Nesmíme se nikdy mstít za utrpěnou urážku, byť by byla sebevíce ponižující. - archiv citátů

17.11.2014 (Foto: IMA)

Boží útěcha pro náš život: Duch svatý

Boží útěcha pro náš život: Duch svatý

Duchu svatý, má útěcho, přijď, má radosti, přijď, můj pokoji, má sílo, mé světlo; Ježíš řekl, že přijdeš k neučeným. Jsem první z těchto neučených. Neprosím tě o jiné učení a o jiné poznání nežli o moudrost nalézt Ježíše a o moudrost vytrvat s ním. (bl. Marie od Ukřižovaného Ježíše)

Ježíš posílá Ducha svatého každému z nás a učí nás obracet se na něho výslovně titulem Přímluvce. „A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce“ (Jan 14,16), „Ale Přímluvce Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém“ (Jan 14,26), „Až přijde Přímluvce“ (Jan 15,26).

Nazývání Ducha svatého tímto krásným jménem má zvláštní a hluboký význam. Jednou z nejzákladnějších lidských zkušeností je nenaplněnost. Člověk je teprve na cestě ke svému naplnění, a zatímco po ní kráčí, trpí, je zarmoucený a stýská se mu. Těmto nelehkým zkušenostem vychází vstříc Boží útěcha. Duch svatý – osoba milující celou plností své přirozenosti – se sklání nad nedostatkem lidské plnosti a vdechuje nám zkušenost útěchy. Nejen samotné slovo útěchy, ale slovo spojené s mocí, které nám dává účinnou schopnost pokračovat na této těžké cestě světem plným utrpení a touhy po naplnění.

Se svolením zpracováno podle knihy:
Jerzy Zielinski, 365 dní s Mystiky Karmelu,
kterou vydalo karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno

 

[nahoru]

Čtení z dnešního dne: Čtvrtek 29.6. slavnost sv. Petra a Pavla

Sk 12,1-11; 2 Tim 4,6-8.17-18;

Komentář k Mt 16,13-19: Pán předává klíče teprve po Petrově odvážném vyznání. Používání těchto klíčů je spojeno s odpovědností, odvahou a láskou. Budu víc myslet na Petrova nástupce.

Zdroj: Nedělní liturgie