Láska se neutužuje, když za ní není třeba bojovat. - archív citátů

Navigace: Tematické texty C CírkevDelší texty Mnohé mocnosti se snažili a snaží církev zničit, ale budou zničeny (papež František)

Mnohé mocnosti se snažili a snaží církev zničit, ale budou zničeny (papež František)

Čtení ze Skutků apoštolů nám referuje o první křesťané obci vystavené pronásledování. Obci tvrdě pronásledované Herodem, který „dal popravit Janova bratra Jakuba“ a „dal zatknout také Petra... zmocnil se ho a dal zavřít do žaláře“ (Sk 12,2-4).

Nechtěl bych se však zabývat krutým, nelidským a nevysvětlitelným pronásledováním, které se bohužel vyskytuje také dnes v mnoha částech světa často před zraky a za mlčení všech. Chtěl bych dnes uctít odvahu apoštolů a první křesťanské obce; odvahu pokračovat v evangelizaci bez strachu ze smrti a z mučednictví v sociálním kontextu pohanské říše; uctít jejich křesťanský život, který je dnes pro nás věřící silnou pobídkou k modlitbě, k víře a ke svědectví.

 

Pobídka k modlitbě. Obec byla církev, která se modlila: „Petr byl hlídán ve vězení; církevní obec se však naléhavě za něho modlila k Bohu“ (Sk 12,5). A pomyslíme-li na Řím, katakomby nebyly místem úkrytu před pronásledováním, nýbrž především místem modlitby, svěcení neděle a místem, kde z lůna země stoupala adorace k Bohu, který nikdy na svoje děti nezapomíná.
Petrova a Pavlova obec nás učí, že modlící církev je církví „na nohou“, pevnou a putující! Křesťan, který se modlí, je totiž chráněn, opatrován a podporován, ale především není sám.

A první čtení pokračuje: „Petr spal.. a přede dveřmi stála stráž. Najednou se objevil anděl Páně a v kobce zazářilo světlo. Strčil Petra do boku.. Tu mu spadly řetězy z rukou“ (Sk 12,6-7).

Pomysleme kolikrát jen Pán vyslyšel naši modlitbu posláním nějakého Anděla? Takového anděla, který nám nečekaně vyjde vstříc, aby nás vytáhl z obtížných situací. Aby nás vytrhl z rukou smrti a zlého; aby nám ukázal ztracenou cestu; aby v nás zažehl plamen naděje; aby nám daroval pohlazení; aby utěšil naše zlomené srdce; aby nás probudil z existenciálního spánku anebo jednoduše proto, aby nám řekl: „Nejsi sám.“ Kolik andělů jen posílá na naši cestu! My jsme však spoutaní strachem nebo nevírou či euforií a necháváme je přede dveřmi – přesně jako se to stalo Petrovi, když zaklepal na dveře domu a „přišla jedna služka - jmenovala se Rhode – a poslouchala. Poznala sice Petrův hlas, ale pro samou radost zapomněla otevřít dveře“ (Sk12,13-14).

Žádná křesťanská obec nemůže postupovat vpřed, není-li podporována vytrvalou modlitbou! Modlitbou, jež je setkáním s Bohem, s Bohem, který nikdy neklame, s Bohem věrným svému slovu; s Bohem, který neopouští svoje děti. Ježíš klade otázku: „A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci?“ (Lk 18,7). V modlitbě vyjadřuje věřící svoji víru a důvěru a Bůh vyjadřuje svoji blízkost také darem Andělů, svých poslů.

 

Pobídka k víře: v druhém čtení svatý Pavel píše Timotejovi: „Avšak Pán stál při mně a dal mi sílu, abych plně hlásal evangelium a aby ho slyšeli lidé ze všech národů. A tak jsem byl vysvobozen ze lví tlamy. Pán mě vysvobodí ode všeho zlého a zachrání pro nebeské království“ (2 Tim 4,17-18). Bůh nikdy neodebírá svoje děti ze světa nebo od zla, ale daruje jim sílu, aby jej přemohli. Pouze ten, kdo věří, může říci doopravdy: „Pán je můj pastýř, nic nepostrádám“ (Žl 23,1).

Kolik jen mocností se v průběhu dějin snažilo – a snaží – zničit církev jak zvnějšku, tak zvnitřku, ale všechny budou zničeny a církev zůstane naživu a bude přinášet plody, zůstane nevysvětlitelně pevnou, aby - jak říká sv. Pavel - mohla provolávat: „Jemu buď sláva na věčné věky!“ (2 Tim 4,18).

Všechno pomíjí, Bůh trvá. Vskutku, pominula království, pominuly národy, kultury, ideologie a mocnosti, avšak církev založená na Kristu navzdory tolika bouřím a mnoha našim hříchům zůstává věrna pokladu víry ve službě, protože církev není papežů, biskupů, kněží a ani věřících, nýbrž je jedině Kristova. Jedině ten, kdo žije v Kristu, zakládá a hájí církev svatostí života podle Petrova a Pavlova příkladu.
Věřící v Kristově jménu křísili mrtvé, uzdravovali nemocné, milovali pronásledovatele, dokazovali, že neexistuje síla, která je s to přemoci toho, kdo má sílu víry!

 

Pobídka ke svědectví. Petr a Pavel, jako všichni Kristovi apoštolové, kteří v pozemském životě svojí krví zúrodnili církev, pili z Pánova kalicha a stali se Božími přáteli. Pavel to píše pohnutým tónem Timotejovi: „Já totiž mám už prolít v oběť svou krev, chvíle, kdy mám odejít, je tady. Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. Teď mě už jen čeká věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý soudce. A nejen mně; stejně tak i všem, kdo s láskou čekají na jeho příchod“ (2 Tim 4,6-8).

Církev či křesťan, pokud nevydává svědectví, nenese plody. Je mrtvolou myslící si, že žije, suchým stromem bez ovoce, vyschlou studnou bez vody! Církev přemohla zlo díky odvážnému, konkrétnímu a pokornému svědectví svých dětí. Přemohla zlo díky přesvědčenému Petrovu vyznání: „Ty jsi Kristus, syn živého Boha“ a Ježíšovu nepomíjivému příslibu (srov. Mt 16,13-18).

Drazí arcibiskupové, kteří dnes přijímáte pallium. Je to znamení představující ovci, kterou nese pastýř na ramenou jako Kristus, Dobrý Pastýř, a je proto symbolem vašeho pastoračního poslání; je „liturgickým znamením společenství, které pojí stolec Petra a jeho nástupců s metropolity a jejich prostřednictvím i s jinými biskupy světa“ (Benedikt XVI., Angelus, 29. června 2005).

Palliem bych vám dnes chtěl svěřit tuto pobídku k modlitbě, víře a svědectví.
Církev chce, abyste byli muži modlitby, učitelé modlitby, kteří budou učit lid, který vám Pán svěřil, že vysvobození ze všech vězení je jedině Božím dílem a plodem modlitby, že Bůh v příhodném čase posílá svého anděla, aby nás zachránil z mnohého otročení a nespočetných světských okovů. A buďte také anděly a posly lásky těch nejpotřebnějších!

Církev chce, abyste byli muži víry, učitelé víry, kteří učí věřící nemít strach před mnohými Herodesy, kteří nejrůznějšími způsoby pronásledují a křižují. Žádný Herodes není s to uhasit světlo naděje, víry a lásky toho, kdo věří v Krista!

Církev chce, abyste byli svědky. Svatý František říkal svým bratřím: hlásejte vždycky evangelium a je-li to nutné, tak také slovy!(srov. Františkánské prameny, 43). Neexistuje svědectví bez důsledného života! Dnes není tolik zapotřebí učitelů, nýbrž odvážných, přesvědčených a přesvědčivých svědků; takových, kteří se nestydí za Kristovo jméno a za Jeho kříž ani před řvoucími lvy, ani před mocnostmi tohoto světa. Podle příkladu Petra a Pavla i mnoha jiných svědků z dějin církve, svědků patřících k různým křesťanským vyznáním, ale podílejících se na působení a růstu jediného Kristova Těla. A zdůrazňuji to rád za přítomnosti vždy vážené delegace ekumenického patriarchátu, kterou z Konstantinopole vyslal drahý bratr Bartoloměj I.

Věc je velice jednoduchá, protože svědectví je účinnější a autentičtější, když neprotiřečí jednáním a životem tomu, co druhým hlásá slovy a učením!

Drazí bratři, učte modlitbu modlitbou, hlásejte víru vírou a vydávejte svědectví životem!

Homilie papeže Františka ze slavnosti sv. Petra a Pavla, baz. sv. Petra 29.6.2015

Přeložil Milan Glaser 


Převzato z webu České sekce Radio Vaticana
Redakčně upraveno

 

Související texty k tématu:

Církev
Církev je - v určitém smyslu - ovdovělou matkou (Papež František)
Obejde se církev bez biskupů?
Církev zůstává vzdor vlnobití světa stále pevná
Jak jsi pochybná, církvi, avšak jak tě přesto miluji!
Kardinál Martini: tři nástroje proti únavě církve
Mnohé mocnosti se snažili a snaží církev zničit, ale budou zničeny (papež František)
První křesťané neutíkali ze světa kvůli jeho ´zkaženosti´
Prvotní církev v první řadě neanalyzovala situaci, ale modlila se... (Benedikt XVI.)
Překvapení Ducha svatého vedou církev kupředu
Snáším neomalené chování druhých (Řehoř Veliký)
Nesvatá svatost církve
Duch svatý a církev
Bez Ducha svatého by byla církev jen... (patriarcha Ignatios IV.)

Modlitba, modlitby
Kdo se modlí, nemarní čas (Benedikt XVI.)
Býváme nervózní, když se ztišíme k modlitbě… (Vojtěch Kodet) 
Jak jsem zpovědníka žádal o zproštění od modlitby (Elias Vella) 
Modlitba - soubor tematických textů
Texty na nástěnky
Základní modlitby
- Na webu vira.cz: modlitba, modlitba; rozjímání, meditace
- web o modlitbě, seznam modliteb www.modlitba.cz

Kněží - životní osudy
Bože, že já blbec nejsem normální člověk!
Facka za rozhodnutí ke kněžství
Josef Toufar
Proti totalitám lze bojovat i jinak než mečem
Mé kněžské začátky na Šumavě za komunistů 
Kněz ve vřavě bitvy muže proti muži 
Na kněžství mě lákala světovost církve 
Kaplan NY hasičů, který zahynul při teroristickém útoku 
Čtyři kaplani - ve víru války
- Další texty o životě různých kněží

O kněžství obecně
- Jak chápat význam (Ježíšova) kněžství
Kněz nesmí být funkcionářem či provozovatelem
Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze 
Tři druhy únavy kněze
Co s novoknězem ve farnosti?
Co věřící očekávají od kněží
Kněz je nejprve bratrem ve víře
Kněžství, kněz (soubor textů)
Křížová cesta k Roku kněží
Muž s probodeným srdcem
Na kněze lpící na majetku je smutný pohled
- Další texty o kněžství

Čtení z dnešního dne: Neděle 24. 6.

Iz 49,1-6; Žalm 139; Sk 13,22-26
Lk 1,57-66.80

Dnešní slavnost je nejen oslavou jedince, který sehrál v dějinách spásy zajímavou roli. Nepřipomínáme si ani tolik jednoho člověka, jako spíše vidíme celek dějin spásy, tedy událostí, které znamenají i naši záchranu. Bůh v nich využívá různé lidi a různé prostředky, aby na konci mohl každý člověk spatřit Boží slávu. Z tohoto pohledu jsou Janovy příběhy také součástí našeho, mého života. Lze říci, že s početím Jana se odstartovaly události přímo vedoucí k našemu vykoupení. Proto církev věnuje pozornost nejen Janově mučednické smrti, ale nezvykle i jeho narození. Od dnešního dne přesně za půl roku budeme slavit narození Krista. Slavnost se tak stává i určitým odkazem na Vánoce.

Zdroj: Nedělní liturgie

zveřejněno v rámci mediální spolupráce

Nové vydání INu je na světe

Nové vydání INu je na světe
(23. 6. 2018) Prázdninové číslo časopisu IN! je tady.

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)

Sv. Jan Fisher (svátek 22.6.)
(21. 6. 2018) Horlivý a zbožný biskup, který žil v chudobě. Reformátor kléru. Popraven králem Jindřichem VII. 22. 6. 1535

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)

Patron lidí závislých na alkoholu - Matt Talbot (19.6.)
(18. 6. 2018) Matt se narodil 2. 5. 1856 v Dublinu v Irsku. Všichni muži v rodině pili tak, že se...

Jan Nepomucký Neumann (svátek 19.6.)

(17. 6. 2018) Prachatický rodák Jan Nepomucký Neumann se stal prvním americkým světcem. Ztělesňoval most mezi různými světy: syn Němce...

Příprava na manželství - osvědčená publikace

Příprava na manželství - osvědčená publikace
(13. 6. 2018) Zkušenost ukazuje, že řada mladých lidí dnes nenachází odvahu k rozhodnutí pro manželství. Tato knížka chce...

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2018) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...