Navigace: Tematické texty S Smrt, umíráníCitáty z Katechismu katolické církve Různé

Různé

402:
Následky Adamova hříchu pro lidstvo (Řím 5,12.18)

413:
"Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí... ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět" (Mdr 1,13; 2,24).

624-628:
Ježíš Kristus "byl pohřben".Podstoupil smrt za všechny lidi (Žid 2,9), za naše hříchy (1Kor 15,3), zakusil smrt.

632-637: Ježíš Kristus "sestoupil do pekel".

635
Kristus tedy sestoupil do hlubiny smrti,498 aby mrtví uslyšeli hlas Božího Syna. Ti, kteří uslyší, budou žít.499 Ježíš, "původce života" (Sk 3,15) "svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla", a tak vysvobodil "všechny ty, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí" (Žid 2, 14-15). Od nynějška má vzkříšený Kristus "klíče od smrti a podsvětí" (Zj 1,18) a před Ježíšovým jménem se skloní "každé koleno - na nebi, na zemi a i v podsvětí" (Flp 2,10).
"Na zemi je dnes veliké ticho. Veliké ticho a samota. Veliké ticho, protože Král spí. Země se zatřásla a zmlkla, protože vtělený Bůh usnul a vyburcoval ty, kteří od věků spali... Jistě jde hledat praotce lidstva jako ztracenou ovci. Jistě chce navštívit ty, kdo se nacházejí v naprostých temnotách a ve stínu smrti; jistě přichází ten, který je jejich Bůh a jejich syn, vysvobodit z bolestí uvězněného Adama spolu s uvězněnou Evou... Já jsem tvůj Bůh a pro tebe jsem se stal tvým synem... Probuď se, spáči, přece jsem tě neučinil proto, abys prodléval spoutaný v podsvětí. Vstaň z mrtvých, neboť já jsem život těch, kdo zemřeli."500

650:
Smrt nastává rozdělením složené lidské bytosti a vzkříšení nastává spojením obou rozdělených částí.

958
Společenství se zemřelými. "Putující církev uznala toto společenství celého tajemného Těla Ježíše Krista, a proto už od prvních dob křesťanského náboženství konala památku zesnulých s velkou úctou a obětovala za ně modlitby, neboť `svatá a spasitelná je myšlenka modlit se za zemřelé, aby byli osvobozeni od hříchu' (2 Mak 12,45)."492 Naše modlitba jim může nejen pomáhat, ale může jim umožnit, aby jejich přímluva za nás byla účinná.



1274
"Pánova pečeť"80 je pečeť, kterou nás Duch svatý označil "pro den vykoupení" (Ef 4,30).81 "Křest je totiž pečetí věčného života".82 Věřící, který "uchránil pečeť" až do konce, to je, který zůstal věrný požadavkům vlastního křtu, bude moci umírat "ve znamení víry",83 s vírou svého křtu v očekávání blaženého patření na Boha což je dokonání víry a v naději na vzkříšení.

1371
Eucharistická oběť se přináší také za zesnulé věřící, "kteří zemřeli v Kristu a nejsou ještě úplně očištěni",185 aby mohli vstoupit do Kristova světla a pokoje:
"Pochovejte toto tělo kdekoli a nedělejte si s tím starost. Jen o to vás prosím, tam, kde budete, pamatujte na mě u oltáře Páně." (Sv. Monika)
"Pak [v anafoře] prosíme také za svaté otce a biskupy a vůbec za všechny, kteří zesnuli před námi, a jsme přesvědčeni, že to velmi prospívá duším, za které je přednášena prosba během svaté, tolik úžasné oběti... Přednášíme-li Bohu modlitby za zemřelé, i když byli hříšníky... představujeme Krista obětovaného za naše hříchy, snažíce se o to, aby Bůh, přítel lidí, se stal shovívavý k nim i k nám." (Sv. Cyril jeruzalémský)

1405
Nemáme bezpečnější záruku a zřejmější znamení této veliké naděje, těchto "nových nebes a nové země, kde bude mít svůj domov spravedlnost" (2 Petr 3,13), než je právě eucharistie. Kdykoliv se totiž slaví toto tajemství, vždy "se uskutečňuje dílo našeho vykoupení",236 a lámeme "tentýž chléb, který je lékem nesmrtelnosti, lékem, abychom nezemřeli, ale žili věčně v Ježíši Kristu".237

1681
Křesťanský smysl smrti se zjevuje ve světle velikonočního tajemství Kristovy smrti a jeho zmrtvýchvstání, v němž spočívá naše jediná naděje. Křesťan, který umírá v Kristu, opouští "domov tělesný" a odebírá se "do domova k Pánu" (2 Kor 5,8).

1682:
Dnem smrti... začíná pro křesťana dovršení jeho znovuzrození započatého křtem...

1683:
Církev, která jako matka nosila křesťana ve svém lůně, ho doprovází na konci jeho pouti, aby ho předala "do rukou Otce". Odevzdává Otci ..dítě jeho milosti a v naději ukládá do země semeno těla, které vstane z mrtvých ve slávě.


Témata: Smrt, umírání

Čtení z dnešního dne: Středa 24. 4.

1. čtení Sk 12,24 – 13,5a; Evangelium Jan 12,44-50

Komentář k Sk 12,24 – 13,5a: Boží slovo se i dnes „šíří a rozrůstá“. Prosme za církev, aby měla cit k vkládání rukou a k vysílání hlásat!

Zdroj: Nedělní liturgie

Křesťanská nostalgie nefunguje

Křesťanská nostalgie nefunguje
(24. 4. 2024) Obranné křesťanské strategie jsou plodem nostalgického návratu do minulosti, což nefunguje, řekl m.j. papež František na…

Žena, která neohnula hřbet: Růžena Vacková (* 23. dubna 1901) / audio k poslechu

(22. 4. 2024) Od nacistů trest smrti, od komunistů 22 let tvrdého žaláře.

Co obsahuje vatikánský dokument Dignitas Infinita (Nekonečná důstojnost)?

(22. 4. 2024)  Co se v dokumentu píše a v čem je překvapivý?

Den Země - 22. dubna

Den Země - 22. dubna
(22. 4. 2024) 22. dubna si celosvětově připomínáme Den Země. Nejde o svátek, kdy bychom se měli stát nějakými pohanskými uctívači…

Svatý Vojtěch (23. duben)

(22. 4. 2024) Dvakrát z Čech odešel a dvakrát se vrátil. Svůj život završil mučednickou smrtí při hlásání evangelia pohanům v…

Den skautů - 24. duben

Den skautů - 24. duben
(21. 4. 2024) Na svátek sv. Jiří se připomíná Den skautů.

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2024) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…