25. 9. 2006 , Jolana Poláková

Vědění a moudrost

Náš vztah k těmto dvěma veličinám se v soudobé vývojové fázi naší civilizace může někdy jevit jako dilema. Teprve převáží-li moudrost, začne jí vědění harmonicky a k všestrannému prospěchu sloužit. Různými aspekty vzájemného poměru vědění a moudrosti se zabývá podzimní, třetí číslo Teologických textů.
Jak vůbec v zásadě charakterizovat myšlení, které se nespokojuje s věděním a směřuje k etickému vztahu? Tuto základní otázku do hloubky řeší filosof Emmanuel Lévinas. Historik teologie Thomas Schärtl vychází z dnešní naléhavé potřeby překonat konfliktní komunikační strategie dialogickou komunikací a nachází významné inspirace v pracích antických a středověkých autorů. Jak v uplynulých staletích přispívali k růstu vědění a moudrosti čeští jezuité, tím se objevně zabývá studie olomouckého profesora Pavla Ambrose SJ. Zajímavé poznatky se vynořují i z neotřelých pohledů českého fyzika Miloše Lokajíčka a německého lékaře von Ditfurtha na vztah vědy a náboženství. Neméně zajímavá je konfrontace biblického pojetí moudrosti s jejími filosofickými koncepty rozšířenými v době vzniku křesťanství. Autory takto zaměřených článků jsou biblisté Josef Hřebík a Jaroslav Brož z pražské teologické fakulty.

Ale protože není nad živé příklady moudrých osobností, defilují v tomto čísle Teologických textů Michelangelo (Pavel Kalina), Solovjev (Karel Sládek), kardinál Newman (Günter Biemer), kardinál Dulles (František Štěch) a další. Na portrétu Karla Jasperse dokázal děkan pražské teologické fakulty Ludvík Armbruster rozvinout obecnou problematiku vztahů mezi filosofií a teologií. Podnětná nejen pro odborníky je i stať profesora Ctirada V. Pospíšila o prorockém rysu novodobé české teologie.

Nelze vynechat alespoň zmínku o tom, že Bogdan Pelc nadhazuje objevnou otázku, zda vnímání krásy může být argumentem pro Boží existenci, nebo že Michal Altrichter zkoumá aktuální problém etiky recenzování. Všechny tyto kusé zmínky sice nemohou nahradit osobní setkání s časopisem (například prostřednictvím www.teologicketexty.cz) - mohou však být alespoň srdečným pozváním.

Čtení z dnešního dne: Neděle 22. 7.

Jer 23,1-6; Žalm 23; Ef 2,13-18
Mk 6,30-34

Učedníci jsou v plné práci, obsluhují zástup, hovoří s lidmi, obhajují mistra, naslouchají mu. Dokonce byli na první misijní cestě po dvojicích a zažili, že Boží moc byla s nimi. Ale Pán nevidí především výkon, ale je samotné. Bůh si všímá nás, výkon je až na nějakém druhém či dalším místě. První je člověk. A stejně Kristus reaguje, když uvidí zástup, který touží po Bohu. Řecké slovo, které zde zazní, označuje slitování či soucit. Bůh je soucitný a není lhostejný. Jak ale vyřešit nouzi všech? Brzy učedníci zažijí zázrak Božího soucitu. Nyní především vidí, že Ježíš je hluboce lidský!

Zdroj: Nedělní liturgie

Skauting prochází obdobím rozkvětu

Skauting prochází obdobím rozkvětu
(20. 7. 2018) Zdálo se, že skauting vyšel z módy. V posledním desetiletí však zažívá dynamický rozvoj. Skauting se...

Svatá Marie Magdalena (Magdalská, Magda) – svátek 22.7.

(20. 7. 2018) Kdo vlastně byla Marie Magdalská? Ještě donedávna se v ní spojovaly celkem tři ženské postavy známé z evangelií. (odkaz...

Sv. Eliáš (20.7.)

(18. 7. 2018) V náboženských dějinách Izraele hráli velkou roli proroci. Mezi nimi vyčnívá postava Eliáše, kterého Bůh povolal, aby...

17. července 1794 bylo popraveno šestnáct karmelitánek

(16. 7. 2018) z kláštera Compiègne u Paříže

Josef Toufar - výročí narození 14.7.1902

(12. 7. 2018) Josef Toufar - kněz umučený komunisty - se narodil 14.7.1902

Sv. Benedikt z Nursie (11.7.)

(10. 7. 2018) Sv. Benedikt měl zásadní vliv na rozšíření křesťanství na evropském kontinentu.