24. 10. 2014 , papež František (Jorge Mario Bergoglio) (Foto: IMA)

Naše osobní dějiny jsou dějinami Boží lásky k nám (papež František)

Naše osobní dějiny jsou dějinami Boží lásky k nám (papež František)

Papež: Modlit se znamená upamatovat se na svoji minulost

Vatikán. Když se modlíme, nezapomínejme na svoji minulost – radil dnes (7.10.2014) papež František v kázání při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Papež zdůraznil, že Pán je na naší životní cestě stále po našem boku a proto se věřící nemá nechat odradit od modlitby množstvím záležitostí, které na něho doléhají.

Pán „vyvolil svůj lid a provázel jej na cestě pouští po celý život,“ začal papež František komentářem prvního liturgického čtení (Gal 1,13-24), ve kterém sv. Pavel vzpomíná na svoji minulost, včetně hříchů. „Jak jednal Bůh se svým lidem – řekl papež – tak jednal a jedná s každým z nás. Byli jsme vyvoleni, protože jsme křesťany, nejsme těmi, kdo o Ježíši Kristu neslyšeli. A to je milost – zdůraznil František – milost lásky. A sv. Pavel vzpomíná na tuto realitu v její konkrétnosti. Vyznává: »pronásledoval jsem Boží církev, že to přesahovalo všechny meze« a neříká: »Jsem dobrý, jsem synem toho a toho, jsem urozený«. Nikoli, Pavel říká: »Byl jsem pronásledovatel, byl jsem špatný!«. Takto se Pavel – konstatoval papež – upamatoval na svoji cestu a začíná se upamatovávat od začátku“:

„Tento návyk upamatovat se na svůj život, není mezi námi příliš rozšířen. Zapomínáme, žijeme okamžikem a minulost si pak nepřipomínáme. A každý z nás má nějakou minulost: dějiny milosti, dějiny hříchu, dějiny cesty a spoustu dalšího... A modlit se spolu se svojí minulostí je užitečné. Pavel tak činí vyprávěním části svých dějin, ale hlavně říká: »On mne vyvolil. On mne povolal! On mne spasil! On mne celou cestu provázel...«“.

Upamatovat se na svůj život – pokračoval papež – znamená oslavovat Boha. Upamatovat se na svoje hříchy, z nichž nás Pán vykoupil, znamená vzdávat Bohu slávu. Proto Pavel říká, že se chlubí jenom dvěma věcmi: svými hříchy a milostí ukřižovaného Boha, Jeho milostí. Upamatoval se na svoje hříchy a chlubil se: »Byl jsem hříšník, ale ukřižovaný Kristus mne spasil«. Chlubil se Kristem. Takto se upamatoval Pavel a nás vybízí samotný Ježíš, abychom dělali totéž:“

„Když Ježíš říká Martě: »Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí, ale jen jedno je třeba. Marie se vybrala nejlepší úděl« (Lk 10,41-42) Co to znamená? Naslouchat Pánu a upamatovat se. Nelze se každý den modlit, jako kdybychom neměli dějiny. Každý z nás má svoji minulost. A s těmito dějinami v srdci přistupujeme k modlitbě, jako Marie. Častokrát se však jako Marta necháváme odradit pracemi, denním shonem, konáním toho, co jsme povinni konat, a zapomínáme na tyto dějiny.“

Náš vztah s Bohem - řekl dále papež – nezačíná dnem křtu. Tím je zapečetěn. Začíná, když na nás z věčnosti Bůh shlédl a vyvolil nás. Začíná v Božím srdci.“

„Upamatovat se na svoje vyvolení, kterým na nás shlédl Bůh. Připomenout si běh svojí smlouvy. Ctil jsem ji? Nebo ne? Jistěže ne, jsme hříšníci a pamatujeme, připomínáme si příslib, který Bůh dává a nikdy neklame a který je naší nadějí. To je pravá modlitba.“

Papež pak uzavřel homilii výzvou k modlitbě slovy 139. Žalmu: „Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, ty víš, když sedám i když vstávám. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, všímáš si mých cest“ (139,1b-3). Toto – dodal papež František – je modlitba upamatování se před Bohem na svoje dějiny. Protože naše dějiny jsou dějinami Jeho lásky k nám.“ 

Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Kázání z Domu sv. Marty
(mig)
Redakčně upraveno

 

Související texty k tématu:

Modlitba, modlitby
Kdo se modlí, nemarní čas (Benedikt XVI.)
Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě… (Vojtěch Kodet) 
Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby (Elias Vella) 
Modlitba - soubor tematických textů
Texty na nástěnky
Základní modlitby
- Na webu vira.cz: modlitba, modlitba; rozjímání, meditace
- web o modlitbě, seznam modliteb www.modlitba.cz

Čtení z dnešního dne: Pondělí 11.12.

Iz 35,1-10; Lk 5,17-26

Komentář k Iz 35,1-10: Jásot přírody kontrastuje s naším vztahem k ní. Často ji ničíme, aniž bychom si uvědomili, že i ona je pramenem poznání Jeho slávy! Z jejího souladu a harmonie můžeme mnoho vyčíst.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jan od Kříže (svátek 14.12.)

(10. 12. 2017) Neměl dar humoru, neměl vůdcovské a organizační vlohy, nebyl strhujícím kazatelem, byl malé postavy... Zemřel 14. 12....

Jak obdarovat, aby se nejednalo o další věc do šuplíku?

(7. 12. 2017) Přemýšlíte, jaký dárek k Vánocům vybrat nejbližším? Katolický týdeník přinesl několik zajiíavých tipů.

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni
(5. 12. 2017) Nabízíme vám zajímavý tip - jako jeden z důvodů navštívit západočeskou metropoli...

Adoptuj si politika

(4. 12. 2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude odrážet...

Mikuláš (6.12.)

(4. 12. 2017) Mikulášova velikost nebyla v hrdinství, které se nechává mučit, zavřít a popravit. Jeho velikostí byla každodenní...

Ježíškova vnoučata - již podruhé

(30. 11. 2017) Splňte vánoční přání osamělým lidem v domovech pro seniory. Je to na Vás.