Když se budoucí papež cítil bídně

V osmdesátých letech 20. století na základě rozporů v Argentině současný papež František „upadl v nemilost“ a byl „odsunut“ na studijní stáž v Německu. Jorge Bergoglio žil v jezuitské komunitě na univerzitě v Sankt Georgen. Čtyři měsíce neúnavného studia později přinesly své ovoce. Ale cítil se bídně. Předchozích patnáct let byl totiž reformátorem a vůdcem argentinských jezuitů. Takže představa činorodého muže, který se v padesáti letech ponoří do doktorského výzkumu, byla obtížně uchopitelná. Osamělý a plný stesku po domově chodíval například večer na hřbitov, odkud viděl na frankfurtské letiště a se steskem sledoval letadla mířící do Argentiny.

Obraz Maria rozvazující uzly v Augsburgu

Odvahu k návratu zpět do Argentiny mu dodal hluboký prožitek modlitby. Vykonal totiž pouť do bavorského města Augsburg, kde v jezuitském kostele Sankt Peter am Perlach rozjímal před barokním obrazem z počátku osmnáctého století známým jako Maria Knotenlöserin (Marie rozvazující uzly), která zde byla uctívána. Příběh obrazu sahá k rozhádanému manželskému páru, který se ocitl na pokraji trpkého rozchodu. Manžel, Wolfgang Langenmantel, hledal pomoc u místního jezuitského kněze otce Jakoba Rema, který se modlil k Panně Marii, aby v Langenmantelově domácnosti „rozvázala všechny uzly“. Opět nastal klid a manželství bylo zachráněno. Jako poděkování za tento zázrak nechal jejich vnuk namalovat obraz a věnoval jej kostelu.

Co Eva svou neposlušností zauzlila,
to Panna Maria svou poslušností rozuzlila

Na první pohled není na obrazu nic zvláštního. Představuje Pannu Marii stojící na hadu, obklopenou anděly, pod ochranou světla Ducha svatého. Ale střed obrazu překvapí: anděl po Mariině levici jí podává hedvábnou stuhu plnou uzlů, které ona rozvazuje a stuhu pak podává andělovi po své pravici. Modlitba otce Rema k Panně Marii byla inspirována prastarou frází svatého Ireneje: „Co Eva svou neposlušností zauzlila, to Panna Maria svou poslušností rozuzlila“. Panna Maria je dokonalým modelem takové poslušnosti.

Během těch hodin v prostém kamenném kostele ochlazovaném přicházející bavorskou zimou předal v modlitbě svůj uzel andělovi, který jej podal Panně Marii, ta jej opatrně rozvázala a podala druhému andělu, který jej dovedl zpět do Buenos Aires, kam ho Bergoglio následoval.

Obraz Maria rozvazující uzly v Argentině

Do Argentiny s sebou přivezl mnoho Maria Knotenlöserin modlitebních karet. Ty pak rozdával a nabízel její přímluvu všem, kdo za ním přicházeli s nějakým problémem. V devadesátých letech dvacátého století pak byla v kostele San José del Talar v Buenos Aires zavěšena místní kopie obrazu – známá ve španělštině jako María Desatanudos.

Když došlo na oficiální odhalení obrazu, na svátek Neposkvrněného početí 8. prosince 1996, utrpěl místní kněz málem šok.  Uctít obraz toho dne přišlo na pět tisíc lidí a obvykle tichou ulicí se táhly dlouhé fronty. A to byl teprve začátek. Každého osmého dne v měsíci zaplavilo kostel na deset tisíc lidí, a desítky tisíc každého 8. prosince. V roce 1998 jich bylo sedmdesát a v roce 2011 sto třicet tisíc. Počet nebylo těžké zjistit, protože každý návštěvník dostal modlitební kartičku.

Uzly v našich osobních či rodinných životech,
uzly v našich společenstvích a pracovištích

8. prosince 2012 pak už jako kardinál sloužil Bergoglio mši v San José del Talar. Ohromnému shromáždění řekl, že milost Panny Marie spočívá v rozvazování uzlů způsobených prvotním hříchem. „Uzly v našich osobních či rodinných životech, uzly v našich společenstvích a pracovištích – všechny ty uzly, které jsou zapříčiněny hříchem a oslabují naši víru do té míry, že Boží milost nemůže volně proudit hedvábnými stuhami našich životů. Panna Maria laskavými prsty rozplétá uzly jeden po druhém a anděl nám ukazuje, že stuha je rozvázaná, jako kdyby nám chtěl říct, že se můžeme s důvěrou modlit, protože budeme vyslyšeni.“

Modlitba papeže Františka k Panně Marii rozvazující uzly - zde