Navigace: Tematické texty A AteismusDelší texty Nietzsche a filozofie (Ravi Zacharias)

Nietzsche a filozofie (Ravi Zacharias)

Skutečností je, že Nietzsche stylisticky rozbil formu a jeho neuhlazené popisy daných problémů na nejvyšším stupni citlivosti v lidských emocích znemožnily uniknout pulsu reality. Jeho styl psaní, posazený na půli cesty mezi metaforou a doslovným tvrzením, byl něčím zcela mimořádným. Všechno, co řekl, mělo nádech a sílu fantazie pevně spjaté se skutečností, čímž se představa z jeho mysli se strhující silou přenášela do mysli čtenářovy. Freud o něm několikrát řekl, že sám sebe zná lépe než kterýkoli jiný člověk. Tato diagnóza zní poněkud tragikomicky, protože Nietzsche strávil posledních jedenáct let svého života duševně chorý.

Dalo by se přesvědčivě diskutovat o tom, zda se Nietzsche znal lépe než kdokoli jiný, ale mimo jakoukoli diskusi se zdá být to, že více než kterýkoli jiný autor s bolestnější otevřeností dramatizoval logické výsledky ateismu. Odtáhl filozofii od její tendence unikat konkrétnímu uplatňování jejích závěrů, zatímco stoupá po žebříku abstrakce. Nutil filozofa zaplatit plnou cenu své jízdenky k ateismu a dívat se, zda mu dá vyváznout. Nietzsche se chtěl dívat životu přímo do očí, aniž by mu ve výhledu bránil nějaký Bůh, a to, co viděl, mučilo jeho mysl.

...
Když člověk probodl Boží srdce, krvácel ve skutečnosti on sám.

Tato rána, kterou člověk sám sobě způsobil na úsvitu dvacátého století, měla neovladatelně krvácet i v dalších desetiletích. V šedesátých letech uvedl časopis Time jako jeden z titulků na obálce: "Bůh je mrtev." V sedmdesátých letech na obálce oznamoval: "Marx je mrtev." To podnítilo jednoho cynika na vysoké škole k poznámce: "Bůh je mrtev, Marx je mrtev a já se taky necítím dvakrát dobře."

Přesně to měl Nietzsche na mysli: důsledky Boží smrti proniknou do každé oblasti života a tato myšlenka bude už sama o sobě nesnesitelná. Může se projevit jako sebevražedná, pokud člověk nevstane a nevezme situaci do svých rukou.

Protože Bůh zemřel v devatenáctém století, říkal dále Nietzsche, ve dvacátém století se projeví dva přímé důsledky.
Za prvé předpovídal, že dvacáté století bude nejkrvavějším stoletím v dějinách, a za druhé, že propukne celosvětové šílenství. V obojím měl pravdu.


Jednou někdo napsal G. K. Chestertonovi a ptal se ho, co si myslí o civilizaci. Chesterton pohotově odpověděl: "Myslím, že to je skvělý nápad; proč už s tím někdo nezačal?"



***

Se svolením převzato z knihy: Skutečná tvář ateismu, kterou vydalo nakladatelství NÁVRAT DOMŮ


***

Několik kapitol z této knihy naleznete zde


Témata: Ateismus

Čtení z dnešního dne: Pátek 23.2.

Ez 18,21-28; Mt 5,20-26

Komentář k Mt 5,20-26: Často nás jde k oltáři tak málo… Není to právě tím, že se nedovedeme s druhými smířit, a tak raději zůsteneme doma?

Zdroj: Nedělní liturgie

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"

Přijímací řízení KTF - do konce února

Přijímací řízení KTF - do konce února
(20. 2. 2018) Přemýšlíte, kam se vydat po střední škole? Rádi byste rozšířili obzory možností studia svých dětí? Anebo Vaši potomci...

Když děti nepřicházejí

Když děti nepřicházejí
(20. 2. 2018) Nové číslo časopisu Rodinný život nese téma opředené mnoha otazníky, jež se ovšem dotýká stále většího počtu...