Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Při uvítacím obřadu na letišti jsme od Benedikta XVI. slyšeli: „ České země byly historicky a územně – tím, že se nacházejí v srdci evropského kontinentu na křižovatce severu a jihu, východu a západu – místem setkávání různých národů, tradic a kultur“.
Při uvítacím obřadu na letišti jsme od Benedikta XVI. slyšeli: „ České země byly historicky a územně – tím, že se nacházejí v srdci evropského kontinentu na křižovatce severu a jihu, východu a západu – místem setkávání různých národů, tradic a kultur“.
Naše až přecitlivěle zdůrazňovaná a střežená národní homogenita, která byla nastolena po 2. světové válce, je v historii naší země v podstatě novou skutečností. Papežův pohled by nám mohl pomoci, abychom neviděli v oddělení od národů, kultur a mentalit sousedních zemí specifický program. Protože, jak dále řekl: „nelze popřít, že to, co někdy bylo příčinou třenic, se dlouhodobě ukázalo jako plodné setkání. Odtud pramení rozhodující role v českých zemích v intelektuálních, kulturních a náboženských dějinách Evropy: občas byly bitevním polem, častěji však mostem“. Už historie počátku dějin křesťanství u nás znázorňuje tuto roli „mostu, místa setkání“. Iroskotská misie (vliv západu), cyrilometodějská misie (vliv východu), konstituování církevní správy - opět cesta směrem západu. A v neposlední řadě kníže Václav, který naši zemi od západu neoddělil a svatý Vojtěch, který nás s tehdejší Evropou spojuje. Dále doba Karla IV, období našeho velkého propojování se vzděláním a kulturou křesťanské Evropy. A konec konců i doba rekatolizace, nazývaná dost nešťastně dobou temna, byla po kulturní stránce dobou velkého přílivu cenných evropských vlivů (malířství, hudba, architektura), které na našem území zdomácněly a vytvořily řadu děl, kterými se právem dones chlubíme. Až období komunistické totality se nás snažilo odříznout od západu a z východu nám nabídlo spíš ideologii (původně západního!) marxismu než kulturní bohatství (v podstatě křesťanského) východu.
Být křižovatkou Evropy neznamená nemít vlastní identitu, ale je to výzva ke „kulturní pohostinnosti“, ke schopnosti přijímat to, co obohacuje. Výzvy typu „Čechy Čechům“ a „Nic než národ“ stejně jako poněkud slepá amerikanizace životního stylu jsou plodem a snadnou kořistí nevzdělanosti u tedy i kulturní omezenosti.
Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.
- titulek: redakce pastorace.cz -
Být křižovatkou Evropy neznamená nemít vlastní identitu, ale je to výzva ke „kulturní pohostinnosti“, ke schopnosti přijímat to, co obohacuje. Výzvy typu „Čechy Čechům“ a „Nic než národ“ stejně jako poněkud slepá amerikanizace životního stylu jsou plodem a snadnou kořistí nevzdělanosti u tedy i kulturní omezenosti.
Zamyšlení nad projevy papeže Benedikta XVI.
Autor textu Doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D je docentem na Katedře pastorálních oborů a právních věd na Katolické teologické fakultě UK v Praze.
- titulek: redakce pastorace.cz -
