Navigace: Tematické texty I InternetRůzné podklady, přednášky a texty Využívání Internetu v poslání církve /Josef Ptáček 1999/

Využívání Internetu v poslání církve /Josef Ptáček 1999/

INTERNET – jak nám může být užitečný?

Praha
19. dubna 1999



Obsah

Úvod
1. Internet a jeho bouřlivý rozvoj
2. Co Internet nabízí?
3. Vize a další vývoj Internetu
4. Internet přináší nový životní styl
5. Internet = zrcadlo společnosti
6. Využití Internetu v poslání církve
7. Linka důvěry na Internetu
8. Co je potřeba k připojení do Internetu?
9. Závěr
Seznam použitých pramenů







Úvod - Internet je aktuální téma dnešní doby

Internet je v současné době jedním z aktuálních námětů mnoha článků, diskusí, prezentací, výstav, konferencí, apod. Můžeme se dozvědět, jak prostřednictvím Internetu získávat různé informace, komunikovat se svými přáteli i nepřáteli, zapojit se do mnoha diskusí v různé podobě, nakupovat, poslouchat rozhlas či dokonce televizi, přistupovat ke svému bankovnímu účtu, levně telefonovat, dobře si vydělat, pracovat doma místo v podnikové kanceláři, navazovat kontakty s novými lidmi, hrát různé hry a mnoho dalšího. Nechybějí ani úvahy o budoucím významu Internetu v rámci probíhající globalizace světa.
Vypadá to, že Internet je úžasný prostředek, s kterým přichází poměrně zásadní zlepšení do několika oblastí lidského života. A uplynulé roky nám ukazují, že tomu opravdu tak je.
Patří snad ke všem lidským vynálezům, že společně s jejich pozitivním využitím se objevuje i možnost jejich zneužití. S určitým zármutkem musíme konstatovat, že toto nebezpečí neminulo ani Internet. A tak je také skutečností, že Internet využívají ke komunikaci a k šíření násilných myšlenek různé extremistické skupiny ve společnosti, prostřednictvím Internetu někteří neoprávněně vstupují do strategických systémů, předávají si čísla kreditních karet a v neposlední řadě využívají Internet k šíření pornografických materiálů.

Problematice kolem Internetu se věnuji několik let, sám ho aktivně používám, mám na starosti jeho využívání pro službu Misijního centra při Arcibiskupství pražském a pomáhal jsem i několika dalším institucím v oblasti Internetu. V této práci se zamyslím nad podstatnými aspekty existence globální počítačové sítě, její minulostí, přítomností a budoucností se zvláštním zaměřením na možnosti Internetu v naplnění poslání a ve službě církve.
Po načrtnutí historie a současných možností Internetu se pokusím zmapovat jeho využívání dnes. Potom budu pokračovat rozborem potenciálu Internetu s důrazem na jeho plánovaný rozvoj a budoucí technologie. Dále rozeberu na konkrétním příkladu jeho využití v církevní praxi a uvedu konkrétní výsledky. Nastíním další možnosti užití Internetu v našich podmínkách a uvedu internetové adresy již existujících zajímavých projektů či jinak související s probíraným tématem.
Tato práce má za cíl poskytnout informace o možnostech Internetu lidem, kteří pracují v církvi popř. v neziskových organizacích. Doufám však, že bude užitečná i dalším čtenářům. Je určena zájemcům o Internet, kteří ho zatím znají pouze z novinových článků, popř. z vyprávění. Také však těm, kteří Internet již aktivně používají a hledají další možnosti jeho efektivního využívání. Budu se snažit uvést jak současné principy fungování Internetu a jeho možnosti, tak zmínit informace i nepříliš známé a nové. Tak, aby se každý čtenář po přečtení tohoto díla dozvěděl něco zajímavého a podnětného.
Při tvorbě této práce vycházím především z vlastních zkušeností, uvedené odborné literatury, mnoha diskusí s jinými odborníky a výsledků používání Internetu v Misijním centru při Arcibiskupství pražském a Pastoračním středisku při Arcibiskupství pražském. Využívání Internetu ve prospěch služby církve v ČR je teprve na počátku. Mnohé informace jsem čerpal ze zajímavých křesťansky orientovaných služeb, které jsou na Internetu k dispozici v jiných zemích - zvláště v USA a ve Francii.
V textu záměrně uvádím příklady projektů z komerční oblasti. Tyto projekty nám totiž mohou být užitečným vzorem k demonstrování možností Internetu a mnohdy i k následování.

Zvláště méně zkušené čtenáře upozorňuji na množství knih o Internetu určených pro začátečníky, které jsou k dispozici na našem knižním trhu. V nich najde případný zájemce i vysvětlení méně známých odborných výrazů, které jsou zde užívány.


Kapitoly zpracovaného tématu:

1. Internet a jeho bouřlivý rozvoj
2. Co Internet nabízí?
3. Vize a další vývoj Internetu
4. Internet přináší nový životní styl
5. Internet = zrcadlo společnosti
6. Využití Internetu v poslání církve
7. Linka důvěry na Internetu
8. Co je potřeba k připojení do Internetu?
9. Závěr
Přílohy





1. Internet a jeho bouřlivý rozvoj

Při vzniku většiny moderních služeb stojí na počátku komerční motivace. U Internetu tomu však bylo jinak. Práce, které nakonec vedly ke vzniku Internetu, financovalo americké ministerstvo obrany prostřednictvím své grantové agentury ARPA (Advanced Research Projects Agency) – agentury pro projekty pokročilého výzkumu. První pokusná síť spojila počítače čtyř univerzit na západě USA: tři v Kalifornii a jednu v Utahu. To znamenalo, že informace v počítači kteréhokoli střediska byly k dispozici přes tuto síť i v ostatních střediscích. Agentura, která tento projekt financovala se jmenovala ARPA, proto nově vzniklá síť byla pojmenována ARPANET.
Agentura ARPA, resp. vláda USA tuto síť platila a po jistou dobu byla formálně i jejím provozovatelem.
Síť ARPANET se ukázala být velmi úspěšnou a čím dál tím více univerzitních a vědeckovýzkumných středisek spolupracujících s resortem obrany USA začínalo mít velký zájem na připojení k této síti. Díky tomu počet uzlů ARPANETu rostl a v roce 1971 jich bylo 16.
Počátkem 70. let začalo být jasné, že je třeba některé použité technologie vyměnit za lépe promyšlené. V čele tohoto úsilí se ocitl americký počítačový vědec Vinton G. Cerf.
Pod Cerfovým vedením vznikl během sedmdesátých let dnešní technický základ Internetu – tzv. protokol TCP/IP. Tento protokol předepisuje, jak mají vypadat data, jež počítač odesílá na Internet nebo z Internetu načítá a také jak tato data putují samotnou sítí. Jeho síla spočívá v tom, že rozděluje data na drobné části, jímž se říká pakety. Každý paket je opatřen adresou odesílatele a příjemce a putuje internetovou sítí zcela samostatně – nezávisle na ostatních paketech tvořících tutéž zprávu. Celkem snadno se vám tedy může stát, že jedna část e-mailu, který obdržíte z Ameriky, k vám dorazila přes Amsterdam a jiná třeba přes Oslo. Rozdělení zpráv na pakety velmi zvyšuje jak celkovou přenosovou rychlost, propustnost a kapacitu sítě, tak i její odolnost vůči výpadkům jednotlivých částí a poruchám. Tím se sítě postavené na protokolu TCP/IP zásadně liší např. od klasických telefonních sítí.
Protokol TCP/IP měl pro svou jednoduchost a užitečnost obrovský úspěch. Jeho podrobný popis byl vždy volně k dispozici a tím se otevřela možnost pro vznik dalších sítí, nijak nepropojených s původním ARPANETem, avšak využívajících týchž technologických principů.
V roce 1973 došlo poprvé k připojení dvou neamerických institucí – britské University College of London a norské Royal Radar Estabilishment (Milan CAHA, Trochu historie, AMA magazín 1, 1999, s. 19).
Jedním z přelomových let byl rok 1983, kdy je sjednocen přenosový protokol pro celou síť ARPANET na zmíněný TCP/IP. V té době měla již přes 500 uzlů. Vytvoření jednotného standardu mělo za následek, že k síti ARPANET se začali připojovat již nejen jednotlivé počítače, ale i celé další počítačové sítě – dříve vzniklé. Tomuto vzájemnému propojování sítí, se anglicky říká “internetworking”. Pro výsledný celek se z tohoto anglického slova ujala zkratka Internet.
V roce 1985 plně civilní agentura NSF (National Science Foundation) v USA buduje svou vlastní síť za účelem práce na jednom projektu. Nová síť se jmenuje NSFNET. Síť NSFNET je propojena se sítí ARPANET, postupně roste a v roce 1990 se stává hlavní páteřní sítí Internetu místo sítě ARPANET. Tím se financování zárodku dnešního Internetu plně přesunulo pod civilní sektor.

Vpravdě přelomovou událostí v dějinách sítě Internet je rok 1989, kdy dochází k otevření Internetu všem zájemcům. Již tedy nejen akademickým a státním organizacím. Tento krok byl provázen mohutnými debatami na téma, zda to je či není pozitivní změna. Obě strany měli horlivé zastánce a horlivé odpůrce.
Velmi rychle začíná vznikat mnoho firem, jejichž předmět podnikání je přímo či nepřímo s Internetem spojen. V roce 1992 bylo již připojeno více jak milion počítačů - z velké části mimo americký kontinent.
Mnohé velké firmy budují své vlastní sítě a tak 30. dubna 1995 je páteřní síť NSFNET nahrazena tentokrát hned několika vzájemně si konkurujícími páteřními sítěmi. Tím fungování Internetu z velké části přechází z neziskové na komerční bázi (Jiří PETERKA, Kapitoly z historie Internetu, Softwarové noviny 4, 1998, s. 38 – 43).
Zajímavé je, že díky zmíněnému protokolu TCP/IP či tzv. systému přepojování paketů je Internet prakticky nezničitelný. V celé síti neexistuje jediný řídící počítač, jehož poškozením je možno vyvolat nefunkčnost sítě jako celku.
Česká republika byla slavnostně připojena do Internetu dne 12. února 1992 – nejdříve na úrovni akademického prostředí.
V červenci 1998 bylo do sítě Internet připojeno celkem již 36 739 000 uzlů na celém světě (Jiří PETERKA, Trendy českého Internetu, Telekomunikační revue 1, 1999, s. 26). Za každým uzlem je potřeba vidět i několik desítek, popř. stovek uživatelů. Odhaduje se, že Internet nyní používá 200 milionů lidí na celém světě a tento počet stále prudce narůstá. Uzly jsou vzájemně propojovány prostřednictvím telefonních linek, vyhrazených datových pozemních spojů a prostřednictvím satelitů.
Společnost Median realizovala v rámci svého projektu Market Media Lifestyle průzkum, ze kterého vyplývá, že Internetu využilo již 16 % populace ČR (David ČÍŽEK, Míry a váhy, Computer 22, 1998, s. 61). Počet uživatelů Internetu stále strmě narůstá po celém světě. Je potřeba také připomenout, že zejména v mladé generaci je zastoupení uživatelů Internetu nepoměrně vyšší než jinde a např. mezi studenty se blíží k 90 %!


2. Co Internet nabízí?

V minulé kapitole jsem uvedl několik základních momentů z historie Internetu. Zmínil jsem univerzální protokol TCP/IP a obrovský počet propojených počítačů na základě zmíněného protokolu. Nyní se však právem nabízí otázka, k čemu je to vlastně dobré a pro člověka užitečné.
Nyní uvedu možnosti - tzv. služby, které Internet v současné době nabízí. Představím zde pouze ty hlavní, nejvíce používané, popř. perspektivní z dnešního pohledu do budoucnosti.

- e-mail
Na prvním místě je to bezesporu elektronická pošta – e-mail. E-mail je podle všech statistik nejvíce používaná služba Internetu. Její výhody jsou všeobecně známé – rychlost, spolehlivost a velmi nízké, popř. nulové náklady. Odeslaná zpráva je doručena kamkoli ve světě během několika sekund, max. hodin. Pro tyto svoje vlastnosti stoupá e-mail stále na významu.
Mnohé firmy bez přístupu k elektronické poště ztrácejí zisky, neboť “klasická” komunikace (pošta, telefon a fax) je pro potencionální obchodní partnery podstatně větší finanční zátěž než e-mail. Používání elektronické pošty narůstá samozřejmě i v neziskových a církevních organizacích – opět především pro svou rychlost a cenu. Dnes již není výjimkou využívání e-mailu i k čistě privátním účelům.
O rozšíření elektronické pošty se zasloužil i masový nástup mobilních telefonů GSM. Většina mobilních telefonních sítí umožňuje alespoň omezený přístup k internetové službě e-mail prostřednictvím tzv. SMS zpráv. Využití mobilního telefonu je jeden z nejsnazších způsobů, jak dnes získat přístup k elektronické poště za extrémně nízkou cenu.

Občas je v souvislosti s e-mailem zmiňován problém nevyžádané – většinou reklamní pošty, tzv. spam. Některé firmy rozesílají své nabídky hromadně na e-mail adresy z veřejných, popř. koupených databází. Známe také podobný problém v podobě plnění klasických poštovních schránek ve velkých městech nevyžádanými reklamními letáky.
Proti nechtěným elektronickým zprávám se lze bránit pomocí filtrovacích programů a existují i další možnosti. V některých zemích je tento problém ošetřen i zákonným opatřením. Je však potřeba dodat, že ve většině případů si “postižený” za stav, kdy mu do jeho e-mail schránky chodí množství elektronických reklam, může sám. Na Internetu totiž existují i určité služby, které jsou financovány právě prodejem databáze e-mail adres svých klientů za účelem reklamy různým firmám. Pokud je někdo využívá, může očekávat dříve nebo později podobné důsledky. Tomu se dá předcházet zadáváním svojí druhé - méně důležité - e-mail adresy při využívání těchto služeb.

Elektronická pošta neslouží pouze k dvoustranné korespondenci, ale jejím prostřednictvím se každý může snadno zapojit do tisíců diskusních konferencí, odebírat různé elektronicky distribuované zpravodaje, apod.
Mezi důležité diskusní a informační služby založené na principu šíření elektronických zpráv, patří také tzv. diskusní skupiny Usenet.

- WWW
Obšírně jsme se zastavili u elektronické pošty a nyní můžeme postoupit k další velmi populární službě. To jsou tzv. WWW (World – Wide – Web) stránky či prostě web.
Pokud chtěl někdo v dřívější době prezentovat své názory, zajímavé obrázky, zvukové a video záznamy, programy, apod. široké veřejnosti, musel vynaložit poměrně velké úsilí i finanční prostředky. S rozvojem Internetu to však může udělat každý člověk s přístupem na Internet velmi snadno a bez vysokých nákladů. Stačí převést dané dílo do digitální podoby a poslat ho na určitý síťový počítač - server, který je k Internetu trvale připojený. Od toho okamžiku je umožněn přístup z celého světa k jeho materiálům. Stačí znát pouze internetovou adresu jeho materiálů. K přístupu k uloženým dokumentům a k vytváření různých typů prezentací se nejvíce používá právě technologie WWW.
Je jasné, že této možnosti již delší dobu využívá velké množství lidí. Neexistuje žádný centrální evidenční systém všech dostupných dokumentů v síti Internet (ani z principu nemůže existovat), ale současný odhad celkového počtu WWW stránek dostupných na Internetu se pohybuje okolo 320 milionů (Petr MICHALÍK, Na velikosti záleží, Detektiv, http://www.Detektiv.cz). To je jistě úctyhodné číslo. Za tímto číslem se skrývá ohromná nabídka a nutno dodat - různé kvality. Od oficiálních prohlášeních papeže, přes katalogy knihoven v různých zemí, obchody, banky, vedení “on-line” diskusních klubů, jízdní řády a zpravodajství až po rasistické a pornografické materiály. Na Internetu není centrální evidence všech dostupných materiálů, ale existuje mnoho různých nástrojů určených pro hledání v této obrovské síti. V České republice jich je také několik. Jeden katalog českého Internetu se jmenuje příhodně - “Seznam”. Příloha č. 4 ukazuje jeho titulní stránku, ze které můžeme vidět hlavní kategorie dostupných zdrojů na českém Internetu. Každá uvedená kategorie má velké množství dalších pod - kategorií.

- rozhlasové a televizní vysílání
V současnosti se velmi prudce rozvíjí využívání Internetu také k vysílání rozhlasových a televizních pořadů. Zatímco v dnešní době již není problém poslouchat vysílání mnoha rozhlasových stanic na Internetu ve slušné kvalitě, kvalita televizního vyslání přes Internet zatím zaostává za kvalitou klasicky přijímaného vysílání. To se však postupně mění, jak si nastíníme později. Pro nás je zajímavé např. to, že po Internetu můžeme v České republice poslouchat velmi pěkné křesťansky orientované rozhlasové stanice např. z USA.

- telefonování a videokonference
Velmi dynamicky se rozvíjející oblastí je využívání Internetu k uskutečňování telefonních hovorů a pořádání videokonferencí. Na rozdíl od používání klasického telefonu ke stejným účelům, je velikou předností Internetu opět cena. Každý účastník platí pouze lokální připojení do internetového uzlu, popř. také poplatek za propojení z Internetu do veřejné telefonní sítě. Tímto způsobem je možné uskutečňovat telefonní hovory po celém světě za zlomky běžných cen.
Např. s využitím služby “Net2Phone” od firmy CesNet se lze jednoduše přes Internet dovolat na telefonní stanice ve většině zemí světa aniž by jejich uživatelé museli být připojeni také k Internetu. Hovor do USA na klasický telefon stojí necelých 5 Kč/minutu.

- interaktivní komunikace - chat
Poslední ze série služeb, kterou zde nyní představím, tvoří některé prostředky tzv. interaktivní komunikace. Pokud má někdo potřebu s jiným člověkem komunikovat v reálném čase prostřednictvím Internetu, může samozřejmě využít výše zmíněný přenos hlasu - internetový telefon.
Velmi rozšířené jsou i další služby. Někdy je totiž výhodnější a užitečnější použít tzv. systém ICQ, IRC, popř. jednu z mnoha služeb pracujících přes běžné WWW rozhraní, apod. Pomocí těchto prostředků dochází ke spojení dvou nebo více uživatelů Internetu v reálném čase. Takto propojení uživatelé mají možnost vzájemné komunikace prostřednictvím klávesnice a monitoru. Jednoduše – pokud někdo napíše něco do obslužného programu, tak to druhá strana prakticky okamžitě vidí na svém monitoru. Tomuto druhu komunikace se někdy říká “chat”. Výhodou je opět cena a někdy i specifické možnosti využití. Mnohé tyto systémy umožňují i přenos souborů, možnost pracovat na fyzicky vzdáleném počítači, apod.

Často dochází k vzájemnému propojování zmíněných služeb. Takže se např. na některých serverech, které pracují jako prodejny různého zboží (využití služby WWW), můžeme setkat s možností přímého telefonického kontaktu s prodejcem (využití Net2Phone) - všechno kompletně přes Internet.

Na tomto místě je vhodné připomenout, že v Internetu prakticky neexistuje zpoplatňování uživatele podle vzdálenosti jím připojovaného počítače - serveru. Z hlediska finančních nákladů je jedno, zda se připojujeme na server, který je fyzicky umístěn ve vedlejší ulici či městě, či na ten, který je na druhém konci světa! Z této důležité vlastnosti Internetu plyne mnoho dalšího.

Závěrem této části ještě několik poznámek o jedné z diskutovaných vlastností Internetu. Touto vlastností je otázka anonymity. Odpověď na tuto otázku se totiž dotýká i dalších úvah o způsobu využívání globální počítačové sítě.
V zásadě platí, že na Internetu (stejně jako v reálném světě) je anonymity stále méně. To je dobře, pokud žijeme ve svobodné zemi.
Také existují specializované “služby” určené ke skrývání vlastní identity (jsou využívány zvláště distributory nelegálních materiálů, apod.). Naštěstí ani takové služby nejsou většinou všemocné. Dříve bylo mnohdy velmi těžko zjistitelné, kdo se připojil na určitý server v síti, apod. S rozvojem digitálních telefonních ústředen a dalšího, je možné “vystopovat” zdánlivě anonymního uživatele Internetu. Je potřeba však podotknout, že odhalování identity jednotlivých uživatelů nemá v moci zdaleka každý, kdo chce a má na to chuť. Často je potřeba mít přístup k různým databázím (správce konkrétního serveru, poskytovatele připojení, telefonní společnosti).
I když by někomu možná mohlo vadit, že jeho aktivity na Internetu nejsou zase až tolik anonymní, jak by se mohlo na první pohled zdát, v současnosti výhody této skutečnosti jednoznačně převyšují nad nevýhodami. Prostředky k odhalování identity uživatelů Internetu má totiž především policie a to je v civilizovaných zemích záruka určitého bezpečí. Nakonec v dnešní době se o existenci absolutní anonymity dá v souvislosti s moderními technologiemi jako je např. telefon, rozvinutá telekomunikační infrastruktura, družicový systém určování polohy GPS, atd. mluvit velice těžko…


3. Vize a další vývoj Internetu

Internet probíhá prudkým vývojem na několika frontách.
Jednou z nich je neustálé zvyšování přenosové kapacity této počítačové sítě. Rychlost přenosu informací je jedním z limitujících faktorů jeho dalšího využívání v současnosti a nasazování dalších služeb. Problém nenastává při přenosu elektronické pošty, textu a jednotlivých obrázků. Mírný problém nastane při náročnějším přenosu zvuku (rozhlas, telefonování), ale vážné nedostatky se projeví především při přenosu televize a multimédií vůbec. V současné době např. vysílání televizních pořadů přes Internet lze brát pouze jako určitý doplněk ke stávajícím systémům.
Mnohé subjekty si tuto situaci uvědomují a intenzivně investují do dalšího rozvoje internetové infrastruktury. Nejvíce aktivní je v tom americká vláda, která přijala strategický plán rozvoje Internetu a každý rok do něj investuje miliardy dolarů.
Postupně se také vytváří systém s názvem “Abilene” neboli “Internet 2”, který byl spuštěn v březnu 1999 a zatím do něj bylo investováno 500 miliónů dolarů. Tato počítačová síť bude překrývat současný Internet. Mezi její hlavní výhody patří několikanásobně větší rychlost (2,4 Gb/s) oproti stávajícímu Internetu. Umožňuje zcela bezproblémový přenos dat, televize, telefonních hovorů a mnoha dalšího. Jedním z mnoha cílů je umožnění služby typu “video on demand” – videa na vyžádání. Uživatel si určí, jaký typ pořadu chce sledovat a systém mu ho po síti začne pouštět. V současnosti již existují funkční zárodky těchto systémů zastoupené např. službou na adrese http://www.Broadcast.com. Těchto principů lze samozřejmě využívat nejenom pro zábavu, ale i pro mnoho dalšího (databáze odborných dokumentů, apod.).

Další frontou, na které probíhá usilovný vývoj, je způsob přístupu do Internetu jako takový. Na počátku se dalo vstupovat do Internetu pouze z počítačů, které k němu byly trvale připojeny ve velkých výpočetních střediscích. Později začalo být možné, aby měl do Internetu přístup i ten, kdo má k dispozici počítač, telefon a modem (zařízení, které umožní propojení dvou počítačů přes telefonní síť). Během posledních let se objevily i další možnosti. Jednou z nich je možnost přístupu za pomoci televizoru a dokoupeného zařízení, které televizní přijímač propojí do Internetu přes telefonní linku, popř. se dá zakoupit televizor již s tímto zabudovaným zařízením a místo telefonní linky se může využít kabelový rozvod televize. Tímto postupem odpadá nutnost použít počítač.
V současnosti vzniká řada zařízení umožňující přístup do Internetu za využití bezdrátových - mobilních telefonních nebo ryze internetových sítí. Předpokládá se, že budoucnost patří ve velké míře právě malým a relativně levným osobním komunikátorům, prostřednictvím kterých bude moci každý telefonovat a přistupovat do Internetu z různých míst na světě. V současné době již tyto komunikátory existují (např. NOKIA Communicator) a spolupracují ať už s mobilními pozemními (např. GSM) nebo satelitními (Iridium) sítěmi. Čeká nás však pokles ceny, zvyšování rychlosti přenosu a tím i možností.
Aktuální informace o Internetu a souvisejících technologiích najdete na adrese http://www.Mobil.cz a http://www.Lupa.cz.



4. Internet přináší nový životní styl

Ano, pro mnohé představuje již nyní Internet nový přístup k životu, informacím a zábavě. Chcete se dozvědět co je nového v politice, kultuře či jaké bude zítra počasí? Najdete si aktuální zpravodajství ČTK a CNN, popř. si přečtete poslední vydání vašich oblíbených novin, které je na Internetu k dispozici. Chcete se podívat na mapu, najít konkrétní ulici v určitém městě a nebo navštívit třeba “virtuální Jeruzalém”? I to je možné. Nevíte, kdy vám jede vlak, autobus, či chcete přeložit několik cizojazyčných slov do svého mateřského jazyka? Chcete se podívat kolik korun máte na vašem bankovním účtu, nakoupit nějaké zboží či si zahrát s někým na druhém konci světa třeba šachy, aniž byste se zvedli z vaší židle? Chcete se s někým novým seznámit, popř. si pouze popovídat? Chcete zjistit co nejvíce informací na některé téma, aniž byste museli navštívit vaši knihovnu a platit za rešeršní služby? Prostřednictvím Internetu je to všechno k dispozici a navíc většinou zadarmo.
Je pochopitelné, že takové možnosti Internetu musí mít vliv na životní styl člověka – uživatele Internetu podobně, jako měl např. vynález telefonního přístroje.
S masovým rozvojem Internetu začínají vyvstávat mnohé otázky pro odborníky různých směrů - právníky, sociology, psychology, pedagogy i teology.
Mnoho lidí Internet využívá jako pouhého komunikačního prostředku či zdroje informací. Současně však na Internetu existuje poměrně početná a stále vzrůstající skupina lidí, pro které se Internet stal prakticky jejich “životním prostorem”. Tyto skupiny jsou natolik charakteristické, že se již dá mluvit o internetové subkultuře. Typický příklad jedné z mnoha komunit najdete na adrese http://www.ROA.cz nebo na http://www.Talossa.com.


5. Internet = zrcadlo společnosti

Z výše uvedeného je patrné, že rozsah Internetu je obrovský a tudíž těžko uchopitelný a popsatelný. Zevrubný přehled můžeme získat z již zmíněné přílohy č. 4. Příloha č. 5 ukazuje nabídku serveru GOSHEN.net, který patří mezi největší katalogy zajímavých internetových nabídek a služeb pro křesťany.

Občas se můžeme v novinách dočíst, že na Internetu je mnoho pornografických materiálů. I přesto, že zdůrazňování existence uvedených materiálů je poměrně novinářsky populární, je potřeba si uvědomit, že tyto materiály tvoří pouze velmi malou část z celkového obsahu sítě Internet. Zároveň je pornografie dobrým příkladem pro zdůraznění, že v současné době prakticky neexistují žádná omezení týkající se obsahu publikovaných materiálů. To je dáno samotnou povahou této sítě. Internet nepodléhá jako celek nějakému právnímu systému a z technického hlediska zatím není možná zásadní regulace poskytovaného obsahu. Pokud zákon v určité zemi zakazuje zveřejnění některého typu materiálů v počítačových systémech, není příliš velkým problémem, umístit tyto nežádoucí materiály do jiné země, kde takový zákon není. Přístup z kteréhokoli místa na světě však zůstane zachován.
Je třeba zmínit pokusy státních orgánů některých zemí (např. Německa a Číny), které se snažili blokovat přístup k určitým zdrojům z morálních nebo politických důvodů. Tyto pokusy však pokaždé byly prakticky neúčinné, neboť existují poměrně jednoduché technické postupy, jak jim čelit. Na příkladu zmíněných zemí si můžeme domyslet, že to je vlastnost jak pozitivní (Čína - svobodný přístup k informacím), tak i negativní (Německo - morálka).
Jediným řešením se zatím zdá výchova k novému přístupu k informacím a důstojnosti lidské osoby vůbec. Posilovat umění vybírat si a dávat přednost kvalitním nabídkám. To se samozřejmě netýká pouze Internetu…
Docházíme v této dílčí úvaze k závěru, že za obsahem Internetu stojí konkrétní lidé s různými motivy. Každý může publikovat, co chce - bez omezení. Proto můžeme nazývat obsah Internetu vpravdě zrcadlem společnosti.
A je potřeba mít stále na paměti, že každý může na Internetu zvednout poměr kvality před brakem. Záleží totiž také na nás, co si prostřednictvím Internetu budeme předávat...


6. Využití Internetu v poslání církve

Velká část organizací používá Internet, aby ušetřila peníze za jiné prostředky komunikace – poštu, telefon a fax. Další velkou oblast využívání Internetu tvoří přístup k všeobecně potřebným službám - k aktuálnímu zpravodajství z různých oborů, informacím všeho druhu, různým katalogům, provádění bankovních operací, nakupování, rezervačním systémům, rozhlasu, televizi, atd. Využívání Internetu k těmto účelům zde bylo již dostatečně uvedeno. Nyní se budeme věnovat specificky křesťansky – orientovaným službám a nabídkám.

Zkusme se nejdříve porozhlédnout po Internetu, co zde může být užitečné pro ty, kteří hledají povzbuzení pro svou víru, materiály ke službě, možnosti výměny informací, názorů, apod.
Podívejme opět do katalogu “Seznam”, - na oddíl “Náboženství”. Vytištěnou nabídku z tohoto katalogu najdeme jako přílohu č. 6. Z této přílohy vyčteme mnohé zajímavé projekty, které jsou již dnes dostupné na Internetu v češtině.
V zahraničí je podobných nabídek několikanásobně více. Na Internetu najdeme stránky Vatikánu včetně tiskového servisu, promluvy papeže, nejnovější i starší církevní dokumenty v různých jazycích, vysílání několika křesťanských rozhlasových i televizních stanic. Dále nalezneme encyklopedie, prezentace jednotlivých farností, společenství, organizací, misijní aktivity, teologickou literaturu, množství překladů Bible a příslušné studijní literatury s velmi rychlým vyhledáváním, křesťanské časopisy, velmi odborné či všeobecné teologické diskuse a konference, atd. Hlavní internetové adresy, kde se dají tyto a další služby najít, jsou uvedeny na konci této práce.
Oproti klasickým metodám šíření informací (např. formou tištěných materiálů, knih, časopisů), zde vítězí Internet opět díky svojí rychlosti (po uveřejnění na Internetu je dílo dostupné okamžitě z celého světa všem zájemcům), jednoduchosti a ceně.
Těchto výhod Internetu se velmi záhy ujali také různé sekty a kulty. Proto můžeme na síti najít např. prezentaci Scientologie (http://www.Scientologie.cz) nebo Bahá'í informační středisko (http://www.Bahai.cz). Velmi pěkné WWW stránky má také Hare Krisna (http://www.HareKrsna.cz).

Je potřeba si uvědomit, že Internet začíná v sobě zahrnovat prostředky masové komunikace, které jsou v dnešní době považovány jako klasická a obvyklá (tisk, rozhlas a televize). Tento proces se velmi pravděpodobně již nezastaví, a proto nevěnovat dostatek pozornosti Internetu znamená neuchopit velmi významnou příležitost k oslovení obrovského počtu lidí. Zvláště v době, kdy pozorujeme obrovský význam sdělovacích prostředků na utváření veřejného mínění a kultury, to může mít dosti neblahý dopad. Stačí si vybavit známé zkušenosti o vlivu televize. V USA již průzkumy veřejného mínění jasně ukazují, že zvláště mladá generace tráví na Internetu stále více času, na úkor sledování televizních pořadů. Tento trend se šíří do všech míst, kde Internet nabývá na významu a dá se již pozorovat také v ČR.

Toto všechno jsou důvody, proč si Internet zaslouží naší pozornost. Dnešní technologie se neustále zdokonalují, komunikační možnosti jsou po technické stránce obrovské a stále prudce narůstají. Často se můžeme dočíst o globalizaci světa, globální vesnici, informačním věku či informační společnosti, apod. Internet se stává mohutným nástrojem k uskutečnění těchto vizí. Otázkou však je, “jakým duchem se nabídka na Internetu ponese”. Jako křesťané můžeme stát stranou a potom si vzájemně stěžovat, k jakým špatnostem se Internet využívá či zneužívá. Anebo můžeme do něj vstoupit s nabídkou, která je základní odpovědí na lidskou touhu po lásce a odpuštění - Dobrou zvěstí, Evangeliem Ježíše Krista. To záleží opravdu pouze na nás.
Papež Jan Pavel II. se rozhodl pro druhou variantu a jeho příspěvek ke zkvalitnění Internetu je veliký. V současné době vatikánské stránky na Internetu (http://www.Vatican.va) navštěvuje každý měsíc kolem 7 milionů zájemců. Jak sdělil prezident vatikánské komise pro Internet arcibiskup Claudio Celli, jsou tito zájemci z více než padesáti zemí. Nejvyšší zájem je tradičně o projevy papeže. (srv. zprávu TS ČBK č. 980348).
Zajímavá je také služba veřejnosti, kterou nabízí německé biskupství ve Fuldě (http://www.bistum.Fulda.net/forum/forum.html). Velmi jednoduchým způsobem může na biskupství každý zájemce poslat dotaz, týkající se života v diecézi. Na jeho dotaz kompetentní osoba z biskupství odpoví - opět prostřednictvím Internetu.

Současně však také musíme podotknout, že Internet je pouhým prostředkem a tím vždy objektivně zůstane. Výhodou Internetu oproti jiným komunikačním prostředkům je však rozsáhlá možnost uzpůsobovat nabídku pro konkrétní návštěvníky, možnost zachování relativní anonymity, jednoduchost, komplexnost získávání informací, možnost kvalitních hodnocení úspěšnosti vytvořených projektů, nízká cena, apod.

Církev může Internet k naplnění svého poslání (Mk 16, 15 – 20) využít několikerým způsobem. Předně je potřeba zpřístupnit co možná nejpřijatelnějším a nejvěrnějším způsobem nabídku evangelia pro různé uživatele. Dále je potřeba zpřístupňovat křesťanské prameny (Bible, katechismus, jednotlivé církevní dokumenty, apod.). S Internetem je potřeba také počítat při prezentování jednotlivých institucí, sdělování nových událostí, pozvánek, nabídek, apod.

Další velká oblast možností využívání Internetu je přímá komunikace s jednotlivými zájemci či celými skupinami. Na mnoha diskusních serverech můžeme pozorovat poměrně velký zájem nalézt odpovědi na životní otázky, apod. Je potřeba, abychom se těmto lidem věnovali. Prvek osobní komunikace – třeba i přes Internet – je potřeba zdůraznit. Velká část námahy by přišla nazmar, kdyby internetové projekty neumožňovali přímý kontakt s lidmi ochotnými poskytnout radu či pomoc.
Již mnoho let je zcela běžné, že hvězdné osobnosti z kulturního, společenského a politického života jsou lidem na Internetu k dispozici k veřejným rozhovorům a dotazům v předem určeném čase a mnozí to využívají. V oblasti života církve však v tomto směru existují pouze nesmělé krůčky.

V současné době je drtivá většina křesťansky orientovaných nabídek dostupná většinou pouze v angličtině. V češtině již také existuje několik serverů, ale současný celkový stav a kvalita zdaleka neodpovídá reálným možnostem ani poptávce ze strany uživatelů Internetu. V dnešní době již práce na tvorbě internetové nabídky pro veřejnost je odpovědným úkolem pro koordinovaný tým lidí s oficiálním pověřením a potřebným zázemím. Podobně jako práce na vytváření novin, rozhlasové či televizní stanice.

O jednom z prvních projektů, který se snaží na jednu z potřeb uživatelů Internetu odpovědět, budu psát v další kapitole. Jedná se o Linku důvěry – Help Line, kterou provozuje Misijní centrum při Arcibiskupství pražském.
Další velmi užitečný a zajímavý projekt je server Pastoračního střediska při Arcibiskupství pražském na adrese http://www.vira.cz. Zde zájemce najde rozjímání na každý den, úryvky z podnětných knih, programy akcí a mnoho dalšího. Získává si stále více pravidelných i občasných návštěvníků. Současně je konkrétním příkladem toho, že věnované úsilí má smysl a přináší ovoce. Množství dopisů a navázaných kontaktů to jednoznačně potvrzuje.


7. Linka důvěry na Internetu

V této části se budu zabývat jedním z projektů na Internetu, který zrealizovalo a provozuje Misijní centrum při Arcibiskupství pražském. Jedná se o internetovou Linku důvěry.
Uvedená Linka důvěry vznikala postupně a její další vývoj stále trvá. Jedná se o užitečný projekt na Internetu, který přispívá k větší dostupnosti pastorační služby pro širokou veřejnost bez omezení a ke snazší možnosti kontaktovat církev, popř. najít konkrétní pomoc v různých těžkostech. Prostřednictvím zmíněné Linky důvěry je možné najít člověka ochotného naslouchat, poradit a pomoci nalézt odpověď na základní životní otázky, různé problémy, nejistoty, apod. Využívá se tak mohutný a specifický potenciál Internetu ke vzájemné pomoci a sdílení evangelia.


- obecný rozbor problému
V dnešní době můžeme kolem sebe pozorovat mnohdy velmi narušené mezilidské vztahy a tím i vzájemnou komunikaci. Dříve lidé řešili svoje osobní problémy v životě především ve společenství vlastní rodiny či se svými přáteli. Dnes vzhledem k částečnému rozpadu základních sociálních struktur (především rodiny), stále více lidí nemá možnost se svěřit někomu blízkému, hledat u něj radu a pomoc. Pokud člověk v nouzi překoná určité obavy a bariéry, tak může vyhledat kněze, psychologa, psychiatra či navštívit nějaké krizové středisko. Popř. využít stále více populární telefonickou linku důvěry. A samozřejmě se nyní nabízí otázka, zda i Internet lze využít k pomoci lidem v nouzi.
Odpověď zní jednoznačně - ano. Internet může přinést do oblasti pastorační služby několik prvků, kterými významně obohatí jiné existující nabídky a postupy.
Na přední místo, kde se může projevit přínos globální počítačové sítě v oblasti duchovní péče oproti klasickým způsobům (např. osobní návštěva), patří větší možnost klienta zachovat si jím určenou míru odstupu od kontaktovaného zdroje pomoci. Poradenství prostřednictvím Internetu může (ale nemusí!) být velmi neosobní. Tato možnost mnoha lidem, alespoň zpočátku vyhovuje. Dnes často mají lidé strach z manipulace či nátlaku a vlastnosti komunikace přes Internet jim proto mohou výrazně ulehčit rozhodnutí, zda hledat či nehledat pomoc u nějaké instituce, odborníka či “pouze” položit otázku, která však může být pro dotyčného palčivým problémem.
Mezi další vlastnosti, které jsou při využívání Internetu v oblasti pastorační služby přínosem, patří možnost formulovat svůj problém nebo dotaz v klidu a písemně, pohodlí při využívání této služby, příp. nízká cena, apod. I pro stranu pomocného či krizového centra přináší Internet několik výhod. Je to relativní dostatek času na zpracování odpovědi klientovi (oproti např. telefonickému kontaktu), nízké náklady na zřízení a provoz internetové linky důvěry, možnost týmové práce bez nutnosti být na stejném pracovišti, jednoduchá kontrola efektivity, apod.
Podobně jako v reálném životě, tak i mezi uživateli Internetu se vyskytují lidé, kteří občas prožívají životní a rodinné krize, mají vážné životní problémy, touží se někomu svěřit, hledají přátelství, shánějí informace a radu ohledně náboženských sekt, mají zájem o službu církve, ale nevědí, “jak na to”, chtějí zodpovědět odborný dotaz, apod. Některé známé výzkumy dokonce naznačují, že Internet je pro svoje specifické vlastnosti vyhledáván právě lidmi s různými duševními poruchami více než jiné prostředky komunikace. Je potřeba se zamyslet, zda a jakou formou těmto lidem zprostředkovat na Internetu poradenskou službu.
Otázka nyní zní, jakým způsobem zrealizovat nabídku pastorační pomoci na Internetu. Pravděpodobně prvním krokem bude nutnost uvědomit si, na jakou skupinu uživatelů se chceme soustředit (např. podle jazyka, regionu či jiné specifikace), jaký typ pomoci tato skupina potřebuje a samozřejmě musíme posoudit, jaké máme reálné možnosti.



- konkrétní řešení
Misijní centrum při Arcibiskupství pražském vzniklo v roce 1994. Jeho posláním je sdílení evangelia a křesťanských ideálů ve společnosti různým a často velmi rozmanitým způsobem, provoz kontaktního domu Michael v Praze 2, pomoc lidem v krizových situacích, pořádání různých akcí, seminářů, pobytů zaměřených na celkovou obnovu člověka, apod. Mezi provozované aktivity patří také rozšiřování nabídky na Internetu.
Misijní centrum je zcela nevýdělečná instituce financovaná z darů lidí a organizací, kteří jeho aktivity shledávají za užitečné.

Jako odpověď na zde probíranou potřebu zavést konzultační formu pomoci na Internetu, Misijní centrum při AP uvedlo do provozu internetovou Linku důvěry na adrese http://help.misie.cz.
Uvedená Linka je zaměřena především na uživatele v České republice, popř. na Slovensku. Každý uživatel Internetu může na této Lince důvěry obdržet radu, odpověď, zprostředkování pomoci nebo si dohodnout osobní návštěvu v kontaktním domě Michael blízko centra Prahy prostřednictvím elektronické pošty. Služba přešla počátkem roku 1999 do plného provozu. Pracovní tým je nyní tvořen členy Misijního centra a 14 externisty různého zaměření a vzdělání.

Uplynulý roční zkušební provoz ukázal několik věcí. Především relativně velký zájem o podobnou službu na Internetu. I přes to, že existence internetové konzultační služby nebyla příliš mediálně zviditelněna, během uplynulého roku byla Linka kontaktována mnoha lidmi. Velká část z nich potřebovala především citlivým způsobem navázat kontakt s člověkem, kterému se mohla svěřit, sdílet svoje obavy a starosti. Další zájemci se ptali na konkrétní problémy z oblasti víry, psychologie, teologie a měly zájem o služby církve (např. udělení svátosti křtu). V příloze uvádím výběr z několika typických zpráv došlých na internetovou Linku důvěry Misijního centra při AP.
Od počátku roku přešla Linka důvěry do plného provozu a každý den ji kontaktuje 1 až 2 lidé s nejrůznějšími problémy. Tento počet zájemců postupně roste a ve velké míře závisí na vhodné propagaci.

Do budoucna se počítá s dalším rozvojem internetové Linky důvěry vedoucí zvláště k rozsáhlejší prezentaci prostřednictvím WWW stránek a popř. i k dalším metodám kontaktu Linky důvěry (např. v reálném čase). To všechno v závislosti na poptávce a finančních možnostech. Solidní základ je však již položen.

- závěr
V představeném projektu je popsán jeden z velmi konkrétních způsobů realizace zatím poměrně neobvyklé, ale současně velmi potřebné služby – Linky důvěry na Internetu. Na pozadí stojí myšlenka, že technický pokrok musí být vždy ve prospěch člověka a že je nutné využít všech dostupných komunikačních prostředků ke sdílení evangelia, zlepšení lidského života, ke vzájemné pomoci a snížení lidského utrpení ve všech jeho formách.



8. Co je potřeba k připojení do Internetu?

Probrali jsme možnosti sítě Internet a nyní se zkusme ještě zastavit nad tím, co potřebujeme k vlastnímu připojení.

V současné době je nejrozšířenějším způsobem připojení do Internetu připojení pomocí počítače. Pro snadnou práci potřebujeme vlastnit běžný počítač s operačním systémem MS Windows 95 či novějším, dále vlastní programy pro práci s Internetem (např. MS Internet Explorer, který je většinou součástí operačního systému, popř. je zdarma k dispozici) a k tomu mít modem. Modem je relativně levné zařízení, které umožní propojit náš počítač se vzdálenou sítí. Dále potřebujeme mít k dispozici telefonní linku. Nyní si již stačí zaplatit u poskytovatele připojení do Internetu potřebné služby. V současné době se ceny za připojení pohybují od 75 (pouze e-mail) do 500 (všechny služby bez omezení) Kč/měsíc (jaro 1999). Dále se již platí “pouze” poplatky telekomunikační firmě (např. Telecomu) za zprostředkování spojení svého počítače k poskytovateli Internetu. Na připojení do Internetu se vztahuje nižší tarif než za běžné telefonní hovory!
Jak již bylo uvedeno, existují i jiné možnosti, jak se do Internetu připojit. Pokud nemáme k dispozici počítač, můžeme zakoupit přídavné zařízení k televizi a místo počítače využívat televizní přijímač. Toto řešení však v současnosti vzhledem ke komfortu nemůžeme považovat za ideální.

V době psaní této práce tvořily poplatky Telecomu největší část nákladů za používání Internetu. Pokud plánujeme používat Internet intenzivně, vyplatí se proto uvažovat o nahrazení služeb Telecomu využitím některé z bezdrátových technologií (např. BreezeNet).
Dále můžeme používat služby firem provozující kabelovou televizi (nabízejí kvalitní a levné připojení) nebo digitální sítě pro mobilní telefony GSM. Některé firmy již začínají nabízet připojení do Internetu také přes elektrorozvodnou síť.
Existují i další možnosti připojení do Internetu (např. prostřednictvím satelitu). Tyto metody nepatří nyní mezi nejvíce rozšířené, ale to se může během několika měsíců rychle změnit. V oblasti Internetu (stejně jako v celém odvětví komunikací) probíhá vývoj neuvěřitelně rychle.
Konečné rozhodnutí o způsobu připojení vždy záleží na konkrétní situaci a potřebách.
K nezávaznému seznámení se s Internetem můžeme využít také jednu z mnoha tzv. internetových kaváren, knihovnu či kulturní středisko.


9. Závěr

V této práci jsem představil základní služby Internetu a vývoj. Načrtl jsem také jeho možné efektivní způsoby využívání – zvláště s důrazem na situaci a poslání církve. Uvedené úvahy mají podnítit další uvažování o možnostech Internetu. Jeho využití je totiž velmi široké a v drtivé většině případů představuje kombinaci zde uvedených možností.
Zájemcům doporučuji, aby si opatřili další literaturu podle vlastního stupně znalostí a především se nechali inspirovat vlastním získáváním zkušeností přímo v síti Internet.
Internet patří mezi úžasné fenomény poslední doby a církev určitě nesmí stát stranou jeho využívání ve svém poslání.
























Seznam použitých pramenů

Jonathan LITTMAN, Hacker, Praha 1998
Quentin J. SCHULTZE, Internet for Christians, USA 1998
Bruce STERLING, The Hacker Crackdown: Law and Disorder on the Electronic Frontier, USA 1993

AMA magazín, 1997 - 1999
Amatérské rádio, 1995 – 1998
Computer, 1997 – 1999
Internet, 1998 - 1999
Mobil, 1998 - 1999
Softwarové noviny, 1997 - 1999
Telekomunikační revue, 1998 - 1999

Použité informační servery na Internetu:
http://www.CNET.com
http://www.Detektiv.cz
http://hysteria.sk
http://www.ISDN.cz
http://www.Lupa.cz
http://www.Mobil.cz
http://www.NetMag.cz
http://www.root.cz
http://Svet.Namodro.cz
http://www.Wired.com
http://Zive.CPress.cz




Přílohy

Příloha č. 1
Ukázky zpráv došlých na internetovou Linku důvěry Misijního centra při Arcibiskupství pražském

Jakub napsal:
“Chodím cvičit jógu a člověk, který nás vede, mi říkal, že musím začít u sebe. Odpustit všem. Pokoušel jsem se o to několikrát před spaním. I když nejsem úplně věřící, přesto jsem doufal že Bůh mi pomůže zbavit se všech problémů. Stvořil jsem si takovou modlitbu, kterou si pořád opakuju, ale nějak to nezabírá. Proč mi to nefunguje?”

Marcela píše:
“Nevím, o co se mám opřít, zkouším si plánovat něco, na co bych se těšila, ale moc mi to nejde... Můžu se opřít jedině o kamaráda a kamarádku, ale i ti mají svých starostí dost, takže je nechci obtěžovat často. Chtěla bych zase mít trochu energie do života, ale nevím, kde ji mám brát. Poraďte mi, prosím.”

Ivan píše:
“I am a born-again Christian from Riga, Latvia. I found your email browsing the internet. In about a month I am going to Havirov on a business to stay for about a year. I am looking for a friendly Christian contact in that location or just in Check. I'd appreciate your help in providing a Christian contact in Havirov or other.”

Hanka píše:
“Jsem moc ráda, že jsem našla vaši adresu v časopise Světlo. Mám totiž na vás dotaz, který mě poslední dobou trápí a nemám se koho zeptat. Tak ten dotaz:
Říká se, že Bůh každému z nás určil cestu životem. Jestliže se člověk bude držet této cesty, pak bude šťastný. Samozřejmě, že na něho budou čekat zkoušky a pokušení, ale když půjde s Bohem, pak všechno zvládne, protože Bůh chce, aby člověk byl šťastný a prožil hezký život.
Tohle všechno mi připadá strašně krásné, ale když se podívám do minulosti, pak nevím, co na to říct. Vždycky se mi vybaví nevinní lidé v koncentračních táborech, malé děti, lidé neskutečně trpící. Příkladů je hodně - válka v Jugoslávii, ... Kde ti lidé udělali chybu? Proč?”

Mirka píše:
“V Boha (že existuje) ale věřím dál, jen nevím jak dál, jak číst bibli, modlit se, ... Co z víry ponechat a čemu nevěřit. Chtěla bych věřit tomu, co já sama přijmu jako pravdivé. Občas zajdu podívat se na katolickou mši. Dalším problémem je, že před pěti lety, bylo mi 16, jsem dostala dar mluvit jazyky. Občas se modlím, ale tohoto daru prakticky nevyužívám a nevím, co si o tom mám dál myslet.”

L. píše:
“Díky, že jste zavedli linku důvěry. Hned bych toho chtěl využít. Mám takový problém. Chtěl bych se nechat pokřtít, neboť věřím, že je to pro mě důležité. Věřím v Boha a modlím se k němu, ale ne nahlas, ale v duchu před spaním. Neumím se modlit nahlas a ani mě to neláká. Při modlitbě chci být s Bohem sám, protože je jediný, který opravdu slyší, co říkám (však to znáte - slova jsou jen "slova"). A v tom je problém. Již jsem se snažil chodit i do kostela, nebo do společenství mladých křesťanů, ale nakonec jsem vycítil, že chtějí, abych se projevoval jako oni. Neumím hlasitě vykřikovat chválu a lásku k Bohu. Ale cítím ji. Zkrátka nějak do toho všeho nezapadám. V Bibli je ale napsáno, že člověk musí být pokřtěn. Poraďte, jak toho dosáhnout. Předem Vám děkuji.”

Petr píše:
“Delší dobu uvažuji o sebevraždě. Je mi 25 let, jsem dlouhodobě nemocen. Nejsem spokojen se svým životem, toho co jsem dosáhl. Téměř vždy mám špatnou náladu, občas dobrou. Myslím, že sebevražda je východiskem. Dnešní člověk žije zlomek
času v nekonečném vesmíru. O sebevraždě uvažuji několik let, dlouho jsem přemýšlel o způsobu. Toto myšlení o způsobu bylo příjemné. Narodil jsem se ve špatném čase na špatném místě. Rodiče jsou důchodci ne příliš sociálně silní. Denně bojuji s bolestmi mých nemocí. Jsem ateista. Nesmířil jsem se s tím, že člověk stárne. Prosím o váš názor, ale ne z náboženského hlediska.”

Vlasta píše:
“Píšu vám, protože mám strašně podivnej pocit. Je mi do breku - leč muži přece nepláčou. Je víc věcí, které mě trápí, ale bojím se o tom mluvit. Bojím se, že mi lidi nerozumí, že jsem jinej a že do týhle společnosti asi moc nezapadám.”

Ludvika píše
“Dnes je to přesně rok, co můj přítel zemřel při automobilové nehodě, nemohu se z toho dostat a ptám se Vás, buďte tak hodní, prosím - co je vlastně v životě důležité, proč mám dál studovat, proč se učit cizí jazyky, nemám sílu dál se vzdělávat, jenom být pod vlivem hypnotik. Děkuji”























Příloha č. 2
Zajímavá místa na Internetu

A. Odkazy na místa v českém jazyce
Česká biskupská konference (zprávy, plenární sněm) – http://CBK.cirkev.cz

Misijní centrum při AP – http://www.misie.cz

Linka důvěry na Internetu – http://help.misie.cz

Pastorační středisko při AP – http://www.vira.cz

Pěkný křesťanský časopis Getsemany (nemá nic společného se stejnojmenným časopisem nakladatelství “Síť”) - http://www.clavis.cz/Getsemany

Katolický týdeník - http://www.Net-Angel.org

Rádio Proglas - http://www.Proglas.cz

Ekumenický překlad Bible - http://www.Bible.cz


B. Odkazy na místa v některém ze světových jazyků

Vatikán - http://www.Vatican.va

Jedna z nelepších křesťanských rozhlasových stanic, která vysílá prostřednictvím pozemních vysílačů, satelitu a Internetu. Nabízí také poměrně unikátní službu – telefonickou pomoc v modlitbě na různé osobní úmysly. Tato stanice se jmenuje Praise Broadcasting Network a její adresa je http://www.Broadcast.com/lightsource/radio/pbn. Pěkné jsou také stanice na adrese http://www.CIRnet.com.

Ukázkově zpracovaný server pro křesťany na Internetu. Možnost společné diskuse na různá témata, novinky, rozjímání, poradenství, zábava, nakupování, vlastní e-mail schránka, různé kategorie nabídek a mnoho, mnoho dalšího. Služba se jmenuje CrossWalk a adresa je http://CrossWalk.com.

Nabídka kvalitního programu ke studiu Bible. Základní verze je ke stažení zdarma - včetně českého ekumenického překladu - www.Theophilos.sk.

Teologická literatura - http://ccel.Wheaton.edu

Discipleship Journal –
http://www.GospelCom.net/navs/djhome.html

Katolická encyklopedie, zajímavé odkazy a mnoho dalšího - http://www.sni.net/advent

Světový katalog odkazů pro křesťany, nástroje pro studium Bible, rozjímání, pohlednice, software – http://www.GOSHEN.net


C. Ostatní místa

Přední diskusní servery v ČR - http://www.Mageo.cz, http://www.xChat.cz

Možnost zřízení e-mail schránky zdarma - http://www.email.cz, http://mail.Seznam.cz

Aktuální zpravodajství ČTK – http://CTK.CeskeNoviny.cz

Centrální katalog odkazů v ČR – http://www.Seznam.cz


















Příloha č. 3
Desatero pravidel efektivních prezentací na Internetu

1. Pečlivě stanov smysl a význam projektu, prezentace a stále ho dodržuj. Jemu podřizuj všechno ostatní.

2. Dej návštěvníkům svých WWW stránek nějakou hodnotu, poselství, které si mohou odnést. Něco, čím budou obohaceni, povzbuzeni.

3. Dbej, aby každá část Tvé internetové prezentace měla vysokou úroveň.

4. Stanov maximální limit velikosti jedné WWW stránky. Velikost WWW stránky významně ovlivňuje rychlost nahrání k uživateli.

5. Používej co nejvíce multimediálních prostředků - slovo, zvuk, popř. video, …

6. Snaž se, aby každá stránka byla co nejvíce interaktivní – komunikovala s uživatelem, automaticky se mu přizpůsobovala, apod.

7. Je nezbytné, aby bylo možné jednoduše navázat kontakt s člověkem – služebníkem (např. využitím formuláře, chatu, ICQ, e-mail, telefonu, …).

8. Přehledně uváděj jednotlivé změny na svých, popř. příbuzných WWW stránkách.

9. Vytvoř unifikovanou podobu celé svojí prezentace. Vytvoř vlastní nápaditý a svébytný styl.

10. Snaž se zajistit co nejvíce odkazů z jiných serverů a služeb na svoje WWW stránky. Pamatuj na reklamu nejen na Internetu samotném, ale i v tištěných médiích, rozhlase, apod. Vytvoř si svůj reklamní banner a zaveď ho do jedné nebo více bezplatných reklamních sítí na Internetu.


















Obsah

Úvod
1. Internet a jeho bouřlivý rozvoj
2. Co Internet nabízí?
3. Vize a další vývoj Internetu
4. Internet přináší nový životní styl
5. Internet = zrcadlo společnosti
6. Využití Internetu v poslání církve
7. Linka důvěry na Internetu
8. Co je potřeba k připojení do Internetu?
9. Závěr
Seznam použitých pramenů
Příloha č. 1: Ukázky zpráv došlých na internetovou Linku důvěry Misijního centra při AP
Příloha č. 2: Zajímavá místa na Internetu
Příloha č. 3: Desatero pravidel efektivních prezentací na Internetu
Příloha č. 4: Titulní stránka serveru “Seznam”
Příloha č. 5: Titulní stránka serveru “GOSHEN”
Příloha č. 6: Rubrika “Náboženství” na serveru “Seznam”



Kontakt na autora této práce pro případné připomínky, dotazy a konzultace:

Josef Ptáček
Misijní centrum při AP – dům Michael
Apolinářská 10
128 00 Praha 2
Telefon: (02) 29 51 84
E-mail: ptacek@misie.cz
http://www.misie.cz, http://www.krestanstvi.cz


V případě vašich konkrétních otázek ohledně připojení do Internetu, tvorby WWW stránek, nákupu potřebné techniky (počítače, modemy), apod. se můžete obrátit na firmu NETservis s.r.o., Thákurova 3, 160 00 Praha 6.
Telefon: 2431 2120, 0603 324 694
Fax: 2431 4148
E-mail: info@NETservis.cz, http://www.NETservis.cz




© Josef Ptáček, Praha 1999


Témata: Internet

Čtení z dnešního dne: Sobota 20. 4.

1. čtení – Sk 9,31-42; Evangelium – Jan 6,60-69

Komentář k Jan 6,60-69: To, že i dnes mnozí odcházejí, nemusí být naší vinou. Vždyť odešli i po slovech našeho Pána. Svoboda rozhodnutí! Ze svobody, kterou poskytuje Bůh člověku, až zamrazí!

Zdroj: Nedělní liturgie

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)

P. Emil Kapaun (* 20. 4. 1916)
(19. 4. 2024) Emil Kapaun byl Americký katolický kněz s českými kořeny, který zahynul v zajateckém táboře v Severní Koreji v roce…

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů

Vychovával mládež ke svobodě jako křesťany a skauty - a stal se obětí fašistů
(15. 4. 2024) Kněz Giovanni Minzoni rozuměl toxickému náboji ideologií

Týden modliteb za duchovní povolání

(15. 4. 2024) Týden modliteb za duchovní povolání každoročně vrcholí o 4. neděli velikonoční, která se nazývá nedělí Dobrého pastýře…

Sv. Damián de Veuster - největší Belgičan všech dob (svátek 15. 4.)

(14. 4. 2024) Diváci vlámské televize VRT nedávno zvolili v anketě největší Belgičan všech dob P. Damiána de Veuster

Händel: i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(13. 4. 2024) (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) Po prodělané mrtvici se dostal na pokraj zhroucení, a ochrnula i jeho…

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery

Akce K: 13. dubna 1950 přepadli komunisté všechny mužské kláštery
(13. 4. 2024) 13. dubna 1950 přepadla komunistická Státní bezpečnosti v rámci "akce K" mužské kláštery na území celého…

Podpořte poutní dům Lomec

Podpořte poutní dům Lomec
(10. 4. 2024) Malé poutní místo Lomec se nachází nedaleko jihočeských Vodňan uprostřed lesa. Jde o poutní dům, kde je možné…