12. 9. 2007 , Vojtěch Eliáš

Škola není přípravou na život...

škola je součástí života!
Jednou jsem v první školní den pozoroval, jak nějaká maminka táhla za aktovku na zádech své brečící dítě do první třídy základní školy. Tehdy jsem si pomyslel: chudák dítě – ani netuší, kolik roků školy má před sebou. Jsou jistě i jiné děti, které se do školy těší, některé jen do první třídy, jiné i do dalších… 
 
Později jsem poznal, že něco podobného prožívají i učitelky a učitelé (někdy o týden dříve), někteří se také do školy těší… Jedno však mají společné: pro těšící i netěšící se – pro pedagogy i žáky – bude škola zabírat velkou část dne. A pro všechny zúčastněné to NEbude jen příprava na něco: pro žáky na život a pro vyučující na dovolenou. Škola není jen přípravou na život, škola je součástí života! A bylo by nepochopením životního poslání, kdyby to přijímali jinak. Každý z nás, kdo má cestu do první třídy za sebou, se může pousmát nad naivitou onoho dětského vzdoru. Ale přesto se mnohdy chováme podobně. Odmítáme přijmout realitu, že škola je součástí života – místem, kde se máme rozvíjet a realizovat, v pravém slova smyslu žít, a to i svůj křesťanský život, svou víru. Děti i dospělí se někdy vzdorovitě vzpírají přijmout tuto Boží výzvu: Čím školu naplníš? Dobrem? Bude to jen čas čekání na prázdniny či dovolenou? Nebo příležitost žít s Bohem? Vydávat o Bohu svědectví – třeba i tím, že přemáháme svoji nechuť či nesympatii?

Začíná školní rok. Všem, kterým to přináší do života nějakou změnu, přeji, aby ji nepřijímali otrocky, ale jako lidé svobodní v Kristu. I v této události je totiž s námi Pán! I nyní nás posiluje, abychom evangelium – radostnou zvěst ohlašovali tomuto světu: třeba i tehdy, když sami objevujeme tajemství přírody, zákonitosti stvoření i krásu a harmonii – a v tom všem i Boha, nebo tehdy, když k tomu přivádíme druhé. Buďme křesťany – vždy a všude. I na začátku školního roku!

P. Dr. Vojtěch Eliáš, vyučující na katedře pastorálních oborů KTF UK

Převzato ze Zpravodaje pražské arcidiecéze - září 2007

Čtení z dnešního dne: Neděle 21. 1.

Jon 3,1-5.10 ; Žalm 25; 1 Kor 7,29-31
Mk 1,14-20

Velmi podobný text povolání jsme slyšeli minulou neděli, jen ho vyprávěl sv. Jan. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. Co je společné? U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledání učedníka. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2018) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...