26. 7. 2000 , Petr Kolář

Před deseti lety ...

Právě před deseti lety, po státním svátku, kterým začínají ve Francii školní prázdniny, jsem se za volantem mikrobusu, naloženého osobními věcmi vydal z Paříže definitivně zpět do Československa. Mezi koncem dálnice v německém Ambergu a jejím českým pokračováním ve Zdicích před Prahou se tehdy klikatila 150 km dlouhá silnička, názorný symbol přechodu z tzv. "První" Evropy do "Druhé". V někdejší pražské rezidenci Tovaryšstva Ježíšova už vládlo zednické delirium. Uchráněna zůstala jediná toaleta se sprchou pro skoro dvacet řeholnic a řeholníků, plných dobré vůle a nadšení z toho znovubudování - rezidence stejně jako řeholního života, církve, společnosti i státu. Dnes už se i na to vzpomíná s nostalgií historického odstupu, i když už je vidět, že v té spontaneitě a živelnosti mnohé probíhalo samospádem a tudíž jinudy než nahoru.
Do kopce nahoru se všechno musí namáhavé protlačovat, "samo" se tam nic nehrne. Svah, do kterého bylo a stále je třeba stoupat, tvoří postkomunistická hora škod, násilností a dnes hlavně návyků, které lze vystopovat i v církvi jakožto součásti této společnosti.

K velkým dlouhodobým úkolům patří právě jejich překonání, např. jakožto předpokladu obnovy řeholního života, což je něco jiného než návrat k tomu, co bylo. Dalším velkým úkolem je dotažení přípravy našeho regionálního církevního sněmu a adaptace přípravy seminaristů na nové poměry v zemi.

Doposud se také příliš energie věnuje fungování církevní administrativy a různých organizací a málo se mluví o vlastním poslání církve, to je o evangelizaci vně církevních zdí, která je naším hlavním posláním v tomto světě. To první je ovšem snáze uchopitelné a proveditelné a je to onen samospád, po kterém se mnohé na počátku dalo do pohybu. Evangelizace a hlavně její výsledky jsou naproti tomu v rukou Božích a my jsme jen jejími prostředníky a svědky. Vyžaduje to od nás ono proslulé "dělat jakoby Bůh neexistoval a přitom vědět, že vše záleží jen a jen na něm." Především klerikové jsou v pokušení stát se Božími funkcionáři, kteří jednají přesně opačně: Ve všem, co dělají, se neustále zaštiťují Pánem Bohem, ale přitom jakoby s ním nepočítali - tak důležitý jim připadá tradicí vytvořený systém pravidel a jednání v souladu s nimi!

Dům vedle kostela sv. Ignáce v Praze je i po deseti letech nadále místem zednického vyžití. V životě církve dvacátého století lze vypozorovat působení zvláštního mechanizmu, kterému někteří říkají "Boží ironie" a který spočívá v tom, že jakmile se někde začne stavět seminář nebo noviciát, je to prý znamení, že v příštích letech nebude seminaristů respektive novicek. Doufejme - pro jednou společně s našimi tradicionalisty - že se v tomto směru nebudeme podobat západním katolíkům...

Přesto by i nám slušelo trochu méně cihel a více starostí s vnášením evangelia do české novopohanské společnosti. Jedním z důležitých úkolů do příštích let bude přesun z rekonstrukcí starých budov na budování, hledání Božího království.

Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ
Praha, 26. července 2000

Autor: Petr Kolář

Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 2.

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"