Navigace: Tematické texty J JežíšDelší texty Ježíšova pokora (Raniero Cantalamessa)

Ježíšova pokora (Raniero Cantalamessa)

V čem je Ježíšova pokora, že může říci: "Učte se ode mne, neboť jsem pokorný?" Zjišťujeme jednu důležitou věc. Podstata pokory není v tom, abychom byli malí, protože člověk může být malý a přitom nebýt pokorný. Nespočívá v tom, že se cítíme malí, protože člověk se může cítit malý a opravdu malý být, a to by byla objektivita, ještě ne pokora, nehledě na to, že z pocitu malosti a bezvýznamnosti se může vyklubat komplex méněcennosti, a místo k pokoře může dovést člověka k obrácení se do sebe a k zoufalství. Pokora jako taková, na nejvyšším stupni své dokonalosti, není v tom, že člověk je nebo se cítí malý, ale v tom, že se malým činí! Největší pokora není ani objektivní, ani subjektivní, ale pokora operativní, činná.

Dokonalá pokora proto spočívá v tom, že se člověk činí malým ne z nějaké potřeby nebo osobního užitku, nýbrž z lásky, aby "vyvýšil" druhé. Taková byla Ježíšova pokora; učinil se pro nás tak malým, že se pro nás přímo "zničil". Apoštolova slova o Ježíšově chudobě objasňují také jeho pokoru. Byl bohatý, ale pro vás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli (2 K 8,9).(231)

Ježíšova pokora vychází z Boha a má svůj nejvyšší vzor v Bohu, a ne v člověku. Bůh také není malý, necítí se malý, ale učinil se malým a učinil tak z lásky. (232) /Proti otci lži, který se stále vyvyšuje./

Ježíš se stal "maličkým" stejně, jako když "přijal tělo" - trvale a do všech důsledků. Rozhodl se patřit do kategorie malých a ponížených. "Mírný a pokorný srdcem" znamená i toto: patřit k lidu pokorných a chudých před Bohem. Z pokory, kterou jsem nazval operativní, neboli činnou, se rodí nová objektivita, tj. nové postavení pokory, které však už není jen zděděné, dané nebo trpěné, ale svobodně zvolené: učinit se malým s maličkými a stát na jejich straně. /Viz též Mk 9,35 a Mt 2O,28/ (233)

(Raniero Cantalamessa: Život pod vládou Kristovou, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 1994, 231-33)


Témata: Pokora | Ježíš

Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 2.

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"