Navigace: Tematické texty V VelikonoceDelší texty Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)

Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)

Evangelium velikonoční středy vypráví o dvou učednících ubírajících se do Emauz. Jejich rozmluva inspirovala papeže Františka ke homilii.

Tito učedníci měli strach, jako všichni ostatní, upozornil Svatý otec. Hovořili o právě prožitých událostech a stěžovali si, ba dokonce neustávali v naříkání. Čím více však lamentují, tím více se uzavírají do sebe – před sebou již nemají obzor, nýbrž jenom zeď. Takříkajíc vaří svůj život ve šťávě svých stížností, vyjádřil se papež František, a tak se ubírají se svými lamentacemi stále kupředu. Také nám často hrozí nebezpečí, že se uzavřeme ve svých stížnostech, nastanou-li obtíže či navštíví-li nás kříž. Pán je i v takovýchto okamžicích nablízku, zdůraznil Svatý otec, avšak my ho nepoznáváme. Pán jde s námi a mluví k nám – ačkoliv v nitru cítíme cosi krásného, v hloubi se nepřestáváme bát. Jak se zdá, je totiž jistější si naříkat. Jsme si jisti svou vlastní pravdou – a tou je beznadějný krach.

Je krásné si všimnout, jakou má Ježíš s učedníky trpělivost, pokračoval Svatý otec. Nejprve je vyslechne, pak jim pomalu, velmi pomalu vysvětluje. Nakonec se jim ukáže, jako Magdaléně u hrobu. Totéž dělá Ježíš s námi, i v nejčernějších okamžicích je s námi, doprovází nás – a nakonec se ukáže.

Neustálé lamentování je špatné, vyzdvihl papež František. A to nejenom stížnosti na druhé, nýbrž i hořké naříkání nad sebou. Lamentace nám odnímají naději, nestavme na nich proto svůj život. Pokud se něco nedaří, hledejme útočiště u Pána a svěřujme se Mu. Nesyťme se stížnostmi, které zraňují srdce a staví kolem nás zeď, z níž není úniku. Pán má s námi trpělivost a dokáže nás vyvést z nářku. Tak jako učedníky cestou do Emauz, kteří jej poznali při lámání chleba, zakončil Svatý otec svou dnešní homilii.

3.4.2013
Se svolením převzato z webu České sekce Radia Vatican
(jag)
Redakčně upraveno.


Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 2.

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"