Znáte to. Visačce na tričku se symbolem „čistit jen chemicky“ věnujeme více pozornosti než varování „způsobuje rakovinu“ na cigaretách. Rady, abychom používali krém na opalování, pouštíme jedním uchem tam a druhým ven, dokud nemusíme jít na vyšetření s pigmentovou skvrnou.
Ignorujeme výzvy, abychom více pili, dokud se nám nevytvoří první ledvinový kámen. Zjevně se řídíme tím, co je pro nás důležitější pro danou chvíli, než abychom se zamýšleli nad tím, co nám to přinese do budoucna.

Porušil jsem více pravidel, než dokážu spočítat, a vy určitě také. K pravidlům většinou přistupujeme s tím, že je dobré je znát – abychom je mohli lépe obejít. Ve svém duchovním životě se chováme podobně, když žijeme tak, jako by Bůh viděl jenom to, co se mu my rozhodneme ukázat. Takovéto naše „zacházení“ s pravidly může určovat nejenom náš přístup k životu, ale může nás také vést ke smrti. Katolická církev ale má prostředek k tomu, abychom se naučili, jak jednat s naším sklonem různě si upravovat pravidla našeho života a našeho vztahu s Bohem podle svého, s naším sklonem pravidla překrucovat nebo porušovat – tímto prostředkem je svátost smíření.

Převzato z knihy Crash test.