1. 12. 2009

Spása světa

Věnuje-li se poctivé křesťanské myšlení tématu viny a spásy, obvykle se snaží zametat nejprve před vlastním prahem. Proto otvírá k tomuto tématu zaměřené čtvrté letošní číslo Teologických textů (www.teologicketexty.cz) nejprve citlivou a v české církvi ještě ne zcela dořešenou otázku morálního selhávání některých katolických křesťanů v podmínkách pronásledování církve komunistickým režimem.
Nepostradatelným rámcem faktografických průzkumů (Jan Kafka, Gregor Buß) je přitom univerzální teologická a filosofická perspektiva křesťanského pojetí viny a odpuštění (Hanna-Barbara Gerl-Falkovitz, Bedřich Jetelina).

Křesťanské pochopení toho, že Ježíšovo ?Jděte do světa? se nepopírá, nýbrž doplňuje s Pavlovým ?Nepřizpůsobujte se tomuto světu? ? protože ?získat svět? nemusí vždy znamenat zachránit ho, nýbrž leckdy jen ?ztratit svou duši? ? je příkladně ilustrováno i ve starších českých dějinách, např. postojem Karla IV. vůči intenzivně se nabízejícím pokušením moci (Zdeněk Kalista).

V tomto kontextu je jistě nasnadě otázka, jak chápe svou spásu sám dnešní svět. Zdá se, že po ztroskotání mesianistických totalitních ideologií zbývá jako hlavní nástroj horizontálně pojaté spásy vyspělá a stále se rozvíjející technologie. ?Posthumanistické? vize nám nabízejí různé druhy utopií: svět bezchybně řízený počítači, individuální nesmrtelnost dosažitelnou kybernetizací lidského těla apod. (Robert Sarka). Tento ?egoteistický? aspekt má i scientologická vize spásy, realizovaná pomocí psychotechnického vytváření ?nových lidí? ? ?duchovních vůdců světa? (Andreas Fincke).

S tímto sebejistým sebeosvobozujícím patosem maximálně kontrastuje pokorné křesťanské hledání Bohem darovaných cest ke spáse a k alespoň nepatrnému pochopení jejího tajemství ? ať už z hlediska přírodních věd, např. zkoumáním možností, jaké nám dává informační technologie vzhledem k přijetí pojmu Boží prozřetelnosti (Evžen Kindler), nebo z hlediska humanitních oborů, např. objevováním k transcendenci vázaného významu hodnot, jak nám jej zprostředkovává dosavadní vývoj filosofické axiologie (Jolana Poláková), nebo především přímou teologickou tematizací posledních lidských věcí (Tomáš Špidlík, pokračující diskuse mezi Ctiradem Pospíšilem a Stanislavem Sousedíkem, Lukáš Nosek o dokumentu Mezinárodní teologické komise apod.).

Čtení z dnešního dne: Úterý 12.11.

Iz 40,1-11; Mt 18,12-14

Komentář k Iz 40,1-11: I já jsem vyzván, abych volal! Okolí mám beze strachu upozornit: můj Bůh je šetrný ke slabým, jako pastýř k březí ovečce.

Zdroj: Nedělní liturgie

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha
(12. 12. 2017) Když naše modlitby narážejí jakoby na zavřené nebe….

Jan od Kříže (svátek 14.12.)

(10. 12. 2017) Neměl dar humoru, neměl vůdcovské a organizační vlohy, nebyl strhujícím kazatelem, byl malé postavy... Zemřel 14. 12....

Jak obdarovat, aby se nejednalo o další věc do šuplíku?

(7. 12. 2017) Přemýšlíte, jaký dárek k Vánocům vybrat nejbližším? Katolický týdeník přinesl několik zajiíavých tipů.

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni
(5. 12. 2017) Nabízíme vám zajímavý tip - jako jeden z důvodů navštívit západočeskou metropoli...

Adoptuj si politika

(4. 12. 2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude odrážet...

Mikuláš (6.12.)

(4. 12. 2017) Mikulášova velikost nebyla v hrdinství, které se nechává mučit, zavřít a popravit. Jeho velikostí byla každodenní...