Kdo se umí rozdělit, má z toho nakonec sám víc - archív citátů

19. 6. 2017 , Jean Vanier (Foto: IMA)

V srdci každého z nás je bolest a hněv

V srdci každého z nás je bolest a hněv

Mnoho bolesti a spousty hněvu

Zastavme se a zaposlouchejme se do toho, co říká naše vlastní srdce. Dotkneme se tak možná mnoha bolestí i spousty hněvu. Možná se dotkneme také osamělosti a mučivé úzkosti.

Pak ale zaslechneme i cosi, co je ukryto ještě hlouběji. Uslyšíme hlas Ježíšův, hlas Boží. A zjistíme, že v našem srdci se jakýmsi tajemným způsobem ukrývá Kristovo srdce, a tehdy uslyšíme tato slova: „Miluji tě. Jsi v mých očích drahý a vzácný.“

Každý člověk má v sobě nějaký dar,
který může nabídnout druhým

Poselství evangelia spočívá v tom, že každý z nás je Bohem milovaný, že každý z nás má velkou cenu a každý z nás má v sobě nějaký dar, který může nabídnout druhým. Každý člověk je důležitý. I když je jakkoliv nedokonalý. Věříš tomu? Věříš, že i ty jsi důležitý? Věříš tomu, že i ty můžeš udělat něco, aby se tento svět stal lepším místem?

Důvěřujme tomu, že na každém z nás záleží, že máme velkou cenu, že máme světu co nabídnout! První a základní krok k tomu, abychom mohli přinášet dobrý užitek, spočívá v tom, že si především budeme neustále připomínat, že nás Bůh miluje. On naštěstí nezná jen naše chyby a naše slabosti. On ví, které problémy pramení z naší minulosti, i o tom, co jsme zdědili po předcích. Zná ale především naše obdarování, zná naše možnosti, ví, jak můžeme každý na svém místě – nepatrně krok za krokem - proměňovat svět v lepší místo.

Náš život nemá za cíl jen změnit tento svět

Nejsme voláni především k činorodosti. Náš život nemá za cíl jen změnit tento svět, protože kdyby tomu tak bylo, ocitli bychom se v kruhu, který nikdy nekončí. Jestliže ale skutečně chceme měnit tento svět, je to možné jedině tím způsobem, že začneme lidi ve svém okolí milovat = chápat je, mít k nim úctu, chtít pro ně dobro… Je ale nutné, abychom se předtím, než začneme proměňovat svět, sami stali milujícími lidmi a otevřeli se zkušenosti lásky, zkušenosti s nekonečnem. Tento prožitek je nesmírně křehký a začíná v tichém šepotu zklidnění se a pokoje. Začíná v modlitbě.

Modlitba není mumlání nesmyslných slov

Modlitba není bezmyšlenkovité mumlání nesmyslných slov, ale otevření vlastního srdce věčné Lásce, která je zdrojem všeho, z níž pramení celé stvoření. Modlitbou odpovídá naše srdce Bohu, který je láska. Modlit se znamená otevřít své srdce pokoji Božímu, otevřít svou mysl a své srdce Božímu Duchu. Modlitba je touha po tom, aby nás naplnil duch lásky, spravedlnosti a pokoje. Znamená to nabídnout se Bohu, který je láska, jako slabé nástroje jeho lásky, abychom po celé naší zemi a přede všemi, které známe, vyzařovali pokoj, soucit, sladkost, vlídnost a milosrdenství Boží. Měli bychom přicházet před Boha a prosit ho: „Dej mi svého ducha. Jsem tak slabý. Pomoz mi!“  

Zpracováno podle knihy: Jean Vanier, Krása lidskosti,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

 

Tento text ve formátu PDF k vytištění:
a použití např. na nástěnku naleznete zde.

Fotografické podklady k textu na nástěnku k vytištění: 
verze 1, verze 2

Rozcestník k dalším textům na nástěnky naleznete zde

Čtení z dnešního dne: Neděle 19. 11.

Př 31,10-13.19-20.30-31; Žalm 128; 1 Sol 5,1-6
Mt 25,14-30

Při čtení evangelia této neděle se posluchači často ptají, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Vždyť pán je tvrdý a „sbírá, kde nerozsypal“. Úvaha vypravěče však poukazuje na důležitý detail: Cožpak třetí služebník neznal Pána dobře? Vždyť ví, jak smýšlí! Jde o zaměstnance, který neprovede zadanou práci a ještě se vymlouvá. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je třeba nepřehlédnout, v jaké souvislosti náš úryvek zaznívá, protože není obecná! Jde o texty mluvící o konci světa. Proto je pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu. Nic „nového“ ze strachu nepřipouští. To ovšem nenese plody, které Pán očekává.

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťan a politika? Jak (ne)?

(16. 11. 2017) Křesťané mají žít jako občané své země, se všemi důsledky, které to má: se zodpovědností a spolupodílem. To může...

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět

Godzone tour 2017 Praha - Odhodlaní změnit svět
(16. 11. 2017) Jsi odhodlaný změnit svět? Srdečně tě zveme v sobotu 18. listopadu od 18:00 do sportovní haly Královka v Praze, kde se...

Litanie ke Kristu Králi

(16. 11. 2017) Kriste, Králi všeho tvorstva, smiluj se nad námi. Kriste, Králi národů, Kriste, Králi králů, Kriste, Králi nebe i...

Vystřízlivění z růžových snů Listopadu 1989

(15. 11. 2017) Mezi nejkrásnější okamžiky mého života patří závěrečné dny listopadové roku 1989. Jsem šťasten a děkuji Bohu za onen...

Sv. Anežka Česká (svátek 13.11.)

(12. 11. 2017) Narodila se roku 1211 jako nejmladší dcera českého krále Přemysla Otakara I. ...

Svatý Martin z Tours (svátek 11.11.)

(9. 11. 2017) Nejznámější příhoda sv. Martina se stala v zimě roku 334. Tehdy se římský voják Martin před branami města Amiens...