Je-li Kristus ve mně a já v něm,
dávám-li mu ve svém životě prostor,
pak postupně mohou odpadávat
všechny moje vnitřní strachy a obavy.
Mám-li v sobě Krista,
vítěze nad smrtí a zlem,
nemusím se obávat budoucnosti,
ani tržního hospodářství, ani zmatků,
za které vděčím „géniům“
v různě kombinovaných parlamentech,
plných klik a mafií, ani války a smrti.
Je-li Kristus ve mně a já v něm,
dávám-li mu ve svém životě prostor,
nebudu mít zásadní problém s modlitbou,
stačí prostě slovo lásky, kdykoliv a kdekoliv,
a je tu modlitba.
Bůh si přece nepotrpí na můj monolog,
vyšperkovaný duchaplnými úvahami.
Je-li Kristus ve mně a já v něm,
dávám-li mu ve svém životě prostor,
nebudu mít zásadní potíže s hledáním Boží vůle.
Nechávám ho v sobě působit tak, jak chce on.
Mám-li v sobě Krista,
prožívám v sobě předchuť nebe,
neboť co jiného je nebe než dokonalá jednota Boha a člověka?
Pak již nezáleží na tom, zda padám únavou.
Díky Kristu se mohu stávat přesně tím,
čím dobrý Bůh touží,
abych
byl.
