Navigace: Tematické texty V VelikonoceDelší texty Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)

Nestavme svůj život na lamentacích (Papež František)

Evangelium velikonoční středy vypráví o dvou učednících ubírajících se do Emauz. Jejich rozmluva inspirovala papeže Františka ke homilii.

Tito učedníci měli strach, jako všichni ostatní, upozornil Svatý otec. Hovořili o právě prožitých událostech a stěžovali si, ba dokonce neustávali v naříkání. Čím více však lamentují, tím více se uzavírají do sebe – před sebou již nemají obzor, nýbrž jenom zeď. Takříkajíc vaří svůj život ve šťávě svých stížností, vyjádřil se papež František, a tak se ubírají se svými lamentacemi stále kupředu. Také nám často hrozí nebezpečí, že se uzavřeme ve svých stížnostech, nastanou-li obtíže či navštíví-li nás kříž. Pán je i v takovýchto okamžicích nablízku, zdůraznil Svatý otec, avšak my ho nepoznáváme. Pán jde s námi a mluví k nám – ačkoliv v nitru cítíme cosi krásného, v hloubi se nepřestáváme bát. Jak se zdá, je totiž jistější si naříkat. Jsme si jisti svou vlastní pravdou – a tou je beznadějný krach.

Je krásné si všimnout, jakou má Ježíš s učedníky trpělivost, pokračoval Svatý otec. Nejprve je vyslechne, pak jim pomalu, velmi pomalu vysvětluje. Nakonec se jim ukáže, jako Magdaléně u hrobu. Totéž dělá Ježíš s námi, i v nejčernějších okamžicích je s námi, doprovází nás – a nakonec se ukáže.

Neustálé lamentování je špatné, vyzdvihl papež František. A to nejenom stížnosti na druhé, nýbrž i hořké naříkání nad sebou. Lamentace nám odnímají naději, nestavme na nich proto svůj život. Pokud se něco nedaří, hledejme útočiště u Pána a svěřujme se Mu. Nesyťme se stížnostmi, které zraňují srdce a staví kolem nás zeď, z níž není úniku. Pán má s námi trpělivost a dokáže nás vyvést z nářku. Tak jako učedníky cestou do Emauz, kteří jej poznali při lámání chleba, zakončil Svatý otec svou dnešní homilii.

3.4.2013
Se svolením převzato z webu České sekce Radia Vatican
(jag)
Redakčně upraveno.


Čtení z dnešního dne: Neděle 21. 1.

Jon 3,1-5.10 ; Žalm 25; 1 Kor 7,29-31
Mk 1,14-20

Velmi podobný text povolání jsme slyšeli minulou neděli, jen ho vyprávěl sv. Jan. Lze tedy srovnávat pohled dvou autorů. Co je společné? U sv. Jana je vidět více aktivita učedníků, Marek zdůrazňuje, že Ježíš oslovil následovníky jako první. V realitě života je to velmi podobně. Nelze jasně odlišit, jak moc to byl nejprve Pán a do jaké míry hledání učedníka. Ale jasné je, že následovník je ochoten hledat Boha a za Kristem jít. A Bůh toto hledání nenechá bez reakce.

Zdroj: Nedělní liturgie

21.1.2014 zemřel P. Karel Fořt - ´Otec Karel z RFE´

(21. 1. 2018) Dlouholetý oblíbený redaktor náboženského vysílání Radia Svobodná Evropa.

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci

Kulturní i přírodní bohatství Amazonie leží papeži na srdci
(18. 1. 2018) Papež František směřuje světovou pozornost k záchraně unikátních světových ekosystémů i kulturám domorodých národů,...

Týden modliteb za jednotu křesťanů - smíření křesťanů přesahuje lidské síly...

(14. 1. 2018) "Týden modliteb za jednotu křesťanů" se slaví každý rok od 18. do 25. ledna (nebo na jižní polokouli kolem...

Etty Hillesum - výročí narození (15. 1. 1914)

(13. 1. 2018) Už uplynulo více než 100 let od narození Ester "Etty" Hillesum. Etty se narodila 15. ledna v roce 1914 v židovské rodině...

15.1.2008 zemřel jeden z českých předních biblistů Profesor Jan Heller

(12. 1. 2018) Když se přiblíží stáří, sil ubývá. Co bude dál? Někdo ulpí na tom, co uplývá. To rozmnožuje bolest. Někomu je však dáno...

Marie Elekta od Ježíše (1605?1663), svátek 11.1.

(10. 1. 2018) V roce 1656 se konečně přes různé překážky podařilo realizovat založení pražského Karmelu. Zakladatelkou byla matka...