Existuje-li Bůh, pak existuje i věčný život pro člověka

Je akorát po jednom pohřbu. Mám v sobě ale hluboký pokoj. Vím, že jsme-li spojeni s Bohem, je všechno v pořádku. Bez Boha je tou nejsilnější veličinou smrt, s ním ale naopak život. Stejný život, který jsme dostali na počátku, který nás s ním pojí a který nikdy nekončí. Je to Bůh, kdo člověku dal dech života a ten se stal živou duší. (srov. Gn 2,7). Existuje-li Bůh, pak existuje i věčný život pro člověka. Žijeme tak již v čase radosti, ale bez něj to nemůžeme vidět.

Nebojte se! Já jsem zvítězil nad smrtí

Ježíš neustále učedníkům opakuje: „Nebojte se! Já jsem zvítězil nad smrtí.“ Jistě, smrtelný člověk, stvořený zároveň pro nesmrtelnost, se cítí ohrožen a stále v sobě onen vnitřní konflikt mezi smrtelností a nesmrtelností bolestně pociťuje. Jsme-li ale s ním, již nežijeme v krajině smrti.

Tam, kde je Ježíš, tam není smrt

Tam, kde je Ježíš, tam není smrt. Ježíš a smrt se navzájem vylučují. Jsme jím neustále obklopeni, obklopeni jeho laskavou přítomností, obklopeni životem, který se nám chce dávat ve stále plnější míře. On, jak řekl, přišel, abychom měli život a měli ho v plnosti.