22. 12. 2007 , Jiří Skoblík

O kultuře dialogu

Snad nikdo ji tak hezky nedomyslel jako před půl stoletím ve svém eseji francouzský personalista Jean Lacroix, podle kterého lze o skutečném dialogu mluvit teprve tehdy, když účastníci najdou v jeho průběhu sílu a odvahu postavit se na okamžik zcela na stanovisko toho druhého, přijmout jeho myšlenky, vidět věci jeho očima, pohybovat se pod klenbou jeho ideového obzoru. To neznamená nic menšího než okřiknout vlastní námitky a vklouznout do kůže oponenta s pocitem intelektuální závrati.
V současnosti jsou nešvary kolem dialogu hodně patrné. Skákání do řeči, podrážděný hlas, siláčtější výrazy, lehké rány pod pás, špetka demagogie... O dialogu jsou vedeny zasvěcené monology, sám dia - logos, dospět rozhovorem k pravdě, však bývá spíše dvojitým monologem. Proč je vlastně jeho kultivovaná podoba tak obtížná? Pro první orientaci nechť poslouží několik tezí.

Dialog je kultivovaný, to znamená ušlechtilý, když je veden kultivovanými účastníky.

Kultivovaný účastník sleduje hodnotný cíl dialogu a používá vhodné prostředky, aby ho dosáhl.

Hodnotným cílem je pokročit výměnou názorů vpřed na cestě poznání.

Vhodné prostředky se odvíjejí v rytmu mluvy a naslouchání se stálým respektem vůči poznaným faktům a osobě partnera. K nejcennějším hodnotám v lidském životě patří identita, totožnost se sebou. V literatuře se nabízí řada definicí, například:
· jednota a kontinuita zkušenosti osoby vzdor vnitřním i zevním změnám, které v jejím životě často a nutně probíhají;
· naprostý souhlas osoby s tím, co je nebo zač je považována;
· označení autentického bytí jako jednoty vnitřního psychického života a jednání.

Identifikovaný člověk nalezl sám sebe, je se sebou v zásadním souladu, není sobě cizincem, patří sobě. Vše, co lze k ztotožněnému JÁ jako referenčnímu bodu nějak vztáhnout, je vítáno. Moje dítě, práce, mateřština, vlast, dokonce můj oblíbený sportovní klub a samozřejmě také moje přesvědčení. Právě při napadení názorů, s kterými se člověk ztotožňuje, je ve své identitě velmi bolestně zasažen. To je výborně vidět při náboženských debatách.


***

Ukázka z publikace Morálka v křesťanské praxi, kterou vydalo Pastorační středisko.


***

Další texty k tématu Komunikace naleznete zde.
Témata: dialog

Čtení z dnešního dne: Úterý 12.11.

Iz 40,1-11; Mt 18,12-14

Komentář k Iz 40,1-11: I já jsem vyzván, abych volal! Okolí mám beze strachu upozornit: můj Bůh je šetrný ke slabým, jako pastýř k březí ovečce.

Zdroj: Nedělní liturgie

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha
(12. 12. 2017) Když naše modlitby narážejí jakoby na zavřené nebe….

Jan od Kříže (svátek 14.12.)

(10. 12. 2017) Neměl dar humoru, neměl vůdcovské a organizační vlohy, nebyl strhujícím kazatelem, byl malé postavy... Zemřel 14. 12....

Jak obdarovat, aby se nejednalo o další věc do šuplíku?

(7. 12. 2017) Přemýšlíte, jaký dárek k Vánocům vybrat nejbližším? Katolický týdeník přinesl několik zajiíavých tipů.

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni
(5. 12. 2017) Nabízíme vám zajímavý tip - jako jeden z důvodů navštívit západočeskou metropoli...

Adoptuj si politika

(4. 12. 2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude odrážet...

Mikuláš (6.12.)

(4. 12. 2017) Mikulášova velikost nebyla v hrdinství, které se nechává mučit, zavřít a popravit. Jeho velikostí byla každodenní...