Navigace: Tematické texty S SvátostiDelší texty Svátosti - znamení Boží blízkosti

Svátosti - znamení Boží blízkosti

Jak je tomu, když lidé vstupují do vzájemného vztahu, když se vzájemně sbližují? Nacházejí pro to viditelná a slyšitelná znamení: podávají si ruku, píšou si dopisy, dávají si dárky, květiny... Podle toho, jak jsou si dva lidé blízko, stávají se tyto výrazové formy stále intenzivnější a mezi milujícími se stupňují až k něžnostem a setkání v lásce. Podle těchto znamení můžeme poznat, jak jsou si dva lidé vnitřně blízcí.
Tato znamení tedy něco vyjadřují, ale zároveň také působí a prohlubují to, co naznačují: náklonnost, lásku, vztah... ...
V životě víry jde o blízkost s Kristem, o spojení s Bohem. I tento vztah je třeba nějak vyjádřit, je tu nutné znamení. Bůh zná člověka, kterého stvořil a ví, že je odkázán na smyslové vjemy. Proto mu takto vychází vstříc. Volí k tomu znamení, která jsou obecně lidská. ...
I zde jsou znamení nejen odkazy na vnitřní proces: to co naznačují, to zároveň působí. ...
Sjednocují člověka s Bohem, Bůh vstupuje doprostřed našeho života a každodenní činnosti. ...
Slovo svátost (sacramentum) znamená “svatou věc”, “tajemství”. Od 12. století se tohoto jména používá pro sedm Kristem ustanovených účinných znamení milosti: totiž křtu, biřmování, eucharistie, svátosti pokání, kněžského svěcení, manželství a pomazání nemocných.


Ani magie, ani kouzla
Je možné, že by se Bůh vázal na tato znamení?Nedostal by se tím do lidské moci? Nejsou to kouzla, magie, pověry?
Vraťme se k výše zmíněným lidským projevům lásky. Tato znamení můžeme užívat také jen formálně, vnějškově, aniž vycházejí ze srdce. Svátosti potřebují, aby je za své přijal jak Bůh, tak i člověk.
Působení milosti může s viditelnými znameními spojit jen Bůh. Tam, kde se lidé pokoušejí sami svou vůli a silou vynutit si z Boha přízeň a pomoc různými úkony, mluvíme o magii nebo kouzlech. S tím však nemají svátosti nic společného. Boha se nemůžeme zmocnit, nemůžeme ho “vlastnit, omezovat nebo vázat. Bůh jedná ve svátostech nikoli proto, že musí, nýbrž proto, že chce - na základě své věrnosti. On sám dává příslib své přítomnosti při užívání Kristem ustanovených znamení. ... Protože on skrze církev křtí, učí, uzdravuje, osvobozuje, naplňuje... Proto také není účinnost svátosti závislá na osobní kvalitě toho, kdo ji uděluje... ... Naproti tomu musí tomuto znamení odpovídat vnitřní postoj u člověka, který svátost přijímá. Víra je předpoklad pro přijetí všech svátostí, neboť svátosti nejsou automaty, které po spuštění působí samy od sebe. Nemohou se uplatnit u člověka, který (jim) nevěří a nespolupracuje s milostí... Svátosti jsou spíše jako i setba, která je odkázána na dobrou půdu, jinak nevzroste.
Jak jsme již naznačili, Bůh ve svém působení není samozřejmě vázán svátostmi, ale může udělovat svou milost také přímo, čistě duchovně, a jistě to dělá.
Ale protože my lidé jsme tělo a duch, potřebujeme neustále viditelná znamení k tomu abychom mnohé z našeho vnitřního smýšlení vyjádřili a i pochopili. Připomeňme jen nejrůznější formy pozdravu u různých národů, na symboliku výměny snubních prstenů, které mají manželům připomínat slib věrnosti. Jen těžko si dovedeme představit, že bychom se těchto nejrůznějších výrazů lidských vztahů měli vzdát. - A proč by nemohly plnit svou funkci i v oblasti náboženské, ve vztahu s Bohem?! Proč by člověk musel být právě jen v oblasti náboženství odkázán jen jednostranně na oblast rozumu a vůle a musel “opustit” svět, ve kterém je doma a zanechat vše lidské za sebou? Ježíš Kristus takto nesmýšlel, ba právě naopak... A v tom tkví podstata jeho vtělení...

Svátosti a život
Všechny svátosti - jsou-li správně chápány a prožívány - vycházejí na pomoc člověku v jeho touze a potřebě štěstí a naplnění života. I když jako celek mají jen jednu společnou úlohu, každá jednotlivá svátost ji plní svým vlastním způsobem. Všechny slouží spáse člověka a doprovázejí ho celým životem v různých situacích a událostech života...
Síle svátostí můžeme důvěřovat. Jsou pro člověka pramenem Boží milosti, která se projevuje právě v nejrůznějších situacích života. Boží milost ale není vázána jen na tyto svátosti. Bůh má mnoho cest k člověku. Kdo neví nic o pomoci, ketrou nám Bůh nabízí ve svátostech, může přesto zakusit Boží milost, když se upřímně snaží hledat Boží vůli....
Svátosti totiž nejsou nic jiného, než pokračování Kristoiva vtělení. Bůh skrze ně neustále vstupuje do naší pozemskosti, zlidšťují se a zvěcňují, aby nám Bůh byl blízko. Zde se ukazuje základní zákon vykoupení - záchrany a naplnění lidského života - tak jako Boží Syn kvůli člověku přijímá viditelnou podobu, tak i v budoucnosti má být Kristovo jednání ve světě spojeno s viditelnými znameními. Znameními, které využívají nám známé a pochpitelné symboly z oblasti našeho normálního života...

/Podle Naší víry, str. 158nn/


Čtení z dnešního dne: Pátek 23.2.

Ez 18,21-28; Mt 5,20-26

Komentář k Mt 5,20-26: Často nás jde k oltáři tak málo… Není to právě tím, že se nedovedeme s druhými smířit, a tak raději zůsteneme doma?

Zdroj: Nedělní liturgie

Proti jakékoliv totalitě lze bojovat i jinak než mečem

(23. 2. 2018) V nacistickém kriminále jsem si uvědomil, že mezi Hitlerem a Stalinem je ještě třetí perspektiva, třetí možnost – a sice...

Händel - výročí narození (* 23. února 1685)

(22. 2. 2018) Tělnatý, cholerický a věřiteli pronásledovaný skladatel přinesl přese všechno skvělé plody...

Stolec svatého Petra (22.2.)

(21. 2. 2018) Svátek stolce svatého Petra připomíná primát apoštola Petra mezi ostatními apoštoly. Tuto službu ustanovil sám Ježíš a...

Katecheze o rodinách pro rodiny

Katecheze o rodinách pro rodiny
(20. 2. 2018) Papež František nabízí šest katechezí s mottem: "Mluvme o rodině! Buďme rodinou!"

Přijímací řízení KTF - do konce února

Přijímací řízení KTF - do konce února
(20. 2. 2018) Přemýšlíte, kam se vydat po střední škole? Rádi byste rozšířili obzory možností studia svých dětí? Anebo Vaši potomci...

Když děti nepřicházejí

Když děti nepřicházejí
(20. 2. 2018) Nové číslo časopisu Rodinný život nese téma opředené mnoha otazníky, jež se ovšem dotýká stále většího počtu...