Naše křehkost není překážkou působení Boží milosti, naopak... - archív citátů

15. 9. 2002 , Siegfried Hübner

Můžeme vidět svátost biřmování nově?

Tuto svátost vnímáme především samu o sobě, jako by to byla jedna přesně ohraničená událost v našem křesťanském životě. To má hodně do sebe. Kdo takto začne, může tak velmi prohloubit svůj dosavadní pohled víry. Můžeme však jít i jinou cestou.
Ve všech jednotlivých pravdách víry a ve všech požadavcích křesťanského života jde o něco jednoduchého a velkého - o jednotu a celek našeho života, který byl Bohem přijat a který je již teď naplňován jeho vlastním životem, jeho Duchem svatým…

Jak souvisí každá jednotlivá svátost s jednotou a celkem našeho života a se spásou, kterou ve víře prožíváme a vyznáváme?

Církev je "v Kristu jako svátost neboli znamení a nástroj niterného spojení s Bohem a jednoty celého lidského pokolení" (LG 1). Tato slova Druhého vatikánského koncilu na začátku konstituce o církvi upozorňují na souvislost mezi jednotlivými svátostmi a církví.

Výraz svátost zde není použit ve smyslu nám důvěrně známého technického termínu, nýbrž v jiném významu. Je zde použit jako přirovnání, které má svým způsobem říci, že jednotlivé svátosti naznačují a působí vše, co jim ve víře připisujeme, protože již církev, v jejímž životě jsou tyto svátosti viditelnými událostmi, je sakramentální (svátostná).

Proto také teologové označují církev jako základní svátost (Grundsakrament; Wurzelsakrament). A protože touto svátostí může být církev, jak řekl koncil, jen v Kristu, označují Krista jako prasvátost (Ursakrament).

Slova koncilu nás však vedou ještě o krok dále. Jako svátost spásy pro celé lidské pokolení slouží církev jako znamení a nástroj nejen spáse těch, kteří k ní patří. Nemá svůj význam a cíl sama v sobě.

V ní a skrze ni po všechny časy mají uprostřed lidstva zůstávat činné a přítomné slovo a skutek, které Bůh vyslovil a učinil ve svém synu Ježíši Kristu…


***

Text celé publikace, kterou tiskem vydalo Pastorační středisko, naleznete zde.

Související texty k tématu:

Čtení z dnešního dne: Středa 17.1.

1 Sam 17,32-33.37.40-51; Mk 3,1-6

Komentář k Mk 3,1-6: Na Ježíše dávali pozor, aby ho mohli obžalovat. Nekritizuji ty, kdo v jeho církvi konají dobro, ale třeba tím nabourávají mé představy?

Zdroj: Nedělní liturgie

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem Letnic) a je...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2018) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.

Jiří Reinsberg - výročí úmrtí (+ 6. 1. 2004)

(6. 1. 2018) 6. 1. 2004 zemřel výrazný, legendární a vyhledávaný farář u Panny Marie před Týnem na pražském Staroměstském náměstí a...