Naše křehkost není překážkou působení Boží milosti, naopak... - archív citátů

10. 2. 2014 , Saviero Gaeta

Zříkám se služby římského biskupa (11.2.2013 odstoupil Benedikt XVI.)

Zříkám se služby římského biskupa (11.2.2013 odstoupil Benedikt XVI.)

S plným vědomím…

Když Benedikt VI. oznámil 11. února 2013, že odstupuje z úřadu papeže, bylo to jako blesk z čistého nebe nejen pro několik desítek lidí přítomných v  Apoštolském paláci. Během pár následujících sekund zpráva obletěla celý svět a vyvolala nejrozmanitější reakce na všech úrovních. Podle odborníků na kanonické právo byla poprvé v plném rozsahu aplikována norma, která byla vždy součástí církevního zákoníku. Kodex kanonického práva z roku 1983 ve druhém paragrafu kánonu 332 uvádí: „Jestliže se papež zřekne svého úřadu, vyžaduje se k platnosti, aby zřeknutí se bylo svobodné a řádně sděleno, nevyžaduje se, aby bylo přijato od kohokoliv.“ A vskutku, Benedikt XVI. zmínil ve svém proslovu právě tyto pojmy: „S plným vědomím závažnosti tohoto úkonu a zcela svobodně prohlašuji, že se zříkám služby římského biskupa, nástupce svatého Petra, která mi byla kardinály svěřena 19. dubna 2005, takže od 28. února 2013 od  8 hodin večer bude římský stolec, stolec svatého Petra, uprázdněn.“

Emeritní papež a jeho důvody

Joseph Ratzinger se formálně stal prvním „emeritním papežem“ v dějinách. Na vysvětlení svého počinu stručně vyznal: „Poté, co jsem opakovaně před Bohem zpytoval své svědomí, dospěl jsem k jistotě, že z důvodu pokročilého věku nejsou již mé síly dostačující k náležitému vykonávání petrovské služby. Jsem si dobře vědom, že tato služba musí být pro svou duchovní podstatu vykonávána nejen skutky a slovy, ale také skrze utrpení a modlitbu. Nicméně v dnešním světě, který podléhá rychlým změnám a který je zmítán otázkami velmi závažnými pro život z víry, je k vedení Petrovy loďky a k hlásání evangelia nezbytná také tělesná a duševní síla – síly, kterých mi v posledních měsících natolik ubylo, že musím uznat svou neschopnost dobře vykonávat službu, jež mi byla svěřena.“

Jen pár zasvěcených

Důkazem toho, jak málo osob předem vědělo o tomto rozhodnutí, je i absence několika kardinálů, kteří dali přednost jiným pracovním povinnostem před účastí na konzistoři, kterou považovali za zcela rutinní záležitost. K těm nemnoha, kteří o tomto rozhodnutí již věděli, kromě státního sekretáře Tarcisia Bertoneho a osobního sekretáře Georga Gänsweina, patřil ještě kardinál děkan Angelo Sodano (jenž byl však o rozhodnutí informován pouze den předem), kardinál Gianfranco Ravasi (jenž měl následujícího týdne dávat členům papežské kurie postní duchovní cvičení), a jak se zdá, i kardinál Marc Quellet, který – jakožto prefekt kongregace pro biskupy – měl mít v sobotu 9. března odpoledne s papežem obvyklé pracovní setkání.

Nezamlčel svůj vnitřní zápas

Benedikt XVI. učinil nesnadné rozhodnutí a nezamlčel svůj vnitřní zápas. Když v promluvě před modlitbou Anděl Páně 17. února komentoval Ježíšova pokušení na poušti, naznačil, že měl pochybnosti o tom, zda jeho zřeknutí se úřadu nebylo pokušením, jemuž byl on sám vystaven: „Při pokušeních je ve hře víra, neboť je ve hře Bůh. V rozhodujících životních momentech ale – když se zahledíme pozorně, tak vlastně v každé chvíli – stojíme na rozcestí: Chceme následovat sebe, nebo Boha? Individuální zájmy, nebo opravdové Dobro, to, co je reálně dobré?“ A při generální audienci 27. února vysvětlil: „V těchto posledních měsících jsem cítil, že mi síly ubyly, a naléhavě jsem v modlitbě prosil Boha, ať mě osvítí svým světlem, abych učinil správné rozhodnutí nikoliv pro své dobro, nýbrž pro dobro církve. Učinil jsem tento krok s plným vědomím jeho závažnosti i novosti, ale s hlubokým vnitřním pokojem. Milovat církev znamená též mít odvahu k nesnadným a bolestným rozhodnutím, při nichž máme vždy před očima dobro církve a nikoliv sebe sama.“ 

 

Zpracováno podle knihy: Papež František (Život a výzvy)
kterou vydalo  nakladatelství Paulínky.
Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Pátek 19.1.

1 Sam 24,3-21; Mk 3,13-19

Komentář k Mk 3,13-19: Jak rozdílné povahy byli apoštolové! Výzva pro dnešní vztahy v církvi. Společný úkol – kázat a vyhánět zlo – má nástupce apoštolů spojovat.

Zdroj: Nedělní liturgie

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...

Svátek Křtu Páně

(9. 1. 2018) V neděli po slavnosti Zjevení Páně (6.1.) se slaví svátek Křtu Páně.