Kristus je vždy tam, kde se právě nacházíme…

Není pro člověka nic horšího,
než žít v omylu, iluzi a zkreslené realitě

V každém z nás je něco z onoho zločince, který visel vedle Ježíše na kříži a posmíval se mu . I my někdy zarputile odmítáme přijmout skutečnost takovou, jaká opravdu je a odmítáme se dle toho zařídit. Jen reptáme a nadáváme.  Někteří lidé mají o sobě odlišné představy od toho, co odpovídá realitě. Takoví lidé nejsou bohužel schopni přiměřeně reagovat na to, co jim život přináší a nejsou schopni prožívat přítomný okamžik.

„Cítím se“ být jinde,
než mi ukazuje mapa…

Někteří lidé žijí mimo realitu (v omylu, ve lži, v sebeklamu). Podobají se tak cestovateli, který sice používá mapu, ale své místo, kde se právě nachází, odmítá přijmout. Chce být někde jinde, "cítí" se být někde jinde, než ve skutečnosti právě je. Takto se pak samozřejmě není možné někam dostat.

Kristus je tam,
kde se právě nacházíme,
nehledejme ho jinde…

Pokud naši situaci přijmeme takovou, jaká opravdu je, pokud uznáme, že se nacházíme tam, kde možná ani být i nechceme, pak jsme na cestě ven z nekonečného bludiště. Protože jen v naší opravdové realitě je možné potkat Krista. On je s námi tam, kde se právě nacházíme. Ať už jsme „nahoře, anebo dole“, ať prožíváme radost, anebo starost, bolest, nebo dokonce umírání. Kristus na každého z nás čeká tam, kde právě jsme (i nyní když čteme tyto řádky). Nehledejme ho proto někde jinde, nebo „až někdy potom“.

Můžeme se ho nyní pokusit oslovit jako druhý lotr z kříže: „Ježíši, pamatuj i na mě!“

Tento text ve formátu PDF k vytištění
a použití např. na nástěnku naleznete zde