Navigace: Tematické texty Č ČlověkDelší texty Budoucnost církve (Joseph kardinál Ratzinger)

Budoucnost církve (Joseph kardinál Ratzinger)

Nyní se zdá, že se katolická církev brzy bude moci srovnat s proslulými černými dírami ve vesmíru, s rozpadající se hvězdou, jejíž střed je už dávno neviditelný, a která se postupně scvrkává do trpasličí velikosti. Ještě si uvědomujeme její existenci, avšak jen díky udivujícím pohybům v okruhu její kdysi obrovské hmoty. Kousky starých úlomků, které nejsou schopny uniknout přitažlivé síle mateřského tělesa, bezmocně létají kolem v malých nových jednotkách, narážejí na sebe nebo se samy ničí.

Obraz černých děr, rozpadávajících se hvězd, považuji za velmi zajímavý. Z empirického hlediska se to tak může jevit Jisté je, že právě popsaný proces přítomného dějinného období nebude vystřídán masovým hnutím k víře. Dějinná hodina se neobrátí, tato hvězda se nestane opět kompaktní, ani se nevrátí ke své bývalé velikosti a světelnosti. Nepochybně by bylo falešné očekávat, že by mohlo dojít k jakési změně dějinného trendu, že by se víra opět stala masovým fenoménem, který by ovládal dějiny.

Stále stejně však věřím, že existují nenápadné nové rozkvěty, že se církev, abych tak řekl, znovu shromáždí z pohanů a že se v tomto smyslu zopakuje zkušenost, kterou učinili učedníci i Ježíš sám. Jestliže říká: "Takovou víru jsem v Izraeli nenalezl," plně důvěřuje v rozkvět živé víry v pohanském světě, jakou u dnešních křesťanů nevidíme. Ti jsou často svou vírou omrzelí, považují ji za těžké břemeno, které prostě musejí vláčet dál, ale z něhož vlastně nemají radost. V tomto smyslu je pak také obraz hvězdy nedostatečný, protože křesťanství, jak už jsem řekl, se stále znovu podobá hořčičnému zrnu. Právě proto se však také vždy znovu omlazuje. Bude-li ještě kdy utvářet dějiny tak jako ve středověku, kdy všechno stálo ve znamení křesťanství, nikdo předpovědět nedokáže. Jsem si však naprosto jist, že tu bude i nadále, a nově, novými způsoby existovat jako životní síla v dějinách, že bude nově vytvářet místa, kde lidstvo přežije.

Ovšem pouhá zkušenost negativního poznání, že bez víry to jde špatně, že se ocitáme v ohromné prázdnotě, víru ještě nevyvolá. Může vést k prosté rezignaci, k totální skepsi nebo cynismu - nebo ještě dál, ke zničení člověka.


Čtení z dnešního dne: Pátek 23.2.

Ez 18,21-28; Mt 5,20-26

Komentář k Mt 5,20-26: Často nás jde k oltáři tak málo… Není to právě tím, že se nedovedeme s druhými smířit, a tak raději zůsteneme doma?

Zdroj: Nedělní liturgie

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"

Přijímací řízení KTF - do konce února

Přijímací řízení KTF - do konce února
(20. 2. 2018) Přemýšlíte, kam se vydat po střední škole? Rádi byste rozšířili obzory možností studia svých dětí? Anebo Vaši potomci...

Když děti nepřicházejí

Když děti nepřicházejí
(20. 2. 2018) Nové číslo časopisu Rodinný život nese téma opředené mnoha otazníky, jež se ovšem dotýká stále většího počtu...