Skrze dary Ducha svatého se život křesťana uzdravuje ze dvou smrtelných nemocí: ze stresu a z rutiny... Stres a nuda jsou v podstatě nevědomou podobou rezignace, vyjadřují plíživou beznaděj: "Musím vždycky všechno udělat sám."

Čtyřicet dní po Velikonocích vystupil Ježíš k Otci a právě tehdy vyzval učedníky k čekání na Ducha svatého. A oni se tedy modlili za „dar z výsosti“ a disponovali se pro něj. Církev se již po staletí k této modlitbě apoštolů připojuje a devět (latinsky novem) dní se modlí za dar Ducha svatého. Nabízíme vám zde na každý den připravený text Písma svatého a k tomu rozjímání s jednotlivými body, jak postupovat v modlitbě.

Svatý Jan Nepomucký,
v černých vodách času naše hvězda,
v hnilobě dob naše neporušení,
klíčník dobrého jména království.

Zmrtvýchvstalý Kristus definitivně vstupuje do věčné slávy. Nabízí se nám myšlenka přesně taková, jako napadla apoštoly: "Je všemu konec, zůstáváme sami, máme strach. Strach z budoucnosti, strach, že ztrácíme někoho, kdo nám byl oporou, kdo poradil..." Jak známá situace!

Poprvé v životě jsem dokázala vidět své rodiče ne jako tátu a mámu, od kterých toho nesmírně mnoho očekávám, ale jako manžele kráčející k Bohu. Už na ně nemám takové nároky a raduji se z věcí tak, jak jsou. Už netoužím po tom, aby byli ideální – toho přece nelze dosáhnout.

Když na první křesťany doléhá pronásledování, vytrvale se modlí.

Je důležité vědět, že i Maria žila z víry, rostla ve víře a byla ve víře také zkoušena. Při tomto dozrávání a dospívání ve víře jí bylo pokrmem Boží slovo. 

Ježíš strávil léta s pilou a kladivem na střechách domů a ne jako „ministrant“ v jeruzalémském chrámu. Josef neukončil svou profesionální aktivitu, aby se naplno věnoval úkolu vychovatele, umožnil Ježíšovi vyrůst skrze práci. To nám připomíná, že práce je jedním z prvků šťastného života.

Jsou křesťané takové hloupé ovce? Bez rozumu? Na první poslech by evangelium o Dobrém pastýři (Jan 10) takový dojem vzbudit mohlo a, navíc, mohlo by i trochu odradit: kdo by chtěl vypadat jako „ovce“? Už Mussolini pronesl výrok, že je lepší žít jeden den jako lev než sto dní jako ovce.

Naše náboženství nás učí nezajištěnosti, spoléhání na Boha. Je to náboženství, jehož základy byly položeny na cestách, v cizině, v nejistém putování. Spasitel světa se narodil nikoli v zařízené porodnici, nýbrž na cestách, improvizovaně, v jeskyni...

Štěpáne, Štěpáne, proč jen jsi nebyl trochu víc opatrný? Nemuseli by tě ukamenovat! Kdybys byl opatrnější, nemuselo se ti to stát... Proč jsi mluvil o tom Kristu? Sloužit chudým, to ano, to společnost oceňuje, ale člověk nemusí být hned fanatikem…

Homilie Benedikta XVI. při mši sv. na poděkování za 85 let života
Svým rodičům musím poděkovat za dar života, který mi darovali ve velice těžké době. Avšak lidský život sám o sobě je sporný dar.

Komunistický režim pořádá oslavy „závratných rozměrů“ u příležitosti stého výročí narození zakladatele státu Kim Ir-Sena (Kim Il-Sunga). „Věčný prezident“ je stále uctíván jako bůh.