V průběhu duchovního růstu se člověk víc a víc učí rozlišovat tři základní oblasti: 1) Pravou duchovní zkušenost; 2) primárně psychologické pochody, eventuálně s náboženským nátěrem; 3) duchovní klam. Samozřejmě je pravá duchovní zkušenost zabarvena i výchovou, charakterem a lidskými dispozicemi a někdy také zkreslena, ale jádrem dění je působení Ducha svatého v člověku.
Při primárně psychologických pochodech leží naopak hlavní pohonné síly v jiných, lidských faktorech, které jsou ovšem lehce nábožensky přikrášleny. To nevylučuje, že působí i otázky vztahu k Bohu, jenže tyto pak nestojí v centru dění.
Vedle toho ovšem existuje vlastní duchovní klam, jehož primární příčinou je pokušení Zlého, aniž by si toho člověk byl vědom. Myslí si, že slouží Bohu, a nasazuje proto mnoho duchovních sil, které od Boha dostal.
Nebezpečí spočívá v tom, že člověk ten podnět považuje za něco dobrého. Potom se tak moc nejedná o nějaký intelektuální omyl o obsahu víry, nýbrž o (ne)duchovní motivační sílu, totiž o "hnutí" v nás, jak to Ignác nazývá. I zde jsou zapojeny všechny psychické předpoklady člověka. Zvlášť u chorobných předpokladů se takový falešný duchovní impulz může ničivě rozšířit. Ale lékař a duchovní vůdce pak musí poznat, že nejde o čistě psychologicky vyřešitelný fenomén, nýbrž že kořen leží primárně v duchovní oblasti. To nelze vždycky snadno rozlišit, protože obojí v člověku tvoří jednotu.
Pomoc se pak musí nasadit na obou rovinách. V duševních onemocněních často vězí nějaké duchovní jádro. Na druhé straně k duchovnímu zrání a uzdravení patří i úcta k přírodním zákonům a hranicím; hlavní je, že poradce nebo terapeut zůstává otevřený pro dimenzi milosti.
***
Ukázka z publikace Rozlišuj duchy (celý text zde), kterou vydalo Pastorační středisko.
Další texty k tématu pokušení naleznete zde.
Další texty k tématu Duchovní život naleznete zde.
Další texty k tématu Duchovní doprovázení naleznete zde.
Další texty k tématu Rozlišování naleznete zde.
Další texty k tématu pastorační péče naleznete zde.
Vedle toho ovšem existuje vlastní duchovní klam, jehož primární příčinou je pokušení Zlého, aniž by si toho člověk byl vědom. Myslí si, že slouží Bohu, a nasazuje proto mnoho duchovních sil, které od Boha dostal.
Nebezpečí spočívá v tom, že člověk ten podnět považuje za něco dobrého. Potom se tak moc nejedná o nějaký intelektuální omyl o obsahu víry, nýbrž o (ne)duchovní motivační sílu, totiž o "hnutí" v nás, jak to Ignác nazývá. I zde jsou zapojeny všechny psychické předpoklady člověka. Zvlášť u chorobných předpokladů se takový falešný duchovní impulz může ničivě rozšířit. Ale lékař a duchovní vůdce pak musí poznat, že nejde o čistě psychologicky vyřešitelný fenomén, nýbrž že kořen leží primárně v duchovní oblasti. To nelze vždycky snadno rozlišit, protože obojí v člověku tvoří jednotu.
Pomoc se pak musí nasadit na obou rovinách. V duševních onemocněních často vězí nějaké duchovní jádro. Na druhé straně k duchovnímu zrání a uzdravení patří i úcta k přírodním zákonům a hranicím; hlavní je, že poradce nebo terapeut zůstává otevřený pro dimenzi milosti.
***
Ukázka z publikace Rozlišuj duchy (celý text zde), kterou vydalo Pastorační středisko.
Další texty k tématu pokušení naleznete zde.
Další texty k tématu Duchovní život naleznete zde.
Další texty k tématu Duchovní doprovázení naleznete zde.
Další texty k tématu Rozlišování naleznete zde.
Další texty k tématu pastorační péče naleznete zde.
