Takoví, kteří hledají sebe… Chtějí svoji slávu. Náboženství na způsob výměnného obchodu...

Vatikán. Evangelium o dobrém pastýři, kde se Ježíš označuje za „dveře k ovcím“ (Jan 10,1-10), bylo středem homilie Svatého otce při dnešní mši (22.4.2013) v kapli Domu sv. Marty za účasti zaměstnanců tiskového střediska Svatého stolce v čele s O. Lombardim a techniků z vysílací stanice Vatikánského rozhlasu v Santa Maria di Galeria.

V evangeliu Ježíš říká, že, kdo nevchází dveřmi k ovcím, není pastýř. Jediná brána vedoucí do Božího království, do církve – podotkl papež – je sám Ježíš. „Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič,“ někdo, kdo usiluje o vlastní zisk, kdo chce »jít nahoru«:

„Také v křesťanských společenstvích jsou kariéristé, ne? Takoví, kteří hledají sebe… Vědomě či nevědomky předstírají, že vcházejí, avšak jsou to zloději a lupiči. Proč? Protože okrádají Ježíše o slávu. Chtějí svoji slávu. Ježíš to říkal farizeům: „necháváte se oslavovat od druhých“. Náboženství na způsob výměnného obchodu, ne? Já tě udělám slavným a ty zase mne. Takoví ovšem pravými dveřmi nevcházejí. Dveře – to znamená Ježíš - a kdo jimi nevchází, mýlí se. A jak vím, že pravými dveřmi je Ježíš? Jak poznám tyto dveře? Vezmi blahoslavenství a čiň, co říkají. Buď pokorný, chudý, mírný, spravedlivý…“

„Ježíš – pokračoval papež – je nejenom branou, ale také cestou, poutí. Jsou tolikeré stezky, možná výhodnější“, avšak „šalebné, nejsou pravé, nýbrž falešné. Cestou je jedině Ježíš“:

„Někdo z vás ale řekne: »Otče, vy jste fundamentalista!« Nikoli, Ježíš to řekl jednoduše: »Já jsem dveře«, »Já jsem cesta«, aby nám daroval život. Jednoduše. Jsou to krásné dveře, dveře lásky, dveře, které nás nezavedou, neoklamou. Vždycky říká pravdu, ale s jemnocitem a láskou. My však neustále máme za sebou prvotní hřích. Chceme mít klíč k interpretaci všeho, klíč a moc udělat si svoji cestu, ať už jakoukoli, najít svoje dveře, ať už jsou jakékoli.“

„Někdy – pokračoval Svatý otec – máme pokušení být přespříliš pány sebe samých a nikoli pokornými dětmi a služebníky Páně“:

„Je to pokušení hledat jiné dveře nebo jiná okna ke vstupu do Božího království. Vchází se však jedině těmi, která nesou jméno Ježíš. Vstupuje se jedině těmi dveřmi, které vedou k cestě jménem Ježíš a ta nás vede k životu, kterým je Ježíš. Všichni, kdo dělají něco jiného – říká Pán – kteří stoupají vzhůru, aby vnikli oknem, jsou „zloději a lupiči“. Je to jednoduché. Pán nemluví komplikovaně: On je prostý.“

V závěru své homilie papež František prosil o „milost klepat vždycky na tyto dveře“:

„Někdy jsou zavřeny. Jsme zarmouceni, máme neútěchu, máme problém klepat, klepat na tyto dveře. Nechoďme hledat jiné dveře, které se jeví snadněji, pohodlněji a víc po ruce. Vždycky jsou jen jedny: Ježíš. A Ježíš nikdy neklame, Ježíš nepodvádí, Ježíš není zloděj či lupič. Dal za mne svůj život. Každý z nás musí říkat: »Ty, který jsi dal život za mne, otevři mi, prosím, abych mohl vejít«.“

Tolik papež František v homilii na dnešní ranní mši svaté v kapli Domu sv. Marty.

 


Převzato z webu české sekce Radia Vatican
Redakčně upraveno