevně zpochybňuje příslib o četném potomstvu.

Praotec víry stojí před otázkami: Je Bůh tak vrtkavý, panovačný a krutý? Tuto zkoušku nepotřebuje Bůh, ale člověk, aby tak rozšířil "horizonty své víry" a nově poznal, jak je Bůh velký, jiný, neuchopitelný. Abrahám v této zkoušce nemá žádnou oporu, jen holou víru. Izák měl zemřít, aby se Abrahám neopíral o splnění Božího slibu již na základě přirozeného otcovství, ale Božího slova. Skrze bolest odevzdání toho "nejdražšího" Abrahám dorůstá ve víře a po zkoušce dostává znovu svého syna jako dar a "zaslíbení".


***

Celé kázání naleznete zde