2. 10. 2001

Pozvání na netradiční pouť konvertitů 13.10.

Nedávno jsem absolvoval abiturientský sjezd se spolužáky ze střední školy po patnácti letech. Za těch patnáct let se samozřejmě událo mnoho v životě každého z nás. Bylo zřejmé, že mých patnáct let patřilo v očích asi všech mezi nejzvláštnější. Nejen, že jsem se stal křesťanem a katolíkem, ale stál jsem před nimi jako ?farář?. Byla legrace. Byly i vážné rozhovory. Život není lehký pro ty, kdo věří jen na pozemskou štěstěnu, která jim na konec stejně ukazuje jen záda. Dodnes my doznívá v mysli báseň, kterou přidal k dobru jeden z mých spolužáků:
"Z práce do práce,
z práce do práce,
z práce do práce,
kremace." ...
Tato podivná rýmovačka jako by vyjádřila to, co dýchá ze života bez Boha. A takových životů není málo. Znovu jsem si uvědomil, odkud mne Bůh vyvedl, když ostatní přibrukovali těmto veršům.

Dar víry není samozřejmostí. Dar víry je poklad (v nádobě hliněné!). V letošním roce jsme vybrali sobotu 13. října, abychom navázali na naši loňskou pouť konvertitů. Je to vlastně také ?fatimská sobota?, proto o to víc zveme všechny, kdo by na Klokotech chtěli poděkovat za dar víry, posílit se vzájemně na cestě, na kterou nás pozval Pán. Je možné přijet už v pátek a zůstat do neděle (se spacákem). Hlavní program se mší sv. začne v sobotu v 10 hodin. Hlavním celebrantem bude P. Petr Plášil, t.č. farář v Borovanech, jeden z kněží-konvertitů. Stejně jako vloni půjdeme ke kapličce zjevení P. Marie a samozřejmě se počítá se společným posezením u guláše. Nevíme, jak to všechno bude velké, ale doufáme, že to bude hluboké.

Těšíme se na vás.

P. Martin Sedloň, omi,
duchovní správce na Klokotech(Tábor)
e-mail: klokotyomi@volny.cz


Srdečně zveme na II. ročník netradiční poutě konvertitů v Táboře-Klokotech v sobotu 13.10. 2001. Se spacákem možnost přespání. Hlavní program od 10 hodin. Přijďte s námi poděkovat za dar víry! Možnost kontaktu: 0723177303, 0361/232584,
e-mail: klokotyomi@volny.cz

Klokoty 13.10. 2001 ? II. Ročník netradiční poutě konvertitů - Uvědomit si, jak velký je dar víry



*****

Ohlédnutí za loňskou první poutí konvertitů:


Konvertiti měli v Klokotech svou první pouť
(rozhovor z Katolického týdeníku č. 47/2000, převzato se svolením)

V den státního svátku 28. října 2000 se v Klokotech u Tábora konala první pouť konvertitů. Jejím organizátorem byl P. Martin Sedloň OMI, s nímž jsme hovořili o tom, co ho vedlo k zorganizování pouti, a jak dopadla její "premiéra".


Co pro vás bylo impulsem k uspořádání akce?

Když jsem poprvé nahlas vyslovil myšlenku udělat něco takového, mladý jezuita P. Milan Glaser z Radia Vatikán při rozprávění o naší cestě k víře prohlásil, že je to myšlenka od Boha. Reakce těch, s kterými jsem se o tomto nápadu radil, a nakonec především těch, kteří odjížděli z naší pouti, jako by tuto snad trochu nadnesenou klasifikaci potvrzovaly.


Jak dlouho ve vás tento nápad zrál?

Nápad samozřejmě nepřišel úplně zčistajasna. Rozhodujícímu kroku předcházela mozaika složená z malých kamínků inspirace, které se začaly skládat určitě už někdy v době mé vlastní konverze, kdy člověk potřebuje zakoušet souznění na frekvencích, které zažívají lidé podobného osudu, podobných zkušeností. Také jsem se vždycky domníval, že sjednocení hlasu těch, kteří byli osloveni Bohem skrze církev a našli v ní domov, může být významným svědectvím nejen pro ty, kdo Boha hledají, ale i pro ty, kdo hledají cesty, jak oslovit dnešního hledajícího člověka. A k tomuto tichému tušení bylo poslední kapkou setkání se zmíněným otcem Milanem, který mi před půldruhým rokem vyprávěl o své cestě k víře. Když jsem pak jako kněz začal působit v Táboře-Klokotech, napadlo mne, že by i konvertité měli mít svou Jubilejní pouť - a v budoucnosti snad nejen Jubilejní.


Jsou ve světě běžné pouti konvertitů?

O takových aktivitách příliš nevím. Ve světě, myslím, podobné aktivity pořádají Miles Jesu. V Římě se také v rámci Jubilejního roku pořádá právě v těchto dnech sympozium konvertitů. Ale to jsem před pořádáním naší pouti ještě nevěděl. A přiznám se, že jsem měl i pochybnosti, jestli můj nápad není "něco proti něčemu". Vždyť konvertité jsou nedílnou součástí každé žijící farnosti. A jaký je vlastně rozdíl mezi konvertitou a uvědoměle praktikujícím katolíkem, který musel přece také konvertovat od víry svého dětství? A co pokřtěný člověk, který o svém křtu před svým obrácením ani nevěděl? Ale cílem pouti nebylo dávat odpovědi na tyto otázky, cílem bylo poděkovat Bohu a oslavit Boží milosrdenství, vydat svědectví, že víra není jen otázkou předávané tradice, otázkou vlivu prostředí, ale především zázrakem Boží milosti. Kristus je stejný včera i dnes i navěky.


Můžete stručně popsat, jaký byl o pouť zájem? Kolik se jí zúčastnilo lidí, jakých věkových kategorií a odkud účastníci byli?

Reakce na pozvání dávaly nadějné signály, davy ale nepřijely. Několik desítek účastníků všech věkových kategorií vytvořilo skoro rodinnou atmosféru. Ale snad o to víc to všechno dává ještě naději do budoucna, skrze podobnost s hořčičným semínkem z evangelia. Několik lidí se omluvilo na poslední chvíli. Jedna rodina až z Orlických hor měla připraveno mariánské pásmo - ráno před poutí telefonovali, že nemohou přijet z důvodu jakéhosi vykradení. P. Karel Pilík, bývalý rektor kněžského semináře v Praze, a pak i Nepomucena v Římě, také volal v poslední okamžik, že mu vypovědělo koleno. Ale asi i to všechno patří k tomu, když má vzniknout něco požehnaného. Na pouti byly, myslím, zastoupeny všechny naše diecéze.


Přestože od pouti ještě nemáte dostatečný "odstup", můžete ji zhodnotit? Uvažujete o tom, že byste ji v příštím roce (nebo v dalších letech) zopakovali, eventuálně, že by se z ní mohla stát tradice?

Pouť potvrdila, že konvertité něco takového potřebují. Ti, kdo přijeli nebo přišli jako "nekonvertité", byli také velmi spokojeni, povzbuzeni a posíleni ve své víře. Požádal jsem, aby účastníci zanechali své "stopy", tedy aby na list papíru napsali, co uznají za vhodné (postřehy, svědectví, návrhy, své adresy...) a požádali o životní příběhy víry i další konvertity pro nějaký ten spisek, který by nás mohl periodicky propojovat. Také zazněl návrh vyhradit jeden víkend v měsíci, třeba tady na Klokotech, pro příjezd konvertitů. Mnozí se totiž netajili tím, že formačně laděné poutní kázání otce Jordána Vinklárka OP, mistra náročné spirituality, už potřebovali jako sůl. Budeme se samozřejmě těšit z každého, kdo se nám ozve.

KATEŘINA NEŠLEHOVÁ

Čtení z dnešního dne: Úterý 12.11.

Iz 40,1-11; Mt 18,12-14

Komentář k Iz 40,1-11: I já jsem vyzván, abych volal! Okolí mám beze strachu upozornit: můj Bůh je šetrný ke slabým, jako pastýř k březí ovečce.

Zdroj: Nedělní liturgie

Jan od Kříže (svátek 14.12.)

(10. 12. 2017) Neměl dar humoru, neměl vůdcovské a organizační vlohy, nebyl strhujícím kazatelem, byl malé postavy... Zemřel 14. 12....

Jak obdarovat, aby se nejednalo o další věc do šuplíku?

(7. 12. 2017) Přemýšlíte, jaký dárek k Vánocům vybrat nejbližším? Katolický týdeník přinesl několik zajiíavých tipů.

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni
(5. 12. 2017) Nabízíme vám zajímavý tip - jako jeden z důvodů navštívit západočeskou metropoli...

Adoptuj si politika

(4. 12. 2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude odrážet...

Mikuláš (6.12.)

(4. 12. 2017) Mikulášova velikost nebyla v hrdinství, které se nechává mučit, zavřít a popravit. Jeho velikostí byla každodenní...

Ježíškova vnoučata - již podruhé

(30. 11. 2017) Splňte vánoční přání osamělým lidem v domovech pro seniory. Je to na Vás.