Na počátku postní doby církev světí popel. Popelem jsou pak věřící označováni ve znamení kříže se slovy: "Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš", nebo: "Obraťte se a věřte evangeliu".
Kříž a popel - život a smrt
Kříž a popel. Obojí je při obřadech na počátku postní doby důležité. Popel je znamením smrti. Kříž pak znamením záchrany a života. Život i smrt. Obojí ukazuje na podstatu našeho lidského života.
Smrt - první jistota života
"Prach jsi a v prach se obrátíš" (Gn 3,19) - to je první jistota našeho života. Již od svého narození jsme doslova umírající lidé. Máme nákazu smrti v sobě - a není tak důležité, jakým jménem bude jednou označena. Bude to smrt. To připomíná prach popele v obřadu na počátku postní doby.
Smrt ale není poslední jistotou
Popel ale přijímáme ve znamení kříže! Naše smrt je sice jistotou, ale ne poslední. Právě na kříži zlomil Kristus moc smrti. My proto můžeme plně přijmout a pochopit, co znamená, že jsme vykoupeni: smrt Kristova nám umožnila, abychom nezůstali omezeni smrtí, ale prošli jí jako velikonoční branou do plnější dimenze své existence, kterou nazýváme životem věčným.
Kristus je mocnější než smrt
Rozumíte té radostné zvěsti? Často slyšíme o někom z našich známých - a svírá se nám při tom srdce: "Ten už je hotov; ten už nosí smrt v sobě". A jednou toto bude vyřčeno i nad námi. Vzpomeneme-li si pak ale na znamení popelce, můžeme se uklidnit a říci si: "Nevadí. Vždyť od křtu v sobě nosím smrt i život: život, který je silnější, než smrt těla, kříž, který je mocnější, než popel a Krista, který je mocnější než smrt."
A čtyřicet dnů po popelci je přeci neděle zmrtvýchvstání !
(Zpracováno podle Ladislava Simajchla, z textů na www.fatym.com)
Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš.
Obraťte se a věřte evangeliu.
(srv. Gn 3,19; Mk 1,15)
Kříž a popel. Obojí je při obřadech na počátku postní doby důležité. Popel je znamením smrti. Kříž pak znamením záchrany a života. Život i smrt. Obojí ukazuje na podstatu našeho lidského života.
Smrt - první jistota života
"Prach jsi a v prach se obrátíš" (Gn 3,19) - to je první jistota našeho života. Již od svého narození jsme doslova umírající lidé. Máme nákazu smrti v sobě - a není tak důležité, jakým jménem bude jednou označena. Bude to smrt. To připomíná prach popele v obřadu na počátku postní doby.
Smrt ale není poslední jistotou
Popel ale přijímáme ve znamení kříže! Naše smrt je sice jistotou, ale ne poslední. Právě na kříži zlomil Kristus moc smrti. My proto můžeme plně přijmout a pochopit, co znamená, že jsme vykoupeni: smrt Kristova nám umožnila, abychom nezůstali omezeni smrtí, ale prošli jí jako velikonoční branou do plnější dimenze své existence, kterou nazýváme životem věčným.
Kristus je mocnější než smrt
Rozumíte té radostné zvěsti? Často slyšíme o někom z našich známých - a svírá se nám při tom srdce: "Ten už je hotov; ten už nosí smrt v sobě". A jednou toto bude vyřčeno i nad námi. Vzpomeneme-li si pak ale na znamení popelce, můžeme se uklidnit a říci si: "Nevadí. Vždyť od křtu v sobě nosím smrt i život: život, který je silnější, než smrt těla, kříž, který je mocnější, než popel a Krista, který je mocnější než smrt."
A čtyřicet dnů po popelci je přeci neděle zmrtvýchvstání !
(Zpracováno podle Ladislava Simajchla, z textů na www.fatym.com)
Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš.
Obraťte se a věřte evangeliu.
(srv. Gn 3,19; Mk 1,15)
