12. 10. 2009 , Benedikt XVI., Aleš Opatrný

Papež kritizuje jednostranný výzkum i vzdělání

Vzdělaní jako celostná formace
Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
V druhé časti projevu na setkání s akademickým světem papež mírně ale zřetelně kritizuje některé jevy v současné praxi univerzitního života. V podstatě kritizuje jednostranně preferovanou účelovost výzkumu i vzdělání, jev, který je dnes u nás diskutován, ale který se týká větší části Evropy. Benedikt vychází od starých Řeků a vyřkne větu, která je na jedné straně zcela jasná, na druhé stranně je značně cizí světu bodovaných vědeckých publikací, grantů a sporů o peníze, což je vše dnes jakousi houštinou, kterou se prodírají akademičtí funkcionáři na vysokých školách a jejíž důsledky se týkají nás všech:
Od časů Platonových vzdělání není pouhým hromaděním vědomostí nebo dovedností, ale je chápáno jako „paideia“, lidská formace v bohatství intelektuální tradice směřující k ctnostnému životu. A dále papež říká: Je třeba znovu objevit myšlenku uceleného vzdělání, založeného na souladu poznání zakotveného v pravdě. Pomůže nám to postavit se v současné společnosti tolik evidentní tendenci tříštit poznání. Mohutný rozvoj v informační a technologické oblasti s sebou nese pokušení oddělit rozum od hledání pravdy.

Rozum je schopností, která umožňuje hledání pravdy, ale sám o sobě toto hledání nezaručí. Proto důraz na orientaci člověka k pravdě:

Rozum, je-li však zbaven základní lidské orientace k pravdě, začíná ztrácet směr, chřadne, a to buď pod záminkou skromnosti , uspokojený tím, co je pouze částečné nebo provizorní, a nebo pod záminkou jistoty, s níž trvají na kapitulaci před požadavky pravdy ti, kdo přisuzují stejnou hodnotu bez rozdílu prakticky všemu.

Z toho pro papeže vyplývá relativismus, ve kterém vidí ohrožení autonomie vědeckých institucí. Výrazně pak upozorňuje na nové nebezpečí, které se týká naší země, ovšem nejen jí a které není mnohdy na první pohled rozpoznatelné:

Zatímco doba vměšování politického totalitářství pominula, nejsme často svědky toho, jak jsou používání rozumu a akademické bádání po celém světě - více či méně jemně - nuceny sklonit se pod tlakem ideologických zájmových skupin a podřídit se vábení krátkodobých prospěchářských nebo pragmatických cílů?

A pokračuje sice otázkou, která je ale vážným a zcela odůvodněným varováním před zplaněním vzdělání a vědecké práce:

Co se stane, oddělí-li se naše kultura od svých životodárných kořenů v úzkosti, aby si zachovala radikální sekularismus? Naše společnosti se nestanou rozumnějšími ani tolerantnějšími ani přizpůsobivějšími, ale spíš křehčími a uzavřenějšími a se stále větší námahou budou rozlišovat, co je pravdivé, vznešené a dobré.

Jakkoliv se mohou tato papežova slova jevit jako úctyhodné poselství, které je ale řečeno z jiného světa, jde o velmi závažnou diagnózu, spojenou s varováním, kde se ovšem terapie jeví jako velmi náročná, až nemožná. Přesto má smysl v těchto papežových úvahách pokračovat a proměnit je spíš v postupně realizované dobré, byť třeba drobné činy, než v „bojový pokřik“, který vzbudí někde pozornost, ale nic nevytvoří.

***

Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.

Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.

- titulek: redakce pastorace.cz -

Čtení z dnešního dne: Neděle 21. 1.

Jon 3,1-5.10 ; Žalm 25; 1 Kor 7,29-31
Mk 1,14-20

Velmi podobný text povolání jsme slyšeli minulou neděli, jen ho vyprávěl sv. Jan. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. Co je společné? U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledání učedníka. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2018) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...