Navigace: Tematické texty O OdpuštěníDelší texty Odpuštění – setkání s milosrdným Bohem

Odpuštění – setkání s milosrdným Bohem

Odpuštění je léčivá Boží odpověď na lidskou bezmoc vůči hříchu. Chceme-li uvažovat o tom, v jakém, smyslu je tato Boží odpověď léčivá, pomohou nám jednoduché obrazy z evangelií. V evangelním příběhu o nemilosrdném služebníkovi (Mt 18, 23-35) mu jeho pán odpouští obrovský dluh. I když toto podobenství mluví především o požadavku odpouštět bližním, je zde postava pána, zobrazující Boha, představena jako osoba nesmírně bohatá a velkorysá. A protože tento bohatý pán odpustí velký dluh, má i relativně chudý člověk odpustit dluh malý.

Stejný princip vidíme v podobenství o milosrdném otci (Lk 15,11-32). Otec může znovu darovat mladšímu synovi i to, co on už promrhal. Když totiž poručí, aby jeho synovi, který se vrátil domů, dali obuv na nohy, jedná s ním jako se synem, nikoli jako s otrokem, který chodil bos. Když poručí, aby mu dali prsten, vrací mu symbolicky synovská práva včetně dědictví. Tedy otec marnotratného syna je tak bohatý, že si může štědrost v odpouštění dovolit. I v něm rozpoznáváme nebeského Otce.

Hřích je dluh vůči Bohu i vůči bližnímu a odpuštění je odstraněním tohoto dluhu nesmírně bohatým Bohem. Víra v odpuštění znamená, že Bůh tento dluh za člověka chce a může vyrovnat, protože člověka miluje a je dost „bohatý“. Je-li dluh odpuštěn, nezatěžuje už život člověka. Aby si mohl člověk víru v odpuštění osvojit a vtělit ji do svého života z víry, potřebuje mít správný obraz Boha. To znamená Boha spravedlivého (Řím 2,11), který mu žádnou nespravedlností neublíží. Boha štědrého (Lk 11,5-13; Iz 43,22-44,5), nesmírně „bohatého“ (Ef 2,4), člověku nakloněného (J 3,16), milosrdného (Žl 118). Jen od takového Boha lze očekávat odpuštění jako dar.



Se svolením zpracováno podle knihy:
Aleš Opatrný, Jak potěšit zpovědníka,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno

 

Čtení z dnešního dne: Neděle 25. 2.

Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18; Žalm 116; Řím 8,31b-34
Mk 9,2-10

Proč Ježíš vystoupil na horu a zjevil učedníkům svoji slávu? Přítomnost Mojžíše, spojeného s darem Smlouvy, a Eliáše, největšího z proroků, oblak a Boží hlas… naznačují, kým Ježíš je. Ale učedníci jsou zmateni. Kam Ježíš míří, když toto všechno prožívají a nemají o tom mluvit? Boží záchrana není otázkou vysvětlování, pouček nebo definicí. Učedníci musí nejprve sami zažít Velikonoce, stát se svědky všech událostí a přijmout Ducha svatého. Pak teprve budou schopni mluvit o tom všem. I my jsme učedníky, i my potřebujeme nejprve na sobě zakusit moc Kristovy smrti a vzkříšení, přijmout Jeho Ducha, abychom mohli svědčit o velikosti Boží.

Zdroj: Nedělní liturgie

25.2.1950 zemřel komunisty umučený kněz Josef Toufar

(24. 2. 2018) Žádný člověk není bezvýznamnou figurkou na šachovnici Boží.

P. Pavel Kučera - uprchlík a uprchlický farář

(24. 2. 2018) Tzv. uprchlický farář P . Pavel Kučera utekl v roce 1964 z komunistického Československa. Jeho posláním se pak na dlouhá...

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"