Navigace: Tematické texty N NástěnkyPraktické postřehy k aranžování nástěnek Nástěnky z pohledu dnešních médií (Marcela Kašpárková)

Nástěnky z pohledu dnešních médií (Marcela Kašpárková)

(Myšlenky pronesené na setkání tvůrců nástěnek 16.3.2002 v Pastoračním středisku arcibiskupství pražského)


NÁSTĚNKY Z POHLEDU DNEŠNÍCH MÉDIÍ

1) Co je to vůbec nástěnka?

Vlastně často první kontakt věřícího i nevěřícího člověka s prostředím kostela. Nástěnky bývají v předsíních nebo i venku před kostelem. Návštěvník se u nich zastaví dříve než vejde do samotného chrámu. Proto jsou velmi důležité, člověka naladí "naladí" před mší nebo "jen" před turistickou návštěvou kostela. Podle průzkumu může dobře vedená nástěnka povzbudit, posílit, "udělat Bohu reklamu"... Naopak nudná nebo příliš zbožná nástěnka může odradit, odpudit, vyhnat z kostela.
Katolíci, kteří chodí na mši pravidelně, se shodují, že nástěnky čtou většinou jen jako informační buletin, nicméně ve chvílích, kdy mají nějaké trápení, ji berou jako duchovní pomoc.
Nevěřící lidí, kteří nástěnku přečtou náhodou před kostelem, se shodli, že je odpuzují zbožné řeči. Často by se rádi dozvěděli například něco o církevních svátcích nebo o Bibli, ale mnohé vývěsky tím, jak jsou vedené, jim jen dávají jasně najevo: My patříme elitě, vybrané skupině, vy mezi nás nepatříte.
DĚLAT NÁSTĚNKU JE TEDY I VELKÁ MISIJNÍ PRÁCE. Samozřejmě patří hlavně věřícím, nicméně u každého vyvěšeného letáčku bychom měli myslet i na to, jak na něj budou reagovat nevěřící návštěvníci kostela, co jim řekne, jak je osloví!




2) K čemu nástěnku přirovnat?

Zhruba k rozevřené dvoustraně v časopise. Proto by se k ní mělo stejně přistupovat – co se týče zpracování textů i grafické úpravy. Dnešní čtenář je poměrně zhýčkaný, co ho na první pohled neupoutá, tím se nezabývá. Může se proto stát, že pokud se budeme držet „zavedených a osvědčených pořádků“, dáme si sice s nástěnkou velkou práci, ale nikdo si ji nepřečte. Mysleme také na to, že návštěvník kostela nemá na čtení nástěnky většinou příliš mnoho času – proto i zde by se měla uplatnit tzv. klipová grafika (plocha je složena z několika obrázků a různě dlouhých textů)


Jaké by měly být texty?
ANO
- krátké (cca 10 – 20 řádků)
- stručné
- úderné
- s příběhem
- bez velkých okázalých slov
- s citacemi
- střídat žánry (citát, příběh, úryvek z knihy, reportážní vstup, bajka...)


NE
- rozvláčné
- zdlouhavé (systém: od levého horního rohu k pravému dolnímu)
- plné abstraktních, citově zabarvených výrazů
- příliš „těžké“


Jaké vybrat obrázky?
- působivé
- raději jednodušší
- ne kýčovité

Na naší „dvoustraně“ by měl být jeden markant, tedy obrázek, text, který hned na první pohled upoutá. Od něj se bude čtenář „odpichovat“ k jiným článkům a fotografiím a zase se k němu bude očima vracet. Bývá to většinou nejdůležitější text a nejvýmluvnější obrázek.





3) Musíme se ohlížet na autorská práva?

Samozřejmě. Nepředpokládáme sice, že by autor textu či fotografie přijel zrovna k nám a pak nás žaloval, ale zákon je zákon. Proto u každé citace uvedeme jméno autora, z jaké knihy citujeme, v jakém vyšla nakladatelství a kdy, v jakých novinách..... (Všimněte si, jak jednoduché to máme u Bible). I u obrázků je nutno uvést, kdo je autor.





4) Jedna nástěnka, dvě nástěnky....

Kolik máte k dispozici vývěsek a co na ně musíte všechno dát? Zprávy z farnosti, historii kostela, události církevního roku, něco pro povzbuzení, něco poučného.... Ano, to všechno tam patří! Proto mají výhodu ti, kdo obhospodařují více nástěnek, mohou si materiály rozdělit (systém: servisní nástěnka, duchovní nástěnka). Pokud máte jen jednu, pak si ji musíte dobře rozvrhnout. Většinou se začíná tím nejdůležitějším a zároveň tím, co zabere nejvíc místa. Servis většinou „zabírá spodní rohy“ a podval – tedy spodek nástěnky.

A ještě drobnost. Také vás právě v této době unavují předvolební plakáty? Také jim nevěříte? Snažme se, aby naše nástěnky nevypadaly jako volební agitky. Ať jsou rafinovaně jednoduché, promyšlené, ať nikomu nic nevnucují. A ať se nám daří!
 


Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 2.

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"