Pán se rozhodl, že kvůli nám sám předem půjde naší cestou  - archív citátů

Aleš Opatrný | Sekce: Kázání

Období během roku (cyklus A)
25. neděle v mezidobí /Stůl slova - Aleš Opatrný

Stůl slova

25. neděle v mezidobí

Rozbor textu

1. čtení
Iz 55,6-9
Zdůrazňování transcendence a naprosté jedinečnosti Hospodina je silné téma Deuteroizajáše. Tohoto vše přesahujícího a odpouštějícího Boha je třeba najít. Jeho velikost, jinakost, svatost se projevuje zejména tím, že soudí a jedná jinak, než člověk. Člověk se tedy má jeho myšlení přizpůsobovat a ne naopak, jak je plasticky ukázáno v dnešním evangeliu.


2. čtení
Flp 1,20c-24.27a
Pavel píše z vězení. Počítá se smrtí stejně reálně jako s životem. A netrvá ani na životě, ani na smrti, ale na svém bytí s Kristem.

V 20c - Pavel má důvěru, že v každém případě bude moci oslavit Krista, ať životem nebo smrtí.

V 21 - v každém případě mu jde o Krista, ke kterému se nejvíc přiblíží svou smrtí.
V 22-24 - nepřiklání se ani k hledisku užitečnosti svého života pro Filipské jako k prioritě, ani k odchodu z tohoto světa jako k vrcholnému osobnímu naplnění, kterého chce dosáhnout. A právě to je zdrojem jeho svobody v nesvobodě vězení. Žije z naděje evangelia.

V 27 - a život z evangelia přeje a doporučuje i svým Filipanům.


Evangelium
Mt 20,1-16a
Podobenství je vlastně odpovědí na nevyslovenou, ale důležitou otázku: "Jak je to vlastně s nebeským královstvím?" Odpověď není komplikovaná, ale je překvapivá. S nebeským královstvím to totiž není jako s lidskými podniky. Je darem, je výsledkem péče Boha o lidi, není za odměnu, ale je třeba do něho vstoupit činem, který je odpovědí na Boží pozvání. Ať se tak stane dříve nebo později, vždycky to stojí za to a vždy je člověk přijat.

Tato Ježíšova výuka byla pro mnohé šokující, ačkoliv celé vyvolení Izraele a vysvobození z Egypta, součást víry každého Žida, nejsou neseny žádným jiným principem. Je ale zajímavé, že lidé mají tendenci upravit si zjevené skutečnosti po svém, a to i ve svůj neprospěch. Už vyvolený národ spekuloval o tom, co by mu mohl a měl Hospodin dát za odměnu vzhledem k jeho dobrým snahám. Na suverénního Boha, vysvobozujícího a dávajícího, jaksi pozapomněli. Křesťanům se nevede lépe. A proto je toto podobenství pro mnohé z nich tak nepochopitelné a nepřijatelné. Zamyšlení nad ním nám tedy může odhalit, jakou asi máme představu Boha.


K úvaze
Pavlova identifikace s Kristem je vyjádřena ve všech jeho listech. Záleží mu na Kristu, chce s ním být zajedno v míře, která se nám může zdát být až přehnaná. Není. Pavel pochopil více než kdo jiný, kým skutečně Ježíš je a co to pro něho, Pavla, vlastně znamená. Přes všechnu výlučnost a intenzitu své lásky k Ježíši není Pavel fanatikem. Nemluví okázale o smrti, ani ji nevelebí jako jednoznančně lepší, než život. A hlavně - nenutí své stoupence, aby buď jednali stejně jako on, nebo aby nenáviděli své odpůrce. Pro nás je velmi důležité hledat cesty ke stejnému vztahu ke Kristu, jako měl Pavel. V různých odvarech křesťanství a drobtech z něho, které jsou docela populární, je Ježíš prakticky často "jeden z mnohých" - nikoliv jediný, Pán.


Myšlenky k promluvě
Mt 20,1-16a
Možná, že jste to už zažili jako děti: přijel hodný strýček a vás i vaše sourozence či bratrance obdaroval za vysvědčení stejným dílem, ač vy jste se třeba učili výborně a bratranec to s bídou stloukal na čtyřky. Považovali jste takové jednání za křivdu. Potom se třeba něco podobného (a závažnějšího) v životě opakovalo. A teď nám najednou evangelium, slovo Boží, ukazuje stejnou nespravedlnost. Ano, zjevnou nespravedlnost, protože co je to za spravedlnost, když ten, kdo dělá celý den, dostane jen tolik, jako lajdák, který začal pracovat až v podvečerním vánku! Když to vezmeme za tento konec, můžeme se proti celému textu zcela zablokovat. Aby se to nestalo, uvažujme: o čem vlastně toto podobenství pojednává? O výši mzdy? O spravedlivé odměně? Vůbec ne! Toto podobenství mluví o Božím království. Říká, že s Božím královstvím je to tak, jako když se na vinici odehrál podobný příběh.

Co to vlastně je - Boží království? Když je Boží, znamená to, že je připravuje Bůh: v podobenství je Bůh znázorněn hospodářem, který najímá dělníky a určuje výši mzdy. A jde o království - tedy o společenství lidí. V podobenství jsou to dělníci, kteří představují nás, kteří jsme k Božímu království přizváni. A co znamená ten denár, který nakonec všichni dostali? Denár byla mzda, která stačila pro obživu průměrné rodině v Palestině na jeden den. Bylo to tedy něco nanejvýš nutného - ten denár, který byl na konci dne vyplacen, znamenal pro celou rodinu, že bude mít z čeho žít dnes, a že tedy má zajištěn zítřek. Uznáte, že z tohoto hlediska každá rodina ten denár potřebovala, ať už v jejím čele stál otec - dělník pracovitý nebo trochu líný. A hospodář, který je dobrý, podobenství to samo říká, se rozhodne, dát každému ne to, co si zaslouží, ale co potřebuje! A dělá to samozřejmě svobodně, protože chce, protože je dobrý. Co tedy říká tím podobenstvím Pán Ježíš? Říká: Takový je Bůh. Nemluví o "nejvyšší spravedlnosti", mluví o svrchované lásce a dobrotě. O dobrotu tu jde, ne o pouhou spravedlnost. A tato dobrota není nespravedlivá: vždyť hospodář nedal nikomu z dělníků méně, než jim slíbil, on jim dal víc, než si zasloužili, a to mohl: dával ze svého.

Uvažujeme už třetí neděli o tajemství církve. A tady máme další pohled: církev je společenství lidí, kteří jsou si rovni. Ale ne rovni proto, že jsou stejně odměňování, ani ne rovni proto, že jsou stejně výborní. Naopak, jsou v mnohém různí: každý pracuje pro Boží království s různou intenzitou a každý třeba různě dlouho. Ale nikdo z nás si svou účast v Božím království, svou účast v neomezené dobré budoucnosti, kterou nám Bůh připravuje, netvoří a nezískává sám. Všichni jsme totiž odkázáni na nesmírnou dobrotu Boha-hospodáře z podobenství. Na dobrotu, která znamená, že On nám všem chce dát to, co potřebujeme, tedy plnou budoucnost, svou Boží věčnost, nebe. On sám chce, protože je dobrý. A tuto neuvěřitelnou dobrotu, kterou člověk těžce chápe, nám velice názorně dnešní podobenství ukazuje. A tak nás vybízí k důvěře a podněcuje k lásce. Cožpak může člověk zůstat zlým, lhostejným nebo netečným, když mu dojde, jak to s Boží láskou vůči němu vypadá? Pokud nám to dojde, budeme opravdu navenek jako církev působit: jako společenství lidí, kteří vědí o své ubohosti, ale kteří také vědí o Boží velikosti. A proto se nemohou jeden nad druhého vyvyšovat, ale všichni se mohou z Boha radovat.
Témata: kázání

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 28. 3., Zelený čtvrtek

1. čtení - Ex 12,1-8.11-14; Žl 116; Evangelium - Jan 13,1-15

Komentář k Jan 13,1-15: Mytí nohou je obrazem Ježíšovy lásky a znakem služebnosti církve. Bez ohledu na to, zda jde o ženy či muže. Chci naplňovat vizi církve, která slouží všem? Zde nejde jen o rituál…

Zdroj: Nedělní liturgie

Terezie z Avily - výročí narození

(27. 3. 2024) Svatá Terezie od Ježíše, "Terezie z Ávily" (28. 3. 1515 Ávila – 4. 10. 1582 Alba de Tormes) Nic ať tě…

Velikonoční triduum den po dni (papež František)

Velikonoční triduum den po dni (papež František)
(26. 3. 2024) I v současné pandemii je Kristův kříž jako maják a znamení naděje, která neklame. (z webu velikonoce.vira.cz)

Prožijte Velikonoce s dětmi krok za krokem

Prožijte Velikonoce s dětmi krok za krokem
(25. 3. 2024) Nabízíme několik jednoduchých podkladů, jak projít s dětmi od Květné neděle až ke vzkříšení.

Zelený čtvrtek

(25. 3. 2024) Význam a obsah Zeleného čtvrtku. Proč je zelený?

Časně ráno 25. března 1951 v zajateckém táboře v Severní Korei

(25. 3. 2024) Časně ráno 25. března 1951, na Hod Boží velikonoční, vylekal Emil Kapaun všechny ostatní zajatce. Přemluvil totiž čínské…

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)

24. 3. 1944 zastřelili nacisté celou rodinu Ulmových (Polsko)
(23. 3. 2024) kvůli tomu, že ukrývali pronásledované židy. 

Zvěstování Páně (25.3.)

(22. 3. 2024) Žádný učený z nebe nespadl a z nebe nespadl ani Bůh. Bůh si zvolil svou cestu do světa prostřednictvím člověka, který se…


Konference Jak slyšet Boží hlas s Petem Greigem 
22. – 23. 3. 2024 v Praze.