Několik přenosů bohoslužeb připravuje v současnosti Česká televize. U nás s nimi máme zatím menší zkušenosti než v západní Evropě a proto jsou pro nás nejzajímavější přenosy koprodukční neboli společně organizované právě s těmito partnery. Francouzsko-český přenos se připravuje na letošní třetí neděli velikonoční a na přetřes se při té příležitosti dostala i příslušná, zatím málo diskutovaná nesnáz, kterou lze shrnout do zdánlivě nevinné věty :
"Televizní přenos mše svaté není jen bohoslužba; je to také televizní pořad!"
Závažnost tohoto postulátu si uvědomí jako první bezprostřední aktéři přenosu v okamžiku generální zkoušky před přenosem. Všichni se k ní musí dostavit a do posledních podrobností projít "nasucho", tedy jen jakoby ... celou bohoslužbu. Mnozí kněží a teologové už tady přenos začínají odmítat. Dalším úskalím je zkušenost, že přenosy bohoslužeb vedou prakticky všude, dříve nebo později, k vysílání ze záznamu. Více či méně předvídatelné a naléhavé okolnosti k tomu nakonec realizátory donutí. Zcela zásadního rázu je třetí problém, vyplývající ze zcela přirozených pracovních návyků televizních štábů, vycvičených k honbě na obrázky. Úsilí poukázat náznakem na to, co je neviditelné a co je pravou podstatou liturgie - toto úsilí je běžnému pracovníkovi televize cizí. Spontánně a s velkým gustem bude ukazovat gesta a předměty, které mu ve srovnání s běžnými snímky připadají aspoň trochu nezvyklé nebo exotické. Důsledkem jsou detailní záběry zlaté výšivky na ornátu, oblaků kouře, stoupajících z kadidelnice, stříkajícího kropáče a v horším případě zívajícího koncelebranta nebo teplem ohnuté svíčky, užuž hrozící zapálit roh oltáře.

Máme raději upustit od televizních přenosů bohoslužeb a nebo se snažit lépe je televizně zpracovat? První z obou možností má řadu zastánců mezi teology a vzdělaným duchovenstvem. Divácká obec ale prosazuje druhou alternativu a na nás všech bude záležet, co bude dál. Rozhodujícím faktorem budou zřejmě odborníci, kterým tyto přenosy budou svěřeny. Ti musí být vedle televizní profesionality vybaveni ještě křesťanským citem pro liturgii. Takových lidí je u nás zatím velký nedostatek.

Přenos francouzsko-české bohoslužby od Pražského Jezulátka v neděli 7. května budou mít v rukou odborníci s více než padesátiletou zkušeností, příprava je pečlivá a tak to pro naše diváky i mediální pracovníky bude příležitost k užitečnému srovnání. Nezapomeňte tedy: Přenos od Pražského Jezulátka se koná v neděli 7. května v 11 hod dopoledne.

Pro RaVat Petr Kolář SJ
19.dubna 2000