22. 11. 2000 , Petr Kolář

Překvapení nelze nikdy zcela vyloučit

Man lernt nie aus neboli (volně přeloženo) našemu poznávání není nikdy konec, říká německé přísloví. Konkrétní doklady jeho pravdivosti dovedou přesto pořádně překvapit. Nedávno se mi jednoho dostalo v kruhu mých dlouholetých přátel, praktikujících křesťanů s úctyhodným vzděláním ve věcech profánních i náboženských.
 
Mluvilo se o biblických textech z nedělní liturgie, konkrétně o Eliášově zázraku s moukou a olejem, kterým zachránil před smrtí hladem vdovu v Sareptě. Od jeho nevysvětlitelnosti, přes zázraky všeobecně se diskuse nepozorovaně stočila na nevysvětlitelné fenomény a tak jsme se octli zcela mimo křesťanský prostor, v psychotronice, hypnóze, transcendentální meditaci a styku s mimozemšťany. Daleko překvapivější než přesun diskuse sám o sobě byl zápal, se kterým se přítomní do debaty vložili, najednou jsem je nepoznával, nic podobného jsem do té doby v jejich kruhu nezažil, ač jsme spolu o víře, evangeliu a křesťanství vedli už hezkou řádku debat. Nikdy je nic z toho nechytlo za srdce tak jako teď telepatie, extáze za pomoci new-ageovské dýchací techniky, komunikace s mimozemšťany a všechna ta módní témata, o kterých se dnes mluví hodně v celé společnosti, křesťany nevyjímaje.
 
Je to nové náboženství, šířící se rychle především v prostoru, ze kterého vymizelo vědomé, žité křesťanství. Zvláště jeho církevně instituční podoba ztrácí viditelně na oblibě. Vyžaduje totiž od věřících velké úsilí, úměrné rostoucímu tlaku nábožensky indiferentního prostředí, ve kterém křesťanský laik tráví převážnou část svého dne. V něm je dnes zařazován bez váhání kamsi mezi budhismus, spiritismus, mágii a hare krišnu. Vrcholem moudrosti je tu zásada, že "všechna náboženství přece usilují o totéž", výlučnost křesťanské víry je obviňována ze zaostalosti, netolerance a fundamentalismu. Tomuto tlaku je nesnadné odolat a řada křesťanů mu podléhá: Nejdříve se začnou stydět za svou zláštnost, potom se jí nepozorovaně začnou vzdávat a pak už hledají spásu jinde, spolu s ostatními okolo. Mimoděk si tak všichni sestavují vlastní, soukromé náboženství, ve kterém je místo jak pro zmrtvýchstalého Krista tak pro převtělování, pro Hospodina stejně jako pro Gáju, zbožštelou matku zem, pro cisterciáky stejně jako pro mnichy v budhistickém klášteru v Tibetu.
 
Co je nakonec stravitelnější či naopak nesnesitelnější: Někdější agresivní útoky na víru v Boha ze strany přesvědčených ateistů - nebo přátelsky nezávazný, skoro iracionální náboženský guláš s jeho chlácholením "Ale nech to být! Ty máš svůj názor, já mám svůj, a co má být...?"
 
Výsledkem je bujení sekt. Jejich výchozím bodem je ochablé, ledabylé křesťanství a na konci může stát surová sektářská manipulace, ve které jde o holý život. A to už je vlastně, ve zmenšeném měřítku, výsledek, ke kterému ve velkém došly obě velké protikřesťanské ideologie 20. století, nacismus i komunismus. Slušný člověk si tu opravdu nevybere!

Pro RaVat/ceco Petr Kolář SJ
Praha, 22. listopadu 2000

Čtení z dnešního dne: Neděle 22. 7.

Jer 23,1-6; Žalm 23; Ef 2,13-18
Mk 6,30-34

Učedníci jsou v plné práci, obsluhují zástup, hovoří s lidmi, obhajují mistra, naslouchají mu. Dokonce byli na první misijní cestě po dvojicích a zažili, že Boží moc byla s nimi. Ale Pán nevidí především výkon, ale je samotné. Bůh si všímá nás, výkon je až na nějakém druhém či dalším místě. První je člověk. A stejně Kristus reaguje, když uvidí zástup, který touží po Bohu. Řecké slovo, které zde zazní, označuje slitování či soucit. Bůh je soucitný a není lhostejný. Jak ale vyřešit nouzi všech? Brzy učedníci zažijí zázrak Božího soucitu. Nyní především vidí, že Ježíš je hluboce lidský!

Zdroj: Nedělní liturgie

Skauting prochází obdobím rozkvětu

Skauting prochází obdobím rozkvětu
(20. 7. 2018) Zdálo se, že skauting vyšel z módy. V posledním desetiletí však zažívá dynamický rozvoj. Skauting se...

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2018) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2018) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.