Jestliže se děsíte pozemské bídy, proč nemáte strach z bídy na věčnosti?  - archív citátů

1. 12. 2009

Spása světa

Věnuje-li se poctivé křesťanské myšlení tématu viny a spásy, obvykle se snaží zametat nejprve před vlastním prahem. Proto otvírá k tomuto tématu zaměřené čtvrté letošní číslo Teologických textů (www.teologicketexty.cz) nejprve citlivou a v české církvi ještě ne zcela dořešenou otázku morálního selhávání některých katolických křesťanů v podmínkách pronásledování církve komunistickým režimem.
Nepostradatelným rámcem faktografických průzkumů (Jan Kafka, Gregor Buß) je přitom univerzální teologická a filosofická perspektiva křesťanského pojetí viny a odpuštění (Hanna-Barbara Gerl-Falkovitz, Bedřich Jetelina).

Křesťanské pochopení toho, že Ježíšovo „Jděte do světa“ se nepopírá, nýbrž doplňuje s Pavlovým „Nepřizpůsobujte se tomuto světu“ – protože „získat svět“ nemusí vždy znamenat zachránit ho, nýbrž leckdy jen „ztratit svou duši“ – je příkladně ilustrováno i ve starších českých dějinách, např. postojem Karla IV. vůči intenzivně se nabízejícím pokušením moci (Zdeněk Kalista).

V tomto kontextu je jistě nasnadě otázka, jak chápe svou spásu sám dnešní svět. Zdá se, že po ztroskotání mesianistických totalitních ideologií zbývá jako hlavní nástroj horizontálně pojaté spásy vyspělá a stále se rozvíjející technologie. „Posthumanistické“ vize nám nabízejí různé druhy utopií: svět bezchybně řízený počítači, individuální nesmrtelnost dosažitelnou kybernetizací lidského těla apod. (Robert Sarka). Tento „egoteistický“ aspekt má i scientologická vize spásy, realizovaná pomocí psychotechnického vytváření „nových lidí“ – „duchovních vůdců světa“ (Andreas Fincke).

S tímto sebejistým sebeosvobozujícím patosem maximálně kontrastuje pokorné křesťanské hledání Bohem darovaných cest ke spáse a k alespoň nepatrnému pochopení jejího tajemství – ať už z hlediska přírodních věd, např. zkoumáním možností, jaké nám dává informační technologie vzhledem k přijetí pojmu Boží prozřetelnosti (Evžen Kindler), nebo z hlediska humanitních oborů, např. objevováním k transcendenci vázaného významu hodnot, jak nám jej zprostředkovává dosavadní vývoj filosofické axiologie (Jolana Poláková), nebo především přímou teologickou tematizací posledních lidských věcí (Tomáš Špidlík, pokračující diskuse mezi Ctiradem Pospíšilem a Stanislavem Sousedíkem, Lukáš Nosek o dokumentu Mezinárodní teologické komise apod.).

Čtení z dnešního dne: Středa 18.7.

Iz 10,5-7.13-16; Mt 11,25-27

Komentář k Iz 10,5-7.13-16: Tak, jak mluví Izaiáš ve jménu Boha, tak má být pevný hlas církve! Ona dnes na sebe musí vzít prorockou úlohu hlasatele pravdy!

Zdroj: Nedělní liturgie

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2018) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.

Katolická charismatická konference 2018

(4. 7. 2018) Začátek prázdnin je v Brně již neodmyslitelně spojen se začátkem charismatické konference, která se letos uskuteční od...

Svatí Cyril a Metoděj (5.7.)

(4. 7. 2018) svátek 5.7.