Bůh je sám v sobě dialogem, sám v sobě společenstvím. - archív citátů

Grün Anselm | Sekce: Kázání

Velikonoční doba (cyklus A)
6. neděle velikonoční /Anselm Grün/ Rozloučení a útěcha (Jan 14,18-20)

Ježíšovo rozloučení s učedníky by Ti chtělo připomenout mnohá loučení v Tvém životě. Každé rozloučení zároveň bolí, ale je i šancí na něco nového. Přemýšlej, s čím by ses dnes měl rozloučit. Co bys chtěl nechat za sebou, aby v Tobě rozkvetl nový život?

Vzkříšení a nanebevstoupení



V šestém velikonočním týdnu se slaví svátek Kristova nanebevstoupení. Každý den se čte evangelium z Ježíšova loučení. Pán utěšuje své učedníky, že je nenechá osamocené, ani když půjde na smrt nebo, jak to chápe liturgie, až vstoupí na nebesa: "Nezanechám vás osiřelé, přijdu k vám" (Jan 14,18). I když jde nyní k Otci, nezanechá nás jako sirotky. Není už sice s námi, jako byl s učedníky, hmatatelný, slyšitelný, viditelný, ale je s námi jiným způsobem. Potřebujeme však oči víry, abychom rozeznali jeho přítomnost v nás a u nás: "Ještě malou chvíli a svět mě už neuzří, vy však mě uzříte, poněvadž já jsem živ a také vy budete živi. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás" (Jan 14,19n). Svět je slepý a Vzkříšeného nevidí, věřící však ano. Pozná jej podle toho, že žije - a to je pro mne důležitým kriteriem pro zkušenost Boha. Tam, kde žiji a kde ve mně rozkvétá život, tam vidím Vzkříšeného, a tak zakouším Boha. Vzkříšeného poznáváme v pohybu svého života, který povstává ze strnulosti, který rozkvétá z prázdnoty.

V životě, který i v nás zvítězil nad smrtí, poznáme, že Kristus je v Otci, my že jsme v Kristu a Kristus v nás. To je poselství útěchy, které nám zanechal Pán Ježíš při svém rozloučení. Nyní už nepůjde vedle nás, nýbrž bude v nás a my budeme v něm. Nanebevstoupení vytváří novou blízkost Krista k nám. Nemůžeme sice Krista navenek vidět a slyšet, ale je v nás samých, stal se naším nejniternějším základem. Tam ho můžeme plně slyšet v tichých impulsech našeho srdce. Uvidíme ho, když nahlédneme do svého nitra a v jádru své duše budeme vnímat hluboký vnitřní mír. Evagrius Ponticus, nejvýznamnější řeholní spisovatel 4. století, nazývá tento vnitřní prostor v nás, ve kterém v nás bydlí sám Kristus: "expozice míru". Nevidíme Krista v jeho vnější podobě, ale vidíme ho očima víry jako pokoj, jako souzvuk s námi samými, jako jednotné bytí. Tento pokoj je viditelný. Poznáme ho podle vyzařování z nějakého člověka, podle harmonie jeho pohybů, podle záře jeho obličeje, podle souladu jeho slov s jeho bytostí.

Ježíš chápe, proč jsou učedníci plni smutku, ale zaslíbil nám, že se náš zármutek promění v radost. Srovnává nás se ženou, která se obává porodu. "Ale když porodí dítě, nevzpomíná už na soužení pro radost, že na svět přišel člověk. I vy máte nyní zármutek. Uvidím vás však opět a vaše srdce se zaraduje a vaši radost vám nikdo nevezme" (Jan 16,21n). Když jde Ježíš ve své smrti a ve svém nanebevstoupení k Otci, nastává i u nás a s námi zrození. Jsme rovněž zrozeni jako noví lidé. Jak tomu máme rozumět? Odkládáme svou starou identitu, v níž jsme se definovali podle světa, podle úspěchu a neúspěchu, podle uznání a přízně. Nyní je naše existence určena Kristovou přítomností v nás. V Kristu je v nás pravá radost, radost, kterou nám již nikdo nemůže vzít. Kristus se ztotožňoval nejen s láskou, ale i s radostí (srov. Jan 15,10n). V něm se setkáváme s pravou láskou a s pravou radostí, které jsou připraveny v jádru naší duše, ale dost často bez kontaktu s naším vědomím.

Ježíšovo rozloučení s učedníky by Ti chtělo připomenout mnohá loučení v Tvém životě. Musel ses rozloučit se svým dětstvím, mládím, s obdobím úspěchu, kdy jsi byl ve středu pozornosti, kdy jsi byl plný síly. Musel ses rozloučit s milými lidmi, s místy, kde jsi rád žil. Každé rozloučení zároveň bolí, ale je i šancí na něco nového. Přemýšlej, s čím by ses dnes měl rozloučit. Co bys chtěl nechat za sebou, aby v Tobě rozkvetl nový život? Když jdeš na procházku, představ si, jak s každým krokem za sebou zanecháváš lidi, místa, zvyky, zranění, zklamání, abys vědomě vstoupil do nové oblasti. Můžeš se rozloučit, protože víš o útěše, že nejdeš sám, nýbrž že Vzkříšený jde s Tebou a že je v Tobě.



Kapitola z knihy Anselm Grüna Tajemství velikonoční radosti
Vydalo Karmelitánské nakladatelství




 

Mediálně spolupracujeme.

Čtení z dnešního dne: Neděle . .

Př 8,22-31; Žalm 8; Řím 5,1-5
Jan 16,12-15

Často se opakuje, že člověk nedokáže proniknout tajemství Boha. Není však třeba chtít všemu rozumět, jako by Bůh byl nějaký stroj. Bůh je především živý, a tak lze nahlédnout jeho život tak, jak vypráví evangelia. Bůh se dává. Nejen člověku, ale především jednotlivé osoby uvnitř Boha se vzájemně činí šťastnými – darují se jedna druhé. Bůh Otec není tatínkem Ježíšovi v lidském pojetí, ale je tím, kdo miluje první. Kristus není Syn ve smyslu potomka, ale je tím, kdo odpovídá na Otcovu lásku. Duch svatý není nějaký jiný potomek Boha Otce, ale je samotnou láskou Otce a Syna. Do tohoto společenství nás Bůh pozval.
Další text k zamyšlení na toto téma:
„Přede mnou můžeš být takový, jaký jsi. Respektuji tvou výjimečnost.“ Nebo lépe: „Můžeš se stát ještě více sám sebou.“
Skutečné společenství podle vzoru Trojice není splynutí ani sloučení. Skutečná láska respektuje odlišnost druhého. Je to, jako by Otec říkal: „Staň se ještě více Synem“, a naopak. Stejně to platí i pro Ducha. Láska nevylučuje odlišnost, naopak: respektuje jedinečnost druhého.
https://www.pastorace.cz/clanky/model-idealniho-souziti-lze-najit-v-bohu?=fm

Zdroj: Nedělní liturgie

Slavnost Těla a krve Páně (´Božího těla´)

(16. 6. 2019) Svátek, který katolická církev slaví ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, aby zvlášť oslavila - eucharistii.

Slavnost Nejsvětější Trojice

(14. 6. 2019) Svátek připomíná ústřední křesťanskou nauku o Bohu, který je Láska, a který existuje ve společenství tří osob: Bůh -...

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích

Výběr z letáčků Brněnské tiskové misie k využití např. v kostelích
(13. 6. 2019) Brzy budou prázdniny a kostely budou otevřeny i pro náhodné kolemjdoucí, trávící v našem okolí třeba dovolenou....

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)

Jaroslav Škarvada - oblíbený a optimistický člověk - pomocný pražský biskup († 14.6.2010)
(13. 6. 2019) "Na konci života nevidím nějakou tmu hrobu, anebo pec krematoria. Na mě tam čeká otevřená náruč Boha. Není to hezký...

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019

Duchovní odkaz Tomáše kardinála Špidlíka - 21. října 2019
(12. 6. 2019) Pozvání na mezinárodní konferenci ke 100. výročí narození kardinála Tomáše Špidlíka, kterou bude pořádat Výbor pro...

Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

(11. 6. 2019) Ve čtvrtek po slavnosti Seslání Ducha svatého se slaví svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze (latinsky festum...

Letnice, Svatodušní svátky...

(9. 6. 2019) O Letnicích křesťané slaví slavnost seslání Ducha svatého - tedy skutečnost, že Bůh skrze Ducha svatého působí (dodnes)...

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou

Aleš Opatrný oceněn Universitou Karlovou
(7. 6. 2019) Dne 23. května předal prorektor prof. Jan Royt doc. Aleši Opatrnému během slavnostního zakončení akademického roku Te...

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání

YOUCAT Vzpomínkové album: Moje první svaté přijímání
(7. 6. 2019) Seznamuje malé čtenáře a čtenářky s tím, kdo je Ježíš, co je na jeho příběhu nejdůležitější a jak z toho žije...