Navigace: Tematické texty E EuthanazieDelší texty Člověk a smrt (P. ThLic. Prokop Brož)

Člověk a smrt (P. ThLic. Prokop Brož)

Euthanasie je jeden ze způsobů, jak přistupovat k člověku, který stojí před skutečností smrti. Uvědomuje si bolest a utrpení umírajícího člověka. Její přístup má však jednu slabinu, že se totiž dívá na člověka jen pod zorným úhlem léčby. Pokud má léčba naději na úspěch, má smysl žít. Pokud léčba nemá naději, je lépe život ukončit. Smrt je ale plnoprávná součást lidského života. Smrt ve své nenaprogramovatelnosti, ve své originálnosti. Je klíčem ke čtení celistvé lidské existence.

Mohou být dva postoje, které nectí charakter neopakovatelných a komplexních osobních dějin smrti: nahradit co nejvíce pochodů směřujících ke smrti takovými, které jsou řiditelné přístroji a aktivní asistencí /eliminování člověka jako osoby/ nebo naopak nezasahovat vůbec /ponechání ho zcela jen sobě samému, izolované individuum/.

Myslím, že odpovědí nám může být přístup hospicového hnutí: doprovodit člověka v jeho smrti, nedopouštět se na něm žádného násilí, tedy ani terapeutického či léčebného, věnovat se také jeho nejbližšímu lidskému zázemí, rodině a ostatním blízkým, kteří mohou být v situaci, že by si blízkou smrt svého příbuzného přáli. Smrt s sebou přináší bolest a drama. Ale současně přináší hloubku a vážnost každého života.

Konečně tedy odpověď na dané otázky: Jde o to, nalézt skutečnou původnost lidského života nejen ve smrti, ale i při narození, ve výchově dětí, v partnerském či rodinném životě. Tam někde proto hledejme inspiraci, abychom mohli odpovědně rozhodnout, kterým z prostředků a nástrojů můžeme přispět, aby ten který člověk mohl projít svou smrtí ve své původnosti.

(Autor je odborným asistentem dogmatiky na KTF UK.)


Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 2.

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"