Tomáš Špidlík devadesátiletý
Kardinál Tomáš Špidlík dnes slaví 90. narozeniny. On sám již před lety vysvětlil, proč je důležité, ba žádoucí dožít se tohoto věku: je prý statisticky dokázáno, že po devadesátce umírá velmi málo lidí.
Humor je všeobecně známým a typickým znakem jeho osobnosti. Není však samoúčelný a odhaluje netušené souvislosti. Dobře to vědí zejména posluchači Vatikánského rozhlasu, na jehož vlnách již neuvěřitelných 58 let nepřetržitě každý týden promlouvá.
Kardinál Tomáš Špidlík dnes slaví 90. narozeniny. On sám již před lety vysvětlil, proč je důležité, ba žádoucí dožít se tohoto věku: je prý statisticky dokázáno, že po devadesátce umírá velmi málo lidí.
Humor je všeobecně známým a typickým znakem jeho osobnosti. Není však samoúčelný a odhaluje netušené souvislosti. Dobře to vědí zejména posluchači Vatikánského rozhlasu, na jehož vlnách již neuvěřitelných 58 let nepřetržitě každý týden promlouvá.
Jeho páteční homilie (kázání věnované biblickému čtení) jsou nejsledovanějším pořadem i po roce 1989, což také o něčem svědčí. Jejich kouzlo poznali mnozí, někdy i naprosto nepředpokládaní posluchači, jako například Alexej Čepička, nechvalně známý komunistický ministr z padesátých let. Ten se na sklonku svého neutěšeného života v osmdesátých letech svěřil jednomu knězi, že mu právě Špidlíkovy promluvy ukázaly nové obzory. Sice směrem k Východu, ale úplně jinak, než jak byl zvyklý.
Znalec Východu
Profesor Špidlík totiž půl století vyučoval takzvanou spiritualitu křesťanského Východu. Tento pojem může v našinci vyvolat spíše nepříjemné vzpomínky na internacionální bratrství zemí reálného socialismu. Východem se však v rámci křesťanství rozumí něco jiného. Etiopie, Egypt, Irák, Indie, Sýrie, Libanon, Palestina, Arménie, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko, Řecko, Rusko – tam všude má křesťanství své specifické ladění a zabarvení, jež se skrývá pod pojmem křesťanský Východ, takže obsáhnout celou jeho šíři vyžaduje nesmírně široké znalosti, samozřejmě včetně těch jazykových. Tento obor proto neoplývá nepřeberným množstvím znalců.
A Špidlík mezi ně patří.
Je zajímavé, že totalita, která se tak zhoubně rozmohla právě v největší baště východního křesťanství – Rusku – způsobila, že Špidlík strávil většinu svého života na Západě, kde paradoxně přispěl ke znovuobjevení původního bohatství východního křesťanství, a to zvláště ruského. Právě proto také Špidlíka roku 1993 jmenovali čestným členem prestižní Petrohradské společnosti byzantských studií; moskevští patriarchové Pimen i Alexij II. mu mnohokrát prokázali nezvyklé pocty a řada jeho knih byla přeložena do ruštiny.
Celý článek naleznete zde na www.idnes.cz
Tomáš Špidlík se narodil 17. prosince 1919 v Boskovicích.
Začal studovat v Brně češtinu a latinu. V roce 1940 vstoupil do noviciátu jezuitského řádu. Když nacisté jezuitskou rezidenci obsadili, odešel dokončit filozofická studia na Velehrad.
Výběr z textů Tomáše Špidlíka:
- Humor je přirozenou ochranou proti všem druhům fanatismu
- Farizeismus je věčné pokušení křesťanů
- Křesťanští kazatelé to zamlčují...
Znalec Východu
Profesor Špidlík totiž půl století vyučoval takzvanou spiritualitu křesťanského Východu. Tento pojem může v našinci vyvolat spíše nepříjemné vzpomínky na internacionální bratrství zemí reálného socialismu. Východem se však v rámci křesťanství rozumí něco jiného. Etiopie, Egypt, Irák, Indie, Sýrie, Libanon, Palestina, Arménie, Bulharsko, Srbsko, Rumunsko, Řecko, Rusko – tam všude má křesťanství své specifické ladění a zabarvení, jež se skrývá pod pojmem křesťanský Východ, takže obsáhnout celou jeho šíři vyžaduje nesmírně široké znalosti, samozřejmě včetně těch jazykových. Tento obor proto neoplývá nepřeberným množstvím znalců.
A Špidlík mezi ně patří.
Je zajímavé, že totalita, která se tak zhoubně rozmohla právě v největší baště východního křesťanství – Rusku – způsobila, že Špidlík strávil většinu svého života na Západě, kde paradoxně přispěl ke znovuobjevení původního bohatství východního křesťanství, a to zvláště ruského. Právě proto také Špidlíka roku 1993 jmenovali čestným členem prestižní Petrohradské společnosti byzantských studií; moskevští patriarchové Pimen i Alexij II. mu mnohokrát prokázali nezvyklé pocty a řada jeho knih byla přeložena do ruštiny.
Celý článek naleznete zde na www.idnes.cz
Tomáš Špidlík se narodil 17. prosince 1919 v Boskovicích.
Začal studovat v Brně češtinu a latinu. V roce 1940 vstoupil do noviciátu jezuitského řádu. Když nacisté jezuitskou rezidenci obsadili, odešel dokončit filozofická studia na Velehrad.
Výběr z textů Tomáše Špidlíka:
- Humor je přirozenou ochranou proti všem druhům fanatismu
- Farizeismus je věčné pokušení křesťanů
- Křesťanští kazatelé to zamlčují...
