20. 9. 2004 , Olivier Windels

Svěcení nikoli ke kněžství,

nýbrž ke službě
Přítomnost jáhna při liturgii není věcí slavnostnosti, nýbrž významu: přispívá k plnějšímu zjevení tváře církve v jejím shromáždění. Abychom vymezili jeho konkrétní úlohu, je třeba si položit následující otázku: „co je vlastním charizmatem jáhna, kterým by se projevoval během liturgie?“. Nebo ještě: „jak se během slavení zviditelňuje onen rozměr církve, jehož svátostným nositelem je jáhen?“
Hned se vtírá jedna poznámka. Když jáhen, vyjma eucharistie, plní svou funkci při křtu, pohřbu, uzavření manželství nebo nedělním shromáždění v nepřítomnosti kněze, koná úřad předsedajícího: „je ustanoven, aby vedl Boží lid a přispíval k jeho růstu“. „Když jáhen vede bohoslužbu, koná, co přísluší jeho úřadu...; užívá předsednického místa“. V tomto případě je znamením Krista-pramene církve; mluví a koná jako protějšek společenství: říká například: „Pán s vámi“ a nikoli „s námi“, jak to má dělat laik, když vede takovou bohoslužbu.

Proto je třeba upozornit, že je zde řeč o zástupném předsednictví, neboť „jáhenské svěcení nemá svůj účel v předsednictví“. Tento způsob vyjadřování nemá v úmyslu snižovat hodnotu jáhenství, ale naopak dát mu správné místo v lůně svátostné stavby: na jáhny jsou vkládány ruce „nikoli ke kněžství, nýbrž ke službě. Posíleni svátostnou milostí slouží Božímu lidu ve společenství s biskupem a jeho kněžským sborem službou liturgickou, kazatelskou a charitativní“.

Stejně tak, když jáhen zvěstuje evangelium, je služebníkem slova a když pronáší homilii, opět se situuje do pozice „protějšku církve“, aby jí předal slovo, které si církev sama neudílí, ale přijímá je od Jiného. Z tohoto důvodu má jáhen právo vyzývat společenství ve jménu slova, které není jeho. Ještě jednou tak vykonává jakési „předsednictví“.


Ukázka z publikace Služba trvalých jáhnů, kterou vydalo Pastorační středisko.

Text celé publikace - sborníku naleznete zde.

Další texty k tématu kněžství.

Další texty k tématu liturgie.

Další texty k tématu církev.

Čtení z dnešního dne: Středa 13.12.

Iz 40,25-31; Mt 11,28-30

Komentář k Iz 40,25-31: Ti, kdo doufají v Hospodina, získávají též jeho vlastnosti: nabývají sil, jak orli dostávají křídla, neumdlévají. Úkol i pro mě – vždyť jsem stvořený k Jeho obrazu!

Zdroj: Nedělní liturgie

Vánoce

(13. 12. 2017) - Vánoce - rejsřík  - Vánoce - dle kategorií - Texty na nástěnky - Vánoce - Vánoce - kázání  A, B, C - Vánočka a...

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha

Když Bůh mlčí – nyní i jako audiokniha
(12. 12. 2017) Když naše modlitby narážejí jakoby na zavřené nebe….

Jan od Kříže (svátek 14.12.)

(10. 12. 2017) Neměl dar humoru, neměl vůdcovské a organizační vlohy, nebyl strhujícím kazatelem, byl malé postavy... Zemřel 14. 12....

Jak obdarovat, aby se nejednalo o další věc do šuplíku?

(7. 12. 2017) Přemýšlíte, jaký dárek k Vánocům vybrat nejbližším? Katolický týdeník přinesl několik zajiíavých tipů.

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni

Eucharistie ve výtvarném umění - jedinečná výstava v Plzni
(5. 12. 2017) Nabízíme vám zajímavý tip - jako jeden z důvodů navštívit západočeskou metropoli...

Adoptuj si politika

(4. 12. 2017) Modlitební iniciativa, která místo neustálé kritiky a odmítání politiky chce podpořit postoj, který bude odrážet...