Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

22. 12. 2007 , Jiří Skoblík

O kultuře dialogu

Snad nikdo ji tak hezky nedomyslel jako před půl stoletím ve svém eseji francouzský personalista Jean Lacroix, podle kterého lze o skutečném dialogu mluvit teprve tehdy, když účastníci najdou v jeho průběhu sílu a odvahu postavit se na okamžik zcela na stanovisko toho druhého, přijmout jeho myšlenky, vidět věci jeho očima, pohybovat se pod klenbou jeho ideového obzoru. To neznamená nic menšího než okřiknout vlastní námitky a vklouznout do kůže oponenta s pocitem intelektuální závrati.
V současnosti jsou nešvary kolem dialogu hodně patrné. Skákání do řeči, podrážděný hlas, siláčtější výrazy, lehké rány pod pás, špetka demagogie... O dialogu jsou vedeny zasvěcené monology, sám dia - logos, dospět rozhovorem k pravdě, však bývá spíše dvojitým monologem. Proč je vlastně jeho kultivovaná podoba tak obtížná? Pro první orientaci nechť poslouží několik tezí.

Dialog je kultivovaný, to znamená ušlechtilý, když je veden kultivovanými účastníky.

Kultivovaný účastník sleduje hodnotný cíl dialogu a používá vhodné prostředky, aby ho dosáhl.

Hodnotným cílem je pokročit výměnou názorů vpřed na cestě poznání.

Vhodné prostředky se odvíjejí v rytmu mluvy a naslouchání se stálým respektem vůči poznaným faktům a osobě partnera. K nejcennějším hodnotám v lidském životě patří identita, totožnost se sebou. V literatuře se nabízí řada definicí, například:
· jednota a kontinuita zkušenosti osoby vzdor vnitřním i zevním změnám, které v jejím životě často a nutně probíhají;
· naprostý souhlas osoby s tím, co je nebo zač je považována;
· označení autentického bytí jako jednoty vnitřního psychického života a jednání.

Identifikovaný člověk nalezl sám sebe, je se sebou v zásadním souladu, není sobě cizincem, patří sobě. Vše, co lze k ztotožněnému JÁ jako referenčnímu bodu nějak vztáhnout, je vítáno. Moje dítě, práce, mateřština, vlast, dokonce můj oblíbený sportovní klub a samozřejmě také moje přesvědčení. Právě při napadení názorů, s kterými se člověk ztotožňuje, je ve své identitě velmi bolestně zasažen. To je výborně vidět při náboženských debatách.


***

Ukázka z publikace Morálka v křesťanské praxi, kterou vydalo Pastorační středisko.


***

Další texty k tématu Komunikace naleznete zde.
Témata: dialog

Čtení z dnešního dne: Sobota 18.11. Posvěcení římských bazilik svatých apoštolů Petra a Pavla

Sk 28,11-16.30-31; Mt 14,22-33

Komentář k Mt 14,22-33: Ochota k následování. Potom ale zachvácení strachem a nedostatkem víry. A nakonec: Ježíšova záchrana před vlnami a zklidnění vichru. Dodnes v církvi stejné pořadí!

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...