Myšlenky současného poutníka po Ježíšových stopách, průvodce jednotlivými dny Velikonoc
Bez ohromujícího vzkříšení je všechno prach a popel. Ono je podmínkou naší víry. Apoštol Pavel říká jasně, že nevstal-li Kristus z mrtvých, marná je naše víra. Bez něho nejsme nic - jen sirotky, uvrženými do prázdného vesmíru.
Pravoslavní nám někdy vytýkají, že víc myslíme na Umučení Páně než na Jeho Vzkříšení. Něco na tom je. Bez Umučení by nebylo Vzkříšení a Vzkříšení je ŽIVOT.

Náš biskup nám poradách říkával, abychom nekončili modlitbu křížové cesty hrobem, nýbrž Vzkříšením. I teď tak zakončíme. Tichounce zpíváme a držíme se za ruce: „Aleluja. Živ buď nad smrtí slavný Vítěz“. Je nám blaze. Pán je mezi námi.

Na závěr vcházíme ještě jednou do Božího hrobu. Ten polibek, který na tu mramorovou lavici dávám je víc než polibek.

(Zpracováno podle knihy Svatá země s Františkem Hobizalem, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství, převzato se svolením)