27. 6. 2013 , Kardinál Carlo Maria Martini (Foto: IMA)

Předávat modlitbu skrze přátelství

Předávat modlitbu skrze přátelství

Mám přítele, jenž by se rád modlil. Neumí to. Jak byste mu to ukázal?

Jedinou cestou je, že se sám denně modlím. Modlím se docela prostě. Všechno, co mě napadá, co musím dělat, co mi dělá starosti, také všechno potěšitelné a především lidi, na které myslím, předkládám Bohu. Mluvím s ním naprosto normálně, vůbec ne nějak pobožně. Při modlitbě zakouším, že mě někdo nese a drží, třebaže vidím tolik problémů, a také slabostí v církvi. Když se modlím, vidím světlo. Roste má naděje i má síla něco vykonat. Prohlubuje se důvěra.

Chceš-li příteli pomoci, modli se. Touží-li on po modlitbě, je už Bohu blízko. Vyhledej místo, kde se s ním ty i další lidé budete modlit. Vrstevníci mohou nejsnáz jeden druhému ukázat, jak je možné se modlit. A přítel po mostě přátelství dospěje k Bohu. 
 

Jak jste se naučil modlit Vy?

Měl jsem velké štěstí. V mé rodině i u mých přátel byla modlitba samozřejmou součástí domova. Modlitba a kostel k němu patřily jako jídlo. Nezapomenu, jak jsme se modlili za války. Prostě jsem nějak věděl: Jsi pod ochranou, nemusíš mít strach, přestože padají bomby. V nebi máme Otce a ten na nás dává pozor. Také nám pomáhá, když se dopouštíme chyb.
 

Dnes už není tolik rodin, které se modlí. Ani válku tu bohudík nemáme. Existuje i jiná cesta k modlitbě než nouze a nebezpečí?

Jistě. Otázkou je, kdo tě k modlitbě pozve. Myslím na jednu farnost, kde se každý týden koná modlitba Taizé, na kterou chodí mnoho mladých. Začíná v šest hodin ráno, po ní zve farář mladé lidi na snídani, všichni tam rádi chodí. Je to dobrá možnost ukázat mladým v přípravě na biřmování, jak se modlí druzí. Nedělní bohoslužba je pro mnoho lidí těžko stravitelná. Modlitební kroužky a rozhovory k ní mohou tyto lidi přivést, zejména pak bohoslužby, které i oni sami mohou utvářet. „Duch vane, kudy chce“ – nech se Bohem překvapit.

Se svolením převzato z knihy: 
Carlo Maria Martini, Georg Sporschill, Hovory v Jeruzalémě,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

 

Čtení z dnešního dne: Neděle 21. 1.

Jon 3,1-5.10 ; Žalm 25; 1 Kor 7,29-31
Mk 1,14-20

Velmi podobný text povolání jsme slyšeli minulou neděli, jen ho vyprávěl sv. Jan. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. Co je společné? U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledání učedníka. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2018) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...