Třebas vidíme, že je v církvi koukol,
nesmí to být na překážku naší víře a lásce,
abychom snad pro tento koukol neodcházeli z církve.

Na nás jenom je,
abychom pracovali a snažili se být obilím Páně
a dosáhli odměny za svou námahu a práci,
až se bude obilí Páně svážet do stodol.

Apoštol praví ve své epištole:
„Ve velké domácnosti
nejsou jen samé předměty ze zlata a stříbra,
ale také ze dřeva a hlíny“ (2Tim 2,20).
My, drazí bratři, se co nejvíce snažme,
abychom byli nádobami zlatými nebo stříbrnými.
A ostatně rozbíjet hliněné nádoby přísluší jen samému Pánu.
Neboť jen v jeho ruce je prut železný.

(Sv. Cyprián  † 258)

 

Se svolením převzato z knihy:
Pavel Strachota: Hlasy otců (Liturgický rok s osobnostmi církevních dějin),
vydalo KNA – s. 95-96