Navigace: Tematické texty S SvobodaDelší texty Člověk (Joseph kardinál Ratzinger)

Člověk (Joseph kardinál Ratzinger)

Člověk je pojímán čistě individualisticky, je jen on sám. Je zbavován vztahu, který k němu patří a skrze který se vlastně teprve stává sám sebou. Nárok být sám nad sebou poslední instancí i nárok brát si od života tolik, kolik jen jde, aniž by někdo měl právo mu v tom bránit, patří k životnímu pocitu, který se dnes člověku nabízí.

Proto je pak samozřejmě i slovo "To nesmíš", kterému bychom se měli podrobit, zasahováním, které se stalo útokem a jemuž se člověk brání. Nakonec je tu k debatě opět základní otázka: Jak se člověk stane šťastným? Jak správně žít? Je pravda, že smí být sám sobě měřítkem, aby mohl být šťastný? Nedávno jsem s přáteli mluvil o tom, že zde v krajině Frascati se právě chystají prořezávat vinnou révu. Je totiž plodná, jen když se celá léta prořezává.

Prořezávání tedy patří k plodnosti. Hned si můžeme připomenout kapitolu 15 z Janova evangelia jako podobenství týkající se lidské existence i společenství církve. Chybí-li odvaha k prořezávání, vyrostou jen listy. Vztaženo na církev: Pak existuje jen papír a nemůže se zrodit žádný život. Vyslovme to Kristovými slovy, který říká: "Právě když si myslíš, že musíš vlastnit jen sám sebe a hájit se, tak se ničíš. Protože nejsi utvořený jako ostrov sebe samého, který stojí sám na sobě, nýbrž proto, že jsi utvořený pro lásku, a tudíž dávání, na vzdávání se, na prořezávání sebe samého. Jen když se dáváš a ztrácíš sebe, můžeš žít." Toto základní rozhodnutí musí být zdůrazněno jakožto nabídka svobodě člověka. Také by mělo být objasněno, že žít s pouhými nároky je falešný recept k životu. Odmítání utrpení a odmítání stvořenosti, tedy podřízení se nějakému měřítku, je posléze odmítnutím lásky samé, a to člověka ničí. Neboť' právě tím, že se podřídí nějakému nároku a nechá se prořezat, může zrát a přinášet plody.

U mladých lidí můžeme stále častěji pozorovat, že se cítí nevytíženi, že jsou na ně kladeny malé nároky. Jejich příklon k sektám s radikálními interními nároky se dá také zčásti vysvětlit, že jednak hledají jistotu a bezpečí, jednak že chtějí, aby na ně byly kladeny nároky. Někde v člověku je ukryto vědomí: Chci, aby na mě byly kladeny nároky, musím se utvářet podle nějakého vyššího měřítka a učit se dávat a ztrácet.

(Joseph kardinál Ratzinger: Křesťanství na přelomu tisíciletí (otázky kladl Peter Seewald), Portál, Praha 1997, 118-19)


Témata: Svoboda

Čtení z dnešního dne: Pondělí 26.2.

Dan 9,4b-10; Lk 6,36-38

Komentář k Lk 6,36-38: Kéž dokážu být Jeho obrazem i v tom, že se rozdávám druhým. V rodině, ve společenství, kamkoli jsem postaven.

Zdroj: Nedělní liturgie

Oto Mádr, přední český teolog a jeden z nejdéle vězněných kněží u nás (+ 27. 2. 2011)

(26. 2. 2018) Oto Mádr - výrazná osobnost české katolické církve 20. století

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...